Autor: fifinka1   25.4.2015 v 09:50

zapomněla jsem se zmínit, že mi teď v červenci bude 33 let...takže vlak mi taky asi ujel???

Autor: Evka_   25.4.2015 v 10:38

Ahoj, Petrušáku, vlak ti snad ještě neujel, já měla prvního cvrčka až ve 37 (taky dřív nebylo s kým...) a teď čekáme přirozeně počatá dvojčata.. a to mi bude 39... bude veselo..

Autor: bubís   25.4.2015 v 22:45

ahoj ..no když to tak čtu, tak buďte rády holky, že už to mimulo máte s kým mít a nebo se máte s kým snažit. Mám kolem sebe spoustu holek, co nemají chlapa a 40ku na krku ..to je pak průser. Myslím, že do té 40ky je to v pohodě, i na první dítě... pokud to biologickej stav dovoluje, proč néé. Sama mám 2 děti, jedno 16ti letý a druhý roční :-D druhý jsem porodila ve 39 letech, těhotenství v pohodě, do 7M jsem pracovala , pak jsem už byla nemožná , porod se taky zvládnul a jsem šťastná .. holky vlak ujede jen tehdy, pokud ho ujet necháte .. :-) držím palce !!!!

Autor: Ema   25.4.2015 v 23:41

Ahojte, také se připojuji s mojí zkušeností, že je dost času na vše, ale jen pokud se na to cítíte. Máme roční dceru a je mi 38let. U nás se otěhotnění podařilo po 18letém vztahu.... pořád bylo na vše čas.... nebylo bydlení, pak pobyt v cizině, i nevěra a následná nejistota v dosavadního partnera. Kdybych se mohla znovu rozhodnout, udělám vše jinak a miminko bych si pořídila rozhodně dříve. V tomto směru musí žena myslet hlavně na své štěstí a být sobec. Je to malý VELKÝ zázrak, když se narodí zdravé mimi. Nám se to bohužel nepodařilo. Náš dlouholetý vztah to upevnilo a plánujeme do mé 40 další miminko. Jen doufám, že přežiji další těhotenství  i příliš vysoký tlak. Přeji všem maminkám, kterým se poštěstilo mimi v pozdějším věku hlavně hodně energie a zdraví, aby jsme své děti stihly vychovat a předat jim do samostatného života jen ty nej zkušenosti . 

Autor: katka   26.4.2015 v 13:28

Ahoj holky, připojuju se se svým příběhem, bylo mi už 36 a za sebou mám 4 samovolné potraty v 8 týdnu, chtěli jsme mimi už před 6 lety... a následné revize dělohy... chci všechny povzbudit, protože u mě to dobře dopadlo.. ted v 36 to konečně vyšlo... měla jsem pár měsíců, kdy jsem si musela píchat fraxiparin na ředění krve a nějaké léky (prednison a utrogestan) a páty pokus vyšel . ted mám v náruči svého prvního syna, je mu 9týdnů a zabírá skoro celý můj čas. druhé bych chtěla zkusit tak za rok... to mi bude 37.. tak nevěšte hlavu, kdo ještě čekáte, vše přijde ve správný čas...

Autor: Hančus   26.4.2015 v 19:46

Čauky, přidám se i já - po 16 letém vztahu, který skončil na podzim 2013, kdy on chtěl leta svatbu a děti a já se na to pořád necítila, jsem si, potom, co jsem se otřepala z toho, že jsem sama, našla nového chlapíka. A pokračování? Jsem v 37 týdnu (naštěstí přirozeně, i když na povel a po pár injekcích pregnylu) , bude to moje první a nejspíš i poslední. V prosinci jsem si toho chlapa vzala a to všechno jsem stihla až teď - v březnu mi bylo 39 :-). Ani teď nejsem žádná natěšená mamina, spíš se toho všeho děsím, ale on se netajil od začátku, že rodinu chce a já si řekla, že je možná škoda to všechno nezažít. Překopala jsem svůj život od základů. S bývalým jsme koupili domeček na polosamotě a vlastníma rukama ho dali během let dohromady, ten domeček jsme nakonec prodali a já skončila v menším městě. Ale říkám si - o tom ten život přece je, o změně :-), nebát se  a jít do toho. Bála jsem se, že budu nejstarší prvorodička v republice, ale co jsem břichule, tak už to vůbec neřeším, protože se na svůj věk rozhodně necítím a prý ani nevypadám. A jestli si někdo myslí, že v tomhle věku je na dítě pozdě a má rádoby chytré řeči? Ať si trhne, je to každého věc a já fandím každému, kdo jde svou cestou a nenechá si do života mluvit.

Autor: Evka_   26.4.2015 v 21:52

Ono taky těžko soudit - každý má nějaký svůj životní příběh i důvody, proč rodičovství  až v pozdějším věku. Někdy člověk moc chce a prostě to nejde. Takže - je fakt jedno, co si o tom myslí někdo druhý - v našich botách nechodil a ví prd...

Autor: Peťka   27.4.2015 v 00:22

[732827] Ahoj Petrušáku mám to podobně, je mi 35 a snažím se o první dítě. Mám velký strach, že už to nepůjde, ale doufám že vše bude ok. Snažíme se teprve 3 měsíc, tak uvidíme. Držím moc palce ať se nám to povede

Autor: ZuzkaR   27.4.2015 v 09:31

[733005]Ahoj Petrušáku,tak teď už máš s kým,tak hoď obavy za hlavu a s chutí se do toho opřete.Na děti rozhodně není pozdě.A to že ti to na poprvé  nevyšlo,to fakt nic neznamená.Já občas z nudy projíždím diskuze tady a věř mi že snažilek,které do toho jdou už po několikáté je tady spousta.Nezapomeň,že veselá mysl,půl zdraví!!!