Autor: Pája   8.3.2013 v 16:37

Teda Martinko, přečetla jsem si Tvůj článek o Aničce a docela mě dojal až jsem utřela slzu když jsem četla jak jste zvládli kojení. My jsme s moji první dcerkou taky bojovaly protože mám taky vpáčené bradvky, ale nikdo o kloboučkách neporadil, nic jsem nevěděla a dva měsíce jsem jen seděla ležela a cpala malé prs, ale zvládla jsem to. byl na to čas. Ale u malého to stálo za dvě věci....Jste obě šikulky :)

8.3.2013 v 17:13

Pájo, děkuju, teď kojím pořád :-))) Anička je nejradši u prsa a i tak usíná :-) Chci říct, že hodně záleží na porodnici, v Mělníku usilují o ocenění Baby-friendly, dokonce mi při registraci dali podepsat papír, že budu kojit... Anička vlastně jedla až 3. den a vůbec to nevadilo, stejně zezačátku pořád blinkala plodovou vodu. V Mělníku nepřikrmovali, nedávali flašku, ani dudlíky, nic, naopak poslali mi laktační poradkyni, chodili jsem se radit průběžně, půjčili  mi všechny potřebné pomůcky, jsem ráda, protože zezačátku se o Aničku staral manžel a já ji jen kojila, tak aspoň něco jsem jí chtěla dát :-)))

Autor: Pája   8.3.2013 v 22:19

ahojki Martinko.no prostě jste šikulky :) ;) přeji hodně štěstí a lásky :)

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   9.3.2013 v 09:27

Také se hlásím ke komplikovanému porodu, malý mi nesešel do porodních cest. Dlouhý, bolestivý porod, už tak tak skončil císařem. Nakonec jsem ho vytlačila, stále nevím, kdy byla chyba, za u mě nebo u toho, že zásahy do porodu lékaři byly větší. Opravdu nevím, teď budu rodit za chvíli potřetí a jsem zvědavá, zda to zvládnu lépe, díky dokonálemu uvolnění a bez podpory medikamenty.

Jukněte na video dole nebo si najděte jiné stranky s názvem "bezbolestný porod", já zatím chci věřit, že jsem našla, co jsem hledala, po porodu dám info, zda to klaplo a porod opravdu nebolel

http://kurz.bezbolestnyporod.cz/bolest/

9.3.2013 v 11:01

Jé Romiku, díky za odkaz, sice na něj koukat nebudu - asi bych to ještě psychicky nedala, ale na netu jsem si stáhla knížku resp. skripta Aby porod nebolel - a říkala jsem o tom por. asistentce když jsem k ní v těhot. chodila a ona říkala, že tu knížku zná, a že zná ženy/ženu (nevím jestli víc), že prý po porodu tu knížku pálily!!! No já ji mám v elektronické podobě, takže pálit nebudu, ale je fakt, že jsem si taky před por. říkala, no jo ono to bolet nemusí a pak to bolelo tak, že jsem si každou kontrakci říkala, že to nevydržím. No vydržela, i když ne až do konce bohužel. Romiku buď ráda, žes mimčo nakonec porodila přirozeně - já to chtěla taky, ale císařem to bohužel skončilo při otevření asi na 8 cm. Jinak v propouštěcí zprávě mám i přesto napsané "alternativní porod" - protože jsem nechtěla zásahy, až teda s tím císařem jsem si to vybrala za všechno, ale stejně si myslím, že jak mi Dr. bez ptaní a ohlášení upustila plod. vodu, že se to mohlo zhatit tím. No radši o tom nepřemýšlet.

Pájo, děkuju :-)

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   9.3.2013 v 11:45

Není zač Martínko, na tom videu není nic, jen tam paní o tom mluví, takže se nemusíš bát, žádná hrůza, jen vysvětluje nějaké ty fyziologické zálezižitosti a důvod proč by mohl porod bolet a proč by nemusel. Samo může se objevit spoustu dalších komplikací, ale třeba si to umíme vyřešit samy ani o tom nevíme. Třeba se opravdu samy tou neznalostí dostáváme do slepé uličky a věříme víc medikamentům než sobě, což asi není dobře. Fakticky nevím. Já sama mám dost úzkou pánev, tak se mohlo stát, že se tam prostě malý nenapasovat hlavičku, má jako koblížek, po tchýni . Těžko říci. Třetí porod zkusím, stejně jako první bez jakéhokoli medikamentu, ale třeba to přehodnotím, pak vám napíšu, jak moc se lišila realita a moje plány . Taky se mi trochu víc potvrdí, zda léky mohly můj porod negativně ovlivnit, já si myslím, že ano, ale těžko říci, počkám ještě na další zkušenost, která mě záhy čeká. Ovšem díky toho audio videa jsem klidnější, věřím, že to zvládnu. Jediné čeho se stále obávám, je to, že porodím jinde než v porodnici , že tam nestihnu dojet, příjde mi to horší než dlouhý porod.  U obou předšlých porodů mi vždy praskla první vody, takže jsem přesně věděla, že jedu, teď si nejsem jistá, protože mám poprvé poslíčky a nevím, zda poznám, že to už poslíčci nejsou, ačkoli by to mělo jít poznat, tedy prý.

U prvního porodu mi taky PA říkala, že to se s ní budu bavit jinak až opravdu příjdou ty pravé kontrakce, no a já si nebyla stále jistá, zda to má bolet ještě víc nebo co. V ten čas jsem měla kontrakce co minutu a byla jsme otevřená na 9cm, což v tu dobu nevěděla ani PA a ani já, no a pak na mě koukala s otevřenou pusou, když se deset minut na to narodil malý . Nikdo opravdu není, jak kdo prožívá bolest, tak asi tak.  Držím pěsti Vám i sobě .

[286714]

9.3.2013 v 11:58

No vidíš, my jeli do porodnice s kontrakcema co pár minut a nebyla jsem otevřená vůbec... a to jsem nebyla schopná se ani oblíct (jela jsem v lednu zabalená do deky) a v autě na všech čtyřech za předníma sedačkama... jeli jsme z Prahy do Mělníka v mlze, takže krokem... a v porodnici neměli ani jezdící křeslo, což bylo náročný, protože co pár kroků kontrakce... a porodnice ve 3. patře, sice s výtahem, ale ve 2 v noci barák zavřenej, než někdo přišel...

No tvářili se na mě, že špatně snáším bolest, když jsem nebyla schopná udělat pár kroků na monitor... ale prostě nebyla. Asi mám nízký práh bolesti bohužel. Pak sehnali aspoň jezdící postel, když už ne křeslo (to měli jediné na JIPce a zřejmě nepůjčovali), takže já na jezdící posteli na všech 4-ech - jinou polohu jsem nedávala, když mě chtěli odvézt, nahý zadek, všechno mi bylo jedno, aspoň mě přikryli dekou... viděno zvenku asi nic moc... jo a monitor na holé zemi na všech 4-ech, na postel mě nedostali... do toho kontrakce, kdy jsem myslela že další nedám...

Tak doufám že to nečtou holky, které mají před porodem, aspoň já jsem nebyla schopná nic takového číst

Autor: desideria   9.3.2013 v 18:31

holky, hlásím se k rizikovému porodu, a to akutnímu císaři. Jsem za to, co umí doktoři, vděčná, zachránili nám dítě. Malá byla venku za pár desítek minut po zjištění klesajících ozev, teď leží na neonatologii, a já tam můžu být s ní. Porod akutním císařem s epidurálem není zadarmo, ale je to k přežití. Na JIP i na šestinedělí byly sestřičky úžasný. Nejtěžší pro mě bylo, když na JIPu ostatním maminkám dovezli miminka na první přiložení, a já to naše měla na novorozeneckým ARU. Tu noc bylo myslím 6 akutních císařů, všichni měli plné ruce práce, a v jakém stavu je dcerka jsem se dozvěděla až po 12.hodinách od operace. Pořád jsem se jen uklidňovala, že žádné zprávy = dobré zprávy. A doktoři, díky tomu, že hned po porodu informovali manžela, a ten malou viděl, a dořešil administrativu a tak, měli za to, že jsou rodiče informovaní. V tom zmatku nikomu nedošlo, že na JIP musí být vyplý telefon a manžel mi to nemá jak zavolat. Po císaři jsem fungovala defacto za 5 dní bez větších obtíží. Jsem za současnou úroveň zdravotnictví neskutečně vděčná, bez kvalitních doktorů bychom se dcerky nedočkali. Péče o nedonošeňátka, je na vysoké úrovni. Malá bude muset rehabilitovat, ale vyroste jako úplně normální miminko. Naopak jsem snad klidnější, že ji máme prověřenou ze všech stran, rehabiliační cvičení na míru, dlouhodobá kontrola na specializovaných pracovištích, prostě víme, že je a bude v pořádku. 

Autor: Pája   9.3.2013 v 20:37

ahojki Desiderio,díky Tvému příspěvku si uvědomuji, že jsme s malým ještě dopadli dobře a zase o důvod víc, abych byla ráda, že i když jsem si moc přála rodit normálně, lékaři se rozhodli udělat to nejrozumnější řešení pro nás oba.