Autor: Irča   11.10.2020 v 13:11

Jitko přeji ať se mýlíš a čárka sílí.

Veru já si ve 36 letech starosti s otěhotněním nedělala. To jsem zrovna tak rok chodila s mým nynějším manželem a furt jsem věřila, že až budu chtít dítě, tak ho mít budu. No začali jsme, když mi byl za měsíc 39 let a to jsem já ještě zas tak moc nechtěla a tak jsem se záměrně vyhýbala dnům, kdy jsem tu ovlku měla, až takhle po ránu přišla nějak chuť, ještě jsme si potom pěkně schrupli a mě pak napadlo, že  jsme se trefili do plodných dnů a zase jsem věřila, že to asi klaplo. Věřit jsem přestala, když v den ms se dostavily ms bolesti, po pár dnech, když ms nepřicházela, tak jsem začala pátrat na netu nad nějakýma těhu příznaky a přišlo mi, že nemám žádný, tak až a po týdnu jsem udělala test a ona tam byla dálnice. Manžel mi nevěřil, ptal se, zda je možné, že by byl pozitivní a přitom jsem těhotná nebyla. No byla a měsíc před čtyřicátinama jsem porodila a když už jsem to jedno miminko měla, tak mi to přišlo tak super, že jsem chtěla další a byla jsem si tak jistá, že to půjde snadno, tak to jsem se teda spletla, jestli dobře počítám, tak to brzy budou čtyři roky, co jsme si s manželem řekli, že chceme ještě jedno. Jsem ráda, že jsem u toho prvního to všechno, čím jsem si prošla teď, nezažila, že to šlo tak snadno. I když je fakt, že jsem nikdy nebrala antikoncepci a údajně právě ta snižuje naši plodnost. Proč nešlo to druhé? Asi psychika a nakonec i ten věk, až moc jsem ho chtěla a pořád jsem se nedostala do fáze, kdy je mi to jedno a úplně vypustit to prostě nedokážu. Takže bych ti přála, aby jsi to opravdu brala, jak říká tvůj manžel, nemysela na to, jako já u toho prvního a ono se to stalo. Tím, čím si procházíš,  si ale prošla i řada mnohem mladších žen. Boně bylo 27, mělo by to jít v jejím věku snadno a nešlo.