Autor: Šárka   28.7.2011 v 13:01

Lucy,plís nebud smutná,dr.podniknou vše proto,aby se vám zadařilo,já vím ono se to snadno mluví,ale nevzdávejteto s manželem,mocinky na tebe myslím,jak to vše ted zvládáš,vím že smutek když je negativní test je velký,taky znám ten pocit,jednou to ale vyjde a budete mit mimi v náručí,nic není nemožnéposílám za tebou velké obejmutí a plís nevzdávej to,

Autor: Jannys   28.7.2011 v 13:21

ahojky snažilky tak už mám po ms to byli alekrušný dny a td se budu moci jen těšit z toho jestli to tento cyklus výjde nebo ee .) snad už ano :)ovu testíky už mám tak nač čekat :) Jinak jít po 14ti dnes do páce na 3 dny hrůza a děs dnes se nemůžu skoro pohnout :)ale mám zase dva dny volna :) ajak jste na tom vy?

Autor: kačka   28.7.2011 v 13:59

Šary,díky,ty máš taky tedkom nejak ovulaci ne? jsme to meli nejak zaranu ty cykly se mi zda

Autor: kačka   28.7.2011 v 14:01

Lucy a to nejde nějak léčit? Jak je tedy možny,že dvě deti jste měli bez problému?

Autor: Eva   28.7.2011 v 14:10

[21306] Bude to první, zda se zadaří... jsme svoji téměř rok.  Já beru jod, Doporuč denní dávku, je v calibrum baby plan a ted jsem si objednala tu kysel.listovou tak uvidíme... Snad to půjde brzy... držíme i Vám pěstičky

Autor: Šárka   28.7.2011 v 14:43

[21490]Kačko,já měla další ms 22.7 a dnes jsem 7DC a čekám na další ovulku

Autor: Ráďa   28.7.2011 v 14:45

[21469]Lucy já ani nevím, co říct.. Přála jsem ti to hrozně moc. Blbý je, že s tebou něco neřešili už dřív, to je fakt v pytli, kvůli nějaké kravce jsi přišla o spoustu času. Sama už jsem ve fázi smíření se s jedináčkem.. Dali ti alespoň s kortikoidy nějakou naději? I když fakt je, že kortikoidy jsou na pendrek.. Já jsem prodělala zřejmě stejné odběry jako ty, imunologii, genetiku a AMH a na konci srpna si jdeme pro výsledky. Třeba dopadnu stejně jako ty.. Víceméně počítám s tím, že nějaký problém objeví. Tak ráda bych tě utěšila, uklidnila a dala naději, ale nevím jak..

Beatko co ty v Repromedě? Taky ti dělali odběry a čekáš na výsledky? Holky občas napište, moc na vás myslím..

Autor: Vendy_27   28.7.2011 v 15:26

ahoj holky, dnes sem poprvé píši, i když si vaše diskuze hodně často čtu.

 S manželem bychom si moc přáli miminko, jen nám 27, což si myslím, je idální věk, člověk má něco za sebou, je již vyblbnutý, tak proč do toho nejít.

Jediné, co mi tak trochu brání v tom, jít do toho jsou asi finance.  Máme hypotéku  a úvěr ze stavebka, takže to za měsíc dá na poplatcích bez jídla 20tis(jsou v tom i telefon, pojistky  a tak). něco stojí jídlo, benzín .takže tak měsíčně dáme okolo 25-27tis za tyto výdaje. manžel jezdí na kamionu tak bere docela slučnou výplatu 25-28tis já mám 16tis. předěláváme si domek, na který jsme si brali hypotéku, zatím máme obyvatelnou jednu místnost  a koupelnu. vytápíme to zatím krbovkama, protože není hotová kotelna (je to jako zkrátka jako větší garsonka 30m2).

přestavba bude trvat cca ještě rok až dva roky. děláme to svépomocí. tak se bojím, zda do takového prostředí si vůbec miminko pořizovat. přeci jen má své nároky  a je to finančně náročné, já se klidně omezím ale miminko potřebuje své. tak nevím, zda počkat až bude dostavěno, nebo do toho jít. vzhledem k tomu, že čtu, jak to není jednoduché otěhotnět, tak aby pak nebylo pozdě, nebo nebyly problémy vůbec otěhotnět.

(ten náš domeček je spíš zatím jako letní bydlení od dubna do listopadu, přez zimu se většinou uchýlím k rodičům do bytu, (manžel jezdí na kamionu,tak není moc doma, tak bych tam stejnak byla sama). tak abych zbytečně neprotopila, když bych nechodila do práce a topila každý den, tak je tam teplo, ale jakmile tam člověk dva dny není, tak to vychladne. to je pro představu je to kamenná chalupa).  možnost kde případně být než se to dostaví - tak to je u rodičů v bytě, což je fajn jako pomoc s miminkem, ale člověk potřebuje svůj klid a soukromí a ne mít mamku za zadkem skoro ve 30letech. fakt nevím, co dělat. zda to risknout a uvidíme, třeba to nepůjde tak rychle a pak už bude jiná situace, nebo do toho vlítnu hned a hold to budu muset částečně přežít u rodičů.

nechci miminko věčně odkládat. jsme tři roky manželé, a pokud si budu stále říkat, až budeme mít víc peněz , až to bude dodělané, tak bych se miminka ani nemusela dočkat.

Vím, že vy máte mnohem složitejší problémy,

třeba vás tahle moje otázka alespoň trochu přivede na jiné myšlenky, ale prosím o radu, šly byste do miminka v takovéhle situaci.? Rozestavěný barák, hypotéka a úvěr ze stavebka, ale možnost se částečně vrátit k rodičům (podotýkám že manžel s mojí mamkou vychází velmi dobře a jezdí přes týden na kamionu a doma je hlavně na víkendy).

Právě jsem dobrala poslední platíčko antikoncepce (brala jsem ji 10let) a říkala jsem si, že bych si ji již nenechala naspsat a uvidíme co bude.

Ale pořád tady je ten permoník strachu, zvládneme to? i v takovéto situaci.

děkuji moc za reakce, a omlouvám, se těm, kterým tato otázka přijde v jeho situaci jako kravina, protože když se člověk snaží a pořád to nevychází, tak je asi těžké řešit problémy někoho jiného.

přeji hodně štěstí, určo vám to všem vyjde a miminka budou.

ps: ještě jsem zapomněla, gyn problémy jsem nikdy neměla, jen doktor mi řekl, že mám na děloze z venku myom cca 2-3cm. mám ho tam tak 3roky. a je pořád stejný. mamka neměla s otěhotněním problémy, má sestra o 9 let starší ta ano, musela brát hormony, aby jí dozrála vajíčka.

díky moc holky za radu

Autor: Vendy_27   28.7.2011 v 15:27

omluvám se za délku mého příspěvku, člověk se musel vypovídat