Ahoj holky, opět (po 100letech) vás chci pozdravit a jen o sobě dát vědět, že ještě žiju ;-) Vůbec nemám čas chodit na diskuze. Začala jsem chodit na 2 dny v týdnu do práce, ale povinností mám daleko více než jen na dva dny. Navíc jsem teď v docela složité situaci. Naskytla se mi pracovní příležitost, o které jsem vždy snila - moje zamilovaná (dobře placená) práce. Včera byl konkurz na místo a já vyhrála, ale musela bych nastoupit od 1. dubna. Na to nejsem připravena - resp. já ano, ale Robík ne. Je mu rok a půl, má plíny, neumí mluvit a je děsně vzteklej. Těžko bych ho někam udala, takže to nakonec budu asi muset odmítnout, ale mrzí mě to, snažila jsem se o to místo 8 let. Nevím, zda někdy ještě budu mít takovou šanci. Obnova kolektivu je totiž hotová - staří odešli do důchodu a jsou tam samí mladí, takže asi moc šancí se tam dostat nebude. No nic, ještě mám trochu času si to rozmyslet, ale rodina je přednější, takže to asi nevezmu. Jinak se mám dobře - tedy až na to šílené období chřipek - nejdřív jsem byla nemocná já (měla jsem 40°C horečky a šílené bolesti kloubů), pak manžel a nakonec, když už jsme byli oba zdraví, tak to chytil Robík :-( Doktorka mu musela napsat ATB, protože byl úděsně zahleněnej. Teď už je to lepší. Těším se na jaro :-) Dneska jdeme na ples - aspoň otestuju nové šatičky, co mi koupil manžel ;-) Mějte se moc hezky a doufám, že budu mít čas se tady ukazovat častěji - i když už nejsem snažilka :-) Papa :-*