Autor: jaja a Matyáš 9.11.12   22.12.2012 v 11:14

ahoj, mám holku necelé 4 roky a neche my spát v pokojíčku, že se tam bojí...přitom není čeho a hlavně ani přes den si tam ,moc nehraje.Takže celou noc spí na gauči..máme ložnici spojenou s obývákem...už jsem přemýšlela nad tim, že ložnici přestěhuju do pokojíčku, ale moc se my do toho nechce

Autor: Terka a Karolínka   23.12.2012 v 12:47

Ahoj. Máme 10-ti měsíční Karolínku a nemůžu ji naučit usínat samotnou. Už týden ji dávám do postýlky a pak ji tam prostě nechám brečet. Intenzita, ani doba pláče se vůbec nezkracuje. Brečí tak max. 20 minut a pak nakonec usne, ale chtěla bych, aby nemusela brečet. Jen mě nenapadá jak ji to odnaučit. Když usne, tak už pak spinká celou noc. Přes den je usínání stejný problém jako večer. V roce ji plánujeme přestěhovat do pokojíčku. Nemáte někdo radu na to uspávání?

Autor: Iveta   6.1.2013 v 13:43

Ahoj Terko, na internetu určitě najdeš metodu, která se používá při učení dítěte usínat samotné. Je to

Metoda usínání podle Ernesta Estivilla  a fakt to funguje!! Zkus to.

Autor: Alča   6.1.2013 v 23:42

[252056]

Ahojky,

jestli se malá bojí, může se stát, že má jakýsi šestý smysl.. V rodině jsme měli to samé, bratránek se prostě něčeho v pokojíčku bál. Teta prohodila pokoje a je klid.. Po čase zjistila, že řadovka stojí na zrušeném hřbitově ze začátku minulého století.. Můj roční syn i já máme problém s měsícem v úplňku.. Kamarádka, jako malá, chodila celou noc čůrat, pak zjistili, že za jejím pokojem vede žíla, přestěhovali celý domek, mají perfektní přístup k vodě a Jana je proutkařka :)

Snad brzy zjistíte, co se princezně nezdá :)

Autor: Jana.H   16.2.2013 v 22:29

Náš prcek s námi spal v ložnici do Vánoc, kdy dostal pokojíček. Vymalovali jsme tam před Vánoci i s ním a pak se nám podařilo bez jeho vědomí tam dopravit a postavit nábytek, postel, záclonu s auty, peřinu s auty a přivedli jsme ho tam na Štědrý den. Měl hroznou radost a hned tam chtěl spát.. Jenže v malé postýlce u nás v ložnici byl naučený usínat sám, ale tady chtěl, abychom tam zůstávali. Což jsme povolili, do toho pak byl ješě nemocný a skoro po měsící jsem řekla DOST, takhle ne. A vysvětlovala jsem horem dolem, že je velký a zvládne to atd.. Domluvili jsme se, že bude nechávat malinko otevřené dveře. Sice vyváděl a první týden se vztekal při odpoledním i večerním spaní, ale já mu pak začala "vyhrožovat", že mu dveře zavřu a bylo po vzteku a usíná už sám. Teď v dubnu mu budou 3 roky. Jenže každé dítko je jiné