Autor: Martina   21.6.2018 v 17:44

Fíha, tak to je síla. Nezáviděníhodna situace. A doktorka to ví? Oslovila bych asi dětského psychologa, těch je ale malo a mají plno. Možná bych ji do prázdnin nechala doma a zaměřit se na něj. Ať jde to zkusit jít na záchod preventivně a kdyby se mu náhodou povedlo někdy do záchoda, tak strašně moc chvalit. Nemá nefunkční svěrač?

Autor: katka28   21.6.2018 v 17:57

ahoj, taky bych poradila pokusit se mu co nejvíc věnovat... vím že při 3 dětech je to těžké... mám  sice zatím dvě... on může mít hodně citlivou povahu a prostě může trpět pocitem odstrčení.... nikdy není na prvním místě a nemá mámu pro sebe...

prostě bych se snažila projít všechna lékařská vyšetření, aby se vyloučila fyziologická příčina... třebe ten nefunkční svěrač nebo jiný lékařský problém a pak hned psychlog nebo psychiatr... může pomoci, poradit, udělat rodinné sezení atd... v dost připadech to pomůže...

ještě jsi nepsala, jak na to reaguje otec dětí... jinak hodně síly a zkusit mu dát najevo, že ho opravdu milujete ať je jakýkoliv, aby se zbavil strachu... třeba proto zapírá... aby jste se nezlobila a neměla pak radši sourozence...

Autor: LindaX   21.6.2018 v 18:54

Dekuju za nazory! Co se tyce manzela, tak ten se k tomu nestavi vubec dobre. Je cholerik, a kolikrat na nej kvuli tomu kricel. Bohuzel ted prochazime celkem velkou krizi, takze on je neustale v praci, klidne i do noci. Kolikrat zustane v office i do druheho dne. Podle me ma neco i se svoji asistentkou, ale to je zatim jen moje podezreni. Takze ja se ho snazim nekdy od deti drzet dal, protoze je velmi protivnej. Jednou i pred klukem pronesl, ze lituje ze ho ma, ze mit takovy dite je ostuda. U lekare jsme s nim byli, a pry vsechno v poradku, byli jsme i u proktologa...tam ze me udelal kravu, ze kluk nechodi na ec protoze nemame nastavenej rezim. A ze jsem vlastne hypochondr. Tak jeste jsme byli i na kolonoskopii a dvakrat na pohotovosti v noci na klystyr. Coz bylo peklo oboje. Pred kolonoskopii dostat do ditete nechutny projimadlo, ze ktereho i zvracel a vztekal se u toho. To bylo horsi nez celej zakrok. A klystyr kdyz do neho pumpovali hromadu tekutiny a on se svijel v bolestech jak ho to tlaci. Snazila jsem se snim v klidu promluvit, a rekl mi, ze ve skolce mu nejaka parta kamaradu strkala hlavu do zachoda a tak radsi nejde na wc ale ze se mi to bal rict. (Absolutne nechxapu proc???) No sem zvedava co mi na to zitra ucitelka rekne.... fakt nechaou ze tohle se muze stat. Psycholog a psychiatr pane jo. To me vazne desi strasne moc. Nerada bych aby byl nejak psychicky nemocnej nebo tak, nebo sby mi do nej ladovali nejaky antipsychotika apod.

Autor: katka28   22.6.2018 v 12:01

ahojka, No přístup křičení a obviňování nic nevyřeší... On bude malej hodně citlivý a já osobně si myslím, ža to tedy bude psychického rázu... Ted je důležité mu pomoci... a to bude chtít moc lásky a trpělivost... Pokud jste doma a nechodíte ještě do zaměstnání, a šlo by to, tak bych ho do školky nedávala a nechala si ho doma a snažila se mu co nejvíc věnovat... Povídat si, hrát si, skládat kostky, číst... zkusit ho dávat vždy hodinku po jídle na wc a chválit když se zadaří...a odměnit něčím co má rád... prostě zkusit si udělat milý domov plný lásky a ukázat mu že je šikovný a chválit ho za cokoliv,co se mu povede zvednout sebevědomí, a ukázet že je v něčem lepší něž jeho sourozenci... neustále mu opakovat, ikdyž bude mít i nehodu, že ho milujete takového jaký je, ale že by vám udělalo velkou radost kdyby to stihnul na wc... klidně pro jistotu můžete zkusit na delší venkovní pobyt vrátit plenu - jsou i pro velké děti do 15 let a když to vezmu do důsledku i pro dospělé... Hlavně mu nic nevyčítat a nesrovnávat s ostatníma.... já vím jak jsem srovnání nesnašela jako malá já sama.

Jinak jak jsem radila psychologa nebo psychiatra to není, že by byl nějaký nemocný (ikdyž i to se stát může a pak je asi léčba na mistě) Spíš psycholog si s ním promluví i s vámi a ukáže vám metody, jak situaci zvládat.. dodá vám odvahu a může naučit správnou komunikaci... není to lécích, ale o profesionální radě a pomoci....

Je to lepší řešení, něž hledat na internetu a nechat si uběhnout čas, který by mohl hrát roli... čím dřív k psychologovi zajdete tím líp...

Jo a Psycholog léky nedává :o) vede jen sezení, zjištuje příčiny a hledá řešení problému.. Psychiatr sice léky napsat může, ale rozhodně žádný dětský psychiatr by nenapsal léky jen tak od stolu a bez důvodu... Navíc vždy jste tam vy a máte právo vědět proč cokoliv dává vašemu dítěti... Tak se ptejte... ničeho se nebojte... určitě vám poradí.

Jinak jak jste psala, že doma to není dobré... to může být taky jeden ze spouštěčů... děti mohou být strašně citlivé na jakékoliv projevy v rodině... mohl vidět nebo zaslechnout pokud se s manželem hádáte, vycítí napjatou atmosféru a podvědomý strach spustí tohle, abyste museli věnovat pozornost jemu... cítí se sám a bez ochrany... je to podle mě obraná reakce... V věřte, že to nedělá schválně!!! proto je nejdůležitější v té situaci zůstat v klidu a pomoci mu a opravdu ukázat že ho i přesto milujete!!!

Pokud máte problém i s mamželem tím spíš bych toho psychologa vyhledala... může pomoci synovi i vám. A když budete v pohodě s usměvem vy a budete vyzařovat klid lásku a pochopení i syn se brzo zlepší... hlavně žádný křik, výčitky nebo opovržení... to napáchá jen víc škody.

Jetli bude chtít podporu a třeba si kdykoliv promluvit, tak mi pošlete soukromou zprávu... pracovala jsem s problémovýma dětma jako výchovný poradce, dělám esoteriku a ted jsem máma na mateřské, která miluje své děti nadevše a ostatní dokáže pochopit a poslouchat.pokud o to někdo stojí i říct svůj názor, ale každý má právo svého rozhodnutí

Tak se držte a když budete chtít jsem tu.

Autor: Martina   22.6.2018 v 20:29

Katka to píše úplně z mé duše. Já jsem v dětství chodila k psychologovi a bylo to jen povídání. Pátrala bych ale v té školce po příčině.