Autor: PeBe   6.6.2017 v 10:00

Petrusko, to bude dobry! Zazila jsme to taky a je to opravdu velky sok. Psal se listopad 2013, kdy jsme podstoupila kyretaz. Pak 4 mesice pauza a podaril se nam prvni pokus, takze prosinec 2014 se mi narodil zdravy kluk. Urcite je dobre dat tomu nejaky cas, at se vse zahoji, jak srdicko tak telo. Drze se.

Autor: Petruška   6.6.2017 v 10:07

Děkuji,přestalo mu prý být srdíčko..v noci sem uvažovala jestli sem něco neudelala já špatně.jeste když sem na tom sonu viděla jak už vypadalo...ručky na brisku jako kdyby spal....to nevím jestli se dá zapomenout...

Autor: Luca*   6.6.2017 v 13:14

Petruško ono se to skutečně stává a nemá na tom vinu nikdo. Jen lékaři by to mohli sdělovat trochu citlivěji. Bude to nějakou dobu bolet a pak se bude bolest postupně otupovat. Jenom čas tomu pomůže. Drž se.

Autor: Bibi24   6.6.2017 v 13:25

Moc me to mrzi Petrusko. V tech prosincovych TP je nejak moc ztrat miminek. Chjo. Drz se! Bude lip. Znam to. Tim cim ty ted, jsem prosla 4x.

Autor: Jája   6.6.2017 v 14:39

Achjo, Petruško..Je mi to moc líto a v tu chvíli to musí být asi šílená sprcha..Já jdu zítra poprvé do těh.poradny a pro průkazku a pokazdy mam taky takovy pocity,aby bylo vse v pořádku..Držím palečky a at to brzy přebolí...

Autor: Petra   6.6.2017 v 18:07

Taky jsem to zažila.... V lednu 2015. Taky jsem myslela, že už nebudu mít sílu na další...

Měla. Otěhotněla jsem v době, kdy se to "odešlé" miminko mělo narodit. Poslalo mi svého sourozence, který na svět přijít - narozdíl od něho - měl :-)

Ted´ máme doma rok a půl starou holčičku.......

Přeju hodně sil. První dny a týdny budou zlé, pak bude lépe a brzy najdeš na testu dvě čárky! 

Autor: anička   6.6.2017 v 20:27

Ahoj, určitě to zažila spusta holek neboj ono se to spraví . Zní to sice jako otřepaná fráze ale chce se to vybrečet a bohužel i přestat se v tom patlat. Začít myslet pozitivně a do budoucnosti - nepokoušet se to hned lámat přes koleno ale hrát si na hrdinku co všechno vydrží to taky nejde. Jistá věc je, že doktoři v nemocnici jsou jak naprogramovaný stroje a když nad tím přemýšlím, nechápu do dneska, že i ženy gynekoložky se k tomu staví tak co už je to pryč tak šup na sál a další. Já už měla 2 děti když se mi to stalo a oni na mě koukali jak na vola proč brečím, když už děti mám - bolí to pořád stejně - byl to kus tebe a i když se na to nedalo sáhnout nebo cítit byl to už tvuj malý tvoreček. Opravdu chce to jen čas. A začít se snažit o další až se budeš cítit sama v pohodě - nemyslím fyzicky - tělo pokud nejsou komplikace si stím poradí sama - hlava je horší Jinak musím říct, že já jsem strašně chtěla a moc sem si to přála a zadařilo se nám hned po 3 týdnech od revize - což neříkám, že je dobře - strašně jsem se o to další bála a všichni mě strašili, že je to moc brzo. Dneska věřím tomu, že to tak mělo být, že malý nebyl zdravý a že přišlo silnější miminko co ti přinese uplně stejnou radost.

Autor: Elderflower   6.6.2017 v 20:28

Petruško, je mi to líto. Taky mě to potkalo, ne tak pozdě jako tebe, ale přece jen jsem to hodně obrečela a vzala jsem si týden dovolenou. A pak jsem pro prďolku fazolku zasadila strom. Je to sice možná blbost, ale bylo to pro mě takové symbolické rozloučení a pomohlo mi to, tak to můžeš taky zkusit. Ale úplně nejvíc mi pomohla další miminka.

Stává se to prý přibližně v dvaceti procentech případů, někdy prý ani žena nezjistí, že byla těhotná, nebo se z vícečetného těhotenství stane mono.

Autor: PET-ka   6.6.2017 v 21:13

Je mi to líto... Pomáhá se vybrečet, rozloučit a nechat odejít. Za první miminko jsme poslali balónek, za druhé lodičku po vodě. Scénář pokaždé stejný...  test, radost, šok a konec... Kyretaz, jedna menzes, druhá a třetí už nepřišla. V pokojíku spí jedna skoro čtyřletá, v mojí posteli druhá roční holčička..

Slzy při psaní teď přišly, ale už to nebolí pořád. Zlepšuje se to.