Autor: jana   28.3.2011 v 18:21

u nás to bylo taky tak....mám tři děti...kluci jsou klidní, ale dcera byla děsný raubíř...v devíti měsících už chodila, všude vylezla a byla celkově divoká...teď už jsou všichni velcí, a dcera je pořád veliký sportovec :-) k jakémukoliv sportu se přichomýtne, každý ji extrémně jde :-). hlavně to byla šílená změna mezi dětmi...kluci se učili jezdit na kole několik týdnů a ona si prostě sedla a jela...obula si obrovské in-liny od bráchy a začala se na nich bez problémů prohánět, stejné to bylo i s plaváním a lyžováním...ruku v ruce s tím jde i extrémní soupeřivost a snaha o dosažení svého cíle...tipuju, že u vás to bude podobné :-) a nepřejde to :-)

Autor: Peggy   28.3.2011 v 23:55

Ahoj Inno, neboj, neptáš se blbě. Zdá se mi,že většina maminek aspoň jednou znejistí, zda je jejich miminko v pořádku, když... Já naopak v sobě stále bojuji s obavami, zda něco nezanedbávám, když se náš už téměř osmiměsíční synek ještě vůbec nesnaží plazit. Pravda je taková, že každé miminko je jiné. Nejsem odborník, ale spíše bych hádala, že máš jen trochu živější dítě. Nemám právo Ti radit, přesto Tě chci poprosit. Zkus, moc své dcerky neporovnávat mezi sebou. Hlavně ne verbálně před nima. Ten pocit, že maminka má raději Aničku, protože… dokáže v dětské duši udělat neuvěřitelnou paseku. Jinak pro Tvé uklidnění, trochu Ti závidím, že se Vaše slečna dá něčím zaujmout. Náš drobeček se vzteká vcelku pravidelně při přebalování, neboť mamka je nešika a neumí ho přebalit, když je na bříšku. No a když už ho převracím na záda, dojde mu se mnou trpělivost a rázně mi vysvětlí, že takhle on si přebalování nepředstavuje. Docela mu trvá, než se po té nespravedlnosti, že ho zatím ještě „přeperu“, přestane hlasitě .rozčilovat.

Autor: inna   29.3.2011 v 00:21

[5848]no prvni dcerka-mimochodem, je ji 20 let -takze srovnavani ji nevadi-nelezla po 4 vůbec, ona se tak plazila jako vojak a par metru ji zabralo cele dopoledne...no a chodit zacala ve14 mesicich. Byla takova hodnoucka, trosinku noumicka, kdybych ji nenutila jist, ani by snad nejedla...hlavu ma dobrou, i kdyz ji vzdy chybela takova ta prubojnost a dravost. Proste jina povaha. Tahle mala je tryskomyš, jak nejaka akrobatka a pozoruje lidi, udrzi pomerne dlouho pozornost. Ale jak umi protestovat!!!!!!! Jak ta se umi rozcilit a vycedit koutkem oka slzu!!!!!!!!!Uz jsem se ruzne koukala na net na hyperaktivitu deti, docetla jsem se, ze deti s tim syndromem spatne a malo spi a malo se smejou...no nic moc o tom nevim...nakolik je dite jen proste zivejsi a akceschopnejsi a kde uz zacina cosi nenormalni- a tak to asi bude u vas, chlapecek bude pohodař, pokud je jinak podle dr v poradku, ocekavala bych klidnejsi detstvi:-)))

Autor: Peggy   30.3.2011 v 00:30

[5850]

Ahoj Inno. Docela ráda bych u nás očekávala klidné dětství, ale to by asi byly dost nereálné představy. Synkův klid se projevuje pouze v hrubé motorice, kde má na všechno spoustu času. Když jsme se konečně dočkali pasení koníčku, chtělo se mi slavit. Samozřejmě jsem to už řešila s doktorkou, zda třeba nezkusit nějaké cviky případně Vojtovku. Ale jeví se jí v pohodě a jen mi zopakovala, že každé mimčo je jiné a tabulky mám hodit za hlavu. Prý měsíc, dva sem, měsíc, dva tam… Jinak u nás se slzy necedí, ony téměř stříkají, když se drobeček začne vztekat. A že to umí často.

Na Tvém místě bych opravdu byla v klidu. Hyperaktivitu Ti v tomto věku nediagnostikuje ani odborník. Ale pravděpodobně by Tvá dcerka neměla žádný rytmus, to problematické spaní by se také nejspíš objevilo, hůř by se soustředila a hlavně by křičela zdánlivě bez důvodu a pravděpodobně by se asi i problematičtěji uklidňovala. Když člověk nedostane, po čem touží, to se pak vzteká i ledasjaký dospělák natož ta naše mimča. A holt je to asi nějak dáno, že ti drobečci vcelku zásadně prahnou po věcech nebezpečných, rozbitných, špinavých či jinak nevhodných. Je to jen můj názor, ale vážně bych se nebála, jen čekala, že budete mít čipernější holčičku a udržovala bych si fyzičku, abys stíhala za ní běhat :o) Navíc prý i většina zdánlivých projevů hyperaktivity z kojeneckého období sama ustoupí a později se žádné ADHD nerozjede.