Autor: ZuzkaR   6.12.2016 v 18:54

Milá Věro,pokud se na to sama cítíte,tak nevidím důvod proč do toho nejít.Myslím si,že by nebylo od věci to probrat i s případnými sourozenci prcka,zda by byli ochotni se o sourozence postarat,kdyby se v budoucnu něco s vámi stalo.Stát se něco fatálního může samozřejmě i člověku mladšímu.Nemyslím to nijak zle,ale každá taková sranda má svá pro i proti.Zvažte taky případnou pubertu potomka,budete tou dobou ochotni snášet móresy typu"jak tak chytré dítě,může mít tak blbé rodiče".Upřímně, mluvím z vlastní zkušenosti,je mi skoro 40 a mám doma asi příliš předčasně vyspělého osmileťáka,ktrerý mi zdatně likviduje nervový systém.A  když se k tomu přidá ta dvouapůl letá příšerka,tak je v chalupě fakt veselo.Nic méně,přeji vám,ať vám to vyjde.

Autor: Irča   6.12.2016 v 18:59

Teda to je těžká otázka. Mně osobně to přijde skoro pozdě, ale nikoho takového neznám. Mou babičku měla její máma ve 43 letech, ale nevím, jak to zvládala, asi jí pomáhaly dcery, babiččiny sestry. No není to rozhodnutí na rok, ale tak dvacet let. Co třeba rodiče v jaké jsou formě? Ve 48 letech budu mít osmiletou dceru, také se zatím cítím dobře a věřím, že to zvládnu. Mně občas někdo řekne, že by v mém věku děti mít nechtěl, ale já je zas nechtěla jako dvacetiletá. Znám lidi, co jsou čiperný i v osmdesáti, ale to je spíš vyjímka. Většina žen, co znám, že je jim těch šedesát, tak si nedovedu představit, že by měli v tom věku 12-ti leté dítě a dokázali se o něj starat denodenně.

Autor: ZuzkaR   6.12.2016 v 19:27

[958400]Je tu určitě větší riziko,ale na druhou stranu,nám teď zemřela 33 letá známá,která měla doma dvojčata,kterým nejsou ještě tři roky.Člověk nemůže myslet na nejhorší.

Autor: Jai   6.12.2016 v 19:46

Můj názor je podobný jako Zuzky, 1, vše probrat s velkýma dětma, 2, vše i s jejich názorem znovu zvážit. TEĎ mít dítě neexistuje, fakt je to na 20let minimálně a já sama si nedokážu představit, že bych v 65ti měla mít doma puberťáka, stejně si nedokážu představit, jak by moji rodičové (50) zvládali nonstop péči o moje dítě (15m). Další mě napadá, že když píšeš o CARu, asi byste šli na umělý - a to je pak pravděpodobnost dvojčat, nemýlím-li se. A dvojčata jak známo sou dvojnásobnej záhul.

Autor: Irča   6.12.2016 v 21:25

Jai ty dvojčata to už se prý nedělá, dneska dokáží lékaři vybrat jedno a u maminky tohoto věku by určitě dvě vajíčka nedávali, aspon co vím, že říkala kámoška, Té zas nedali dvě oplodněná vajíčka, protože byla hubená a měli obavy, jak by to zvládala.

Autor: Nikol   6.12.2016 v 21:44

[958385] já to zkusila,bylo mi 42.Pred dvěma lety dvojcatka,tehu muselo byt preruseno.Ted další tehu a samovolny potrat.Zkusime ještě jednou a když neuspesne,tak máme doma téměř dospělé 2 deti.Vek ale urcite nerozhoduje,pokud víme,ze by jsme miminko zvládli,tak proč ne

Autor: Aily   6.12.2016 v 23:44

Ono záleží jak na rodičích, tak na dítěti... Našim je teď 60, jsou akční, vypadají mnohem mladší a chovají se tak. Ale i tak je hodně vidět výrazně vyšší únava, nízká odolnost na stres, prostě si neumím představit, že by se teď starali o dítě na základce. A když si vzpomenu, jakou měla třeba ségra pubertu, tak by je z ní dneska rozhodně už šlehlo :o)

Plus záleží samozřejmě i na dítěti - pohodáře proč ne, ale jestli nastane nějaký problém (jako třeba u nás), tak už se půl rok nonstop řevu a nespaní a doktorů a zoufání bude snášet mnohem hůř. I já si myslím, že bych to mnohem líp fyzicky zvládla v 22 (to se ještě pár probdělých nocí sneslo v pohodě) než 32. Na druhou stranu psychicky je to zase do určité míry výhoda, člověk už má v hlavě líp přebráno, už se umí trochu krotit a smířit s nepříjemnostmi... Pokud se to nezvrtne zase v druhý extrém a hodně úzkostný přístup, protože čím starší rodič, tím líp si uvědomuje všechny nástrahy a rizika. A pro tělo těhotenství v tomto věku asi taky žádné terno...

Osobně bych do toho nešla, bála bych se všeho výš napsaného plus toho, že puberťákům a dospívajícím dětěm nebudu už moct být žádnou velkou oporou, budu mít nejspíš zdravotní potíže, ale už i trochu odtrženost od každodenní středoškolské reality, že prostě už ty děti a jejich svět budou úplně jinde. Naše babi je na svůj věk taky ještě aktivní, ale už se chová tak trošku mimo, spoustu věcí už se ani nesanží pochopit, prostě jiný svět.

Plus samozřejmě auto může srazit i mladou maminku, ale šance, že v 75, tedy s 25letým dítětem, budu v kondici, není už moc velká. A myslím, že když vám v tomhle věku zemřou rodiče, tak to musí být trauma jako blázen. Představa, že nejspíš neuvidí moje dítě, nebudu jim moct vyprávět o své první práci, nebudou mi na svatbě... Brr.

Samozřejmě je taky možné, že dítě bude učiněný anděl a udrží vás akční, mentálně svěží a v kontaktu s realitou do 95 a všechno bude fajn :o) To už je na vás ty vyhlídky zvážit :o) 

Autor: Lucie   7.12.2016 v 06:38

Je třeba zvážit hodně věcí. Např. v jaké kondici budete za 5-10 let? V takové, abyste dokázali uhlídat živější dítě? Až u dítětě nastane puberta, bude vám přes 60. Dále se musíte smířit s tím, že od tohoto dítěte se pravděpodobně vnoučat nedožijete. Dále je tu riziko, že až dostuduje, začne si budovat kariéru a přijde čas přemýšlet o založení rodiny, budete potřebovat, aby se o vás někdo staral. Samozřejmě, stát se může cokoliv, dítě může přijít i o mladé rodiče, ale ve vyšším věku je i vyšší tohle riziko.

Já osobně bych si dítě v tomto věku nepořizovala. Píšete, že máte 2 velké syny. Nechcete raději počkat na vnoučata? Pokud nebydlí daleko, můžete se stát hlídací babičkou (a dědečkem) a trávit s nimi hodně času, ale bylo by možné je vrátit rodičům a odpočinout si. A hlavně nebyly by na vás tolik závislá jako vlastní dítě.

Autor: Věra   7.12.2016 v 10:46

[958395]

Zuzka R - moc děkuji, představit si pubertu dítěte -ano - u nás probíhala dramaticky a je pravdou, že je rozdíl řešit ji ve 35,40 a v 60-ti, moc děkuji i za vtipný komentář. 

Irča - moc děkuji za pohled a za názor , 

cením si Vašich příspěvkú!! děkuji 

S vnoučaty zatím moc nepočítáme - myslím, že nejdřív až v 60 ti jestli ne později.....myslím ale, že žena zvládne víc, než si myslí, a radost  z dítěte, láska,  může omladit i myšlení. 

Co se kliniky týká, opravdu by šlo jen o jedno embryo. Dárcovské vajíčko, vlastní sperma....

Moc děkuji všem dámám za Vaše dosavadní pohledy a názory,  někdy si člověk potřebuje rozebrat situaci ze všech úhlů a sám na to nestačí tak, aby se podíval objektivně...touha často zaslepuje....viďte? . S Lucií částečně souhlasím, že sil za 10 let múže být jen tak na pokochání se a zalaškování s vnoučaty, vzít je na akce a pak si jít s manželem zarelaxovat. Aily - ano nízká odolnost na stres je hodně důležitá - pro výchovu děťátka nutná vysoká odolnost.