Veru, my si do toho moc kecat nenecháváme, jednou jsme rodiče my a je to na nás. Pokud jsou babičky s Erikem samy, tak respektujeme to, že dítě má poznat i jejich osobitý přístup k němu. Hodně jsme se teď zhlídli v knize od Naomi Aldort - Vychováváme děti a rosteme s nimi, kde doporučuje jim vyhovět co nejvíce, pokud to není za hranicemi určitých mezí, které si stanovíme (jakože v kaluži v gumáčkách ano, i když mu to zacáká kalhoty, ale do louže se nechodí v teniskách a ani se v ní neplave). S laskavostí a domluvou nám to s Erikem jde, i když se občas vztekne, když něco opravdu nedovolíme (čabrat se ve fontáně, když je zima). Malý pak i líp reaguje, když po něm něco vyžadujeme my.
Míšo, s těma nespavcema je to teda někdy šílené! I když jsem tuhle četla - i ohledně toho, jak se Erik budil i 20x za noc a mě zajímalo si kolem toho ještě něco přečíst - že máme hledat u sebe. Maminka v článku vyjadřovala šílenou bezmoc, já u sebe přišla na pocit závislosti - ze začátku mě docela děsilo to, jak je jen na mě Erik závislý. Ráda bych ten článek našla a třeba Ti ho sem nasdílela - jen třeba pro zamyšlení. Tím nechci hlásat, že si za všechno můžeme samy a hotovo! Ale někdy to přispěje k tomu se lépe zorientovat v problému i v sobě. ;-)
Včera jsem pročítala naši diskusi v květnu 2013, hledala jsem, jestli najdu od Leni.es směs homeopatik, co brala k porodu, projela jsem asi 40 stran a nenašla to. Zato jsem s chutí četla, jak holčiny s termínem 7.5. porodily 11.5. a jak Verča s Ditkou a Dáškou se moc těšily na svoje pusenky :-) začala jsem na stránce 1390 tuším ;-)