Autor: Zuzka   16.2.2014 v 10:03

Evi, normálně si ji položím hrudníčkem na ruku a přidržuju, aby si nelokla, pač ji strašně fascinuje, jak se pohybují vlnky vody. Jinak si to doslova užívá. Zbytek tělíčka má položený na dně vany.

Rodičák se vyběhává podle toho, jestli mamina pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo ne. Když ano, jde se až po jejím vyčerpání. Může i po, pač se to vyplácí dva nebo tři měsíce zpětně. Nejlíp těsně předtím, než vám prostě skončí. A pokud nemá nárok na PPM, tak nejlíp do měsíce od narození zažádat o rodičák. 

Tak vy s těmi drobečky, to asi nemáte ani žádný faldíky co? To Eliška má na rozdávání  Jeden docela takový jakoby navíc, skoro překrývající. Pošlem, jestli chcete. 

Jinak jsem udělala radikální krok. Naše malá slečinka si totiž navykla na až moc časté kojení, kdy byla v noci vzhůru každou hodinu a chtěla prso. Tak jsem řekla dost. Sice to zase chvíli bude boj a plačtivé údolí, ale takhle to dál nejde. Když se vzbudila na krmení a pak hned spinkala, dalo se to zvládnout, ale toto? Pak ji tožiz nejspíš bolí bříško a řve ne hlady, ale bolestí. Když po půl hodině pochopila, že nedostane, tak usla a dokonce přespala dvě hoďky od doby, co už mohla dostat. Ale to asi díky tomu, že spala vedle mě v posteli. Tak teď nevím, co je větší zlo. Jestli ji krmit častěji a nebo ji mít v posteli.  Nevím, s tím druhý je to jakýsi složitější. První jsem prostě nechala bečet až se nakonec naučila tří hodinový interval. S druhou dcerkou jsem to chtěla zkusit jinak, ale je to jak když podáte prst a ona vám sežere celou ruku. Ty mrňata to vycítí a zkouší, co můžou.  Je pravda, že krmím tak kolem pěti minut, ale pořád mi zvrací. Když po krmení, pochopím, že se přejedla, ale ona mi zvrací i hodinu po jídle a už natrávený mlíko. Už aby bylo po kojení. První kojení jsem si neužívala, pač jsem měla moc nalitá prsa a popraskanou bradavku a druhé kojení si neužívám, pač mi dítko pořád zvrací a chtělo by být neustále u prsa. 

Lili, s kyčlema mě to mrzí, snad nebude tak zle a nemáš nosit to široké balení? My taky ještě nemáme vyhráno. Znám případ, kdy kyčle byly v pořádku na všech kontrolách a dítko nakonec muselo nosit snad až v roce krunýř. A s tou tchýní s Tebou úplně soucítím.  Já být na Tvým místě, tak si o tom s manželem promluvím. Kdo jiný by Ti mohl pomoct. Přece si nenecháš do všeho kecat. Já mám taky takovou tchýni, ale naštěstí bydlí daleko a vidím se s ní jednou do měsíce, ale i to stačí. Do všeho kecá a vyptává se, jestli už umí to a ono, že to by už umět měla, že její kluci to už uměli atd. Když přebaluju, tak div, že si nestoupne místo mě, aby dobře viděla. No prostě hrůza a kdyby měla bydlet s námi??? Jéééé  Ale jsem klidná, ani manžel by s ní pod jednou střechou nevydržel, tak v tom jsme za jedno  A Ty by sis o tom taky měla promluvit. A když ne skrz manžela, tak bych šla za ní a slušně bych ji o to požádala. Aby respektovala vaše soukromí. Možná bude chvíli mrzení, ale jestli má trochu soudnosti a rozumu, tak to pochopí. 

Autor: Dana-K   16.2.2014 v 16:20

LILI: Tak to je fakt nezáviděníhodná situace. Já mám tchyni ve stejné vesnici a měla jsem také problém s tím, jak se všechno změnilo po narození miminka. Ale já nejsem tak silná jako ty a všechno to hned říkám manželovi a ten to nenechal jen tak a promluvil si s mamkou a dost to pomohlo. Za sebe doporučuji udělej to taky, ať se z toho nezblázníš. Naprosto tě chápu, že tě to S...E, nedej se a zkus s tím něco udělat.

Naše Verunka taky nemá v pořádku kyčle, nosíme Frejkovu abdukční peřinku. Mně to doktor vysvětloval - prostě některým miminkům se nestihnou vyvinout klouby ještě v děloze, tak se pak musí kontrolovat, že se vyvíjí dobře u narozeného miminka. Jen se to prý nesmí podcenit, že kdyby se vyvíjel kloub špatně, tak bude mít dříve artrózu. My nemáme stříšku, tzn. kloubní jamku, proto jí dáváme tu peřinku, aby měla nožičky od sebe a byly tak v optimálním postavení aby se kolem vyvinula ta jamka správně.

Zuzka: Díky za info o rodičovské  Faldíky naše Veru fakt nemá, nahatá vypadá jak žába - velké břicho a tenké končetiny  . Kdyby to šlo, tak jí dám pár svých kilo (napsat faldík se nedá, u mimi je to roztomilé, to, co přebývá mně není roztomilé). 

Taky jsem si říkala, jak je to fajn, že u prvního dítěte když např. nechce spát v postýlce, tak ověřím, že jí opravdu nic nechybí, a při případném řevu bych ji nechala vyřvat. Ale jak to pak udělat s druhým, když budu chtít, aby alespoň jedno spalo? Musí to být záhul, zatím si to nebudu připouštět a budu to řešit až situace nastane. Ale fakt vám vícečetným matkám nezávidím, jsem dostatečně vyřízená jen z jednoho dítěte, máte můj obdiv 

Autor: Evka_   16.2.2014 v 20:10

LILI: Taky s tebou soucítím. Bydlela jsem chvíli s bývalou tchýní (sdíleli jsme kuchyň i koupelnu, sami měli jen malý pokojík) a už bych to nechtěla. Ne že by snad byla zlá, ale soukromí to nebylo žádné - a vlastně ani pro ně ne. Dítě v těch podmínkách si neumím představit. Teď mám tchýni ve stejném městě, ráda by nás viděla častěji, ale nějak to nedáváme ani časově... Zkusila bych to, co píše Dana a Zuzka - říct manželovi, jestli by ji trochu neupozornil, případně si promluvit přímo s ní - že je hodná, že chce pomoci, ale že bys byla ráda, kdyby ten, kdo si o pomoc případně řekne, jsi byla ty sama. Ale z vlastní zkušenosti vím, jak hrozně těžké to je a to i tehdy, když spolu máte dobré vztahy. Tak snad manžel pomůže... aspoň jsi tu vypustila páru..to je fajn, klidně "odpouštěj" dál, i od toho tu ta diskuze je- ale za sebe ti přeju, ať se to co nejdřív vyřeší ke tvé spokojenosti a máš klid...

Zuzka: přesně jsme měli stejný problém s jídlem, akorát tedy ne vnoci, ale ve dne... a nějak jsem postupně prodlužovala interval mezi jídlem (akorát my jsme měli i to, že nejen, že chtěl jíst co hodinu, ale taky klidně hodinu by u toho prsa vydržel) a teď teda máme jídlo co dvě hodiny, někdy, když hodně "cvičí", tak už po hodině a půl. Jinak měl v břiše hokej a nedělali jsme nic jiného, než krmili, odříhávali a dávali na bříško termofor, aby ho nebolelo. Jedl pak cca deset minut. Pět by mu rozhodně nestačilo... Teď po očkování ale zase spadl do toho, že by u prsa visel hodinu, utínáme to po 20 - maximálně 30 minutách, protože mezi tím prostě dříme (a je jedno, kdy jí), jinak je ale akční dítě, furt mává rukama a nohama. Takže taky vypadá (jako u Dany) jak žabuška :) - akorát na stehýnkách má náznak nějakého faldíku. Já byla ale malá taky taková a teď by ze mě mohly být dvě ženské...

Holky, jak těm svým pokladům doma říkáte kromě jménem? My při koupání "žabuško", když si stěžuje s dudlíkem v puse a drmolí si u toho, tak "skřípálek" (pří tom je tak roztomilý, že bych ho upusinkovala) a jinak je to taky "myška".

Autor: Peťa   16.2.2014 v 23:16

Evi, tak my malému říkáme podle toho, co zrovna dělá, jak nám zrovna připadá, jak se tváří apod. Takže např. PÍŠŤALKA, PÍSKLINKA (on neumí plakat a křičet, on tak zvláštně píská), KUKÁČEK (má obrovský kukuč), DUDÁČEK (dudá šidítko jako o život), VZTEKLINKA (když je nervózní těsně před kojením, že už už hned teď není prso), USMĚVÁČEK, SMÍŠEK (téměř pořád se usmívá, nejvíc teda ráno a pak při přebalování)...

A jinak kuřátko, prďolko, nahaláčku, pokakánku, smrďochu, Budulínku, broučku, Šmudlo, šéfe...

U nás je to prostě velice rozmanité. :-)

Dnes jsme měli vítání občánků, probíhalo to, jako bychom se vrátili tak o 30 let zpět... Dostala jsem karafiát, malý dostal deku, která zapáchá umělinou a trčí z ní nitě, šupli jsme ho do kolíbky, vyfotil nás pochybný fotograf (navíc fotil proti oknu, no comment) a už jsme mazali domů. :-)

Autor: Peťa   16.2.2014 v 23:19

Ještě jsem zapomněla napsat, jak to dopadlo po tom očkování. Teplota nebyla (maximum těsně před spaním 37,5, víš to nešlo). Ale co se mu udělalo, je boule (cca 1x2 cm) na stehně v místě vpichu. Pěkně tvrdá boule, ale nebolí ho to, tak snad ok. Volala jsem do nemocnice, prý je to normální. Masíruju mu to a jsem zvědavá, kdy to zmizí...

Autor: LILI   17.2.2014 v 08:52

Holky, diky za podporu,budu muset sebrat odvahu a nejak to mojemu rict aby ji to nejak vysvetlil, ale bude to asi chvilu trvat nez se odhodlam,ja uz jsem kolikrat odhodlana jo ted a reknu mu to ale pak jak kdyz utne a rikam si..tak jeste pockam do zitrka...a tak je to porad dokolola..jsem posera...bojim se co bude nasledovat ze strany tchyne..bude urazena a pak kdyz budu potrebovat opravdu pohlidat tak nebude chtit nevim no je to slozite jinak u nas s oslovovanim malej je to taky ruzne..ale nejcasteji je to BUDULINEK nebo PRDOLINA a KULIFERDAuz jste premyslely kdy zacnete prckum zkouset nejaky prikrm??? a vy co mate holcicky, mate uz nausnicky?

Autor: Dana-K   17.2.2014 v 10:32

Peťa: Mně doktorka říkala, že když se udělá boule, tak to mám chladit, tak jsem měla v ledničce v pohotovosti takový ten gel v pytlíku. Ale když to nebolí ...

LILI: Já bych si to zkusila napsat, utřídila a ujasnila bych si tím, co chci říct. Ve škole jsem si psala taháky, které jsem nikdy nepoužila, ptž tím sepsáním jsem to pak měla v paměti. Nebo zkus napsat tchyni dopis, alespoň budeš mít dost času na vymyšlení správných formulací. Nebo jak píše Evka pokud to zatím nejde řešit, tak to piš sem, sem se toho vejde. Co ti provádí, čím tě štve atd, myslím že my všechny ti budeme hoodně rozumět. Myslíš, že by se urazila tak, že by pak nehlídala? Ta moje by se spíš naštvala na mě, ale malou by chtěla i kdybychom byly na válečné stezce. Ale já to mám odzkoušené od švagrové, takže tím to mám o dost jednodušší 

Evka: My naší Verče, kromě jiného, říkáme asi nejčastěji Čučínko. Vzniklo to tak, že za mnou v porodnici byla jedna známá, která používá strašně moc zdrobnělin (a z toho má můj muž obrovskou srandu), a říkala Verunce Verunečučínečko  Jinak když pláče, tak jí říkám Plakánku (nějak se mi ztratilo U), když řve tak Tygře, z toho běžného Beruško, Krásko, Lásko, Poklade, Koťátko atd, taková neoriginální oslovení 

Nad příkrmy teď hodně přemýšlím, minulý týden jsem si v čekárně u doktorky vzala brožurku Klub maminek (od Hami) - Zavádíme příkrmy, kde je to docela hezky napsané. A zatím jsem si z toho vzala jen to, že: "váš pediatr vám řekne, kdy je čas zavádět příkrmy a jaké" 

Na naušničky mi přijde strašně maličká a taky se bojím, že by se mi s tím hůř oblékala a aby někde nezadrhla ... takže jsem srab a odsouvám to, zatím pracovně tak na 3/4 roku věku Verunky 

Autor: LILI   17.2.2014 v 11:12

Dobry napad, napsat si to na papir a pak az to bude neunosne tak to vypylit bud na mojeho nebo primo na tchyni... ona treba dojde i 5krat denne se zeptat co mala? - SPI... dojde za 10 min a pta se znovu a to je porad dokola a ja uz jsem tak zblbla a nervozni odkud zase vyleze, ze se bojim si jit treba po obede s malou lehnout aby nedolezla a nerekla ze lezim a nic nedelam nebo tak, su porad ve strehu jak kdybych byla nejaky zlodej tady..fakt mazec ja taky rikala ze nechame nausnicky az na jaro az nebude tolik oblikani...ale zase tchyne porad proc jeste nema nausnicky...proc jsme nemely jeste vitani obcanku...a kdy zajdem za fararem aby nam udelal krtiny, ze uz je dost velka ze se delaji krtiny kdyz je miminko v perince a take kecy porad dokola...jestli vas tim otravuju, tak se omlouvam

Autor: Dana-K   17.2.2014 v 11:48

No za sebe bych to radši říkala dřív než to bude neúnosné, ale já když jsem naštvaná, tak řeknu víc než chci, takže já musím v klidu. Já jsem se tak dlouho připravovala, jak jí co řeknu, až jsem to radši nechala na manželovi, ptž já bych byla sprostá. Prostě jsem se nebyla schopná hodit do klidu. Mně už tchyně i koupila naušničky pro Verču, ptž takové měla ona jako malá, tak chce, aby je měla Verča  A taky se už asi 3x ptala, kdy jí je necháme dát. LILI strašně moc s tebou soucítím, musíš to mít fakt těžké. Takže nádech, výdech a vymyslet plán akce, který ti nejvíc sedne.

Za sebe říkám, že mě to určitě neotravuje, takže piš, alespoň se ti trochu uleví - sdílený problém, poloviční problém.