Autor: Peťa   10.10.2014 v 17:21

Jééé, Evi, díky za odkaz, Víteček je šikula a je srandovní, jak tam mezi těmi dětmi chodí. :-) Ta Yamaha se mi zdá super, kolik vás je ve skupince - 10? Teď máme nové cvičení a taky plavání s taťkou a další aktivity, takže bychom to asi nechali až od ledna. Ale už se na to těším.

Kapsičky jsou ok, ale jedna nám teda nestačí, jakmile už nic není, následuje kravál a chce si vycucnout ještě jednu.

S přebalováním to máme všichni stejně. Tatínek zuří, že nejsem důsledná ve výchově, že ustupuju, že ho přebaluju ve stoje, nebo ho vezmu na postel, kde se dá v klidu přebalit. Strašně záleží, jakou má mladý pán náladu...

Ríšovi gratulujeme k lození, mamince přejeme pevné nervy. :-) My dnes máme jen dvě nové modřiny na hlavě - karambol z nočníku a náraz do dveří, když táta vešel a malý mu šel naproti.

Markytko, dnes jdu objednat koloběžku, tak pak podám reference. :-)

Co se týká obědů, to je taky všude stejné, taky vaříme tak, aby mohl jíst to, co my. A musí to být v celku. Akorát teda z masa má žvýkačku, tak to mu moc velké kousky dávat nechci.

Autor: Markytka   10.10.2014 v 20:57

Peťa - děkujeme za gratulaci, ale zatím to je takové nejisté lezení a stejně spíš spěchá, takže lehne na břicho a plazí se. Je ze všeho takový vytřepaný, přijde mi opatrný Takže vás už modřiny a boule nestresují, snad se taky dostanu do té fáze . Dneska se postavil v ohrádce a jak už nemohl, podklouzla mu noha a letěl na záda a hlavou třískl o podlahu . S koloběžkou jsme vás předběhli, přišla tento týden . Máme ji v barvě aqua z www.svetkolobezek.cz. Jakou jste vybrali vy? Co se týče ježdění, tak ho k tomu pustím, asi až začne aspoň chodit kolem nábytku

Evka - díky za tip na kapsičky, to jsme ještě nezkoušeli. U nás teď frčí jablka nastrouhaná s kousky piškotů nebo sušenek, banán na kousání. Čisté ovoce by ho asi taky nezasytilo. Ale někdy vyzkoušíme a pak ho docpu křupkama. Ty kupujeme pohankové, jáhlové nebo kukuřičné. Rýžové mu nechutnají Ale i tak díky za tip, co s jídlem - já pořád vařila dvojmo, už mi to lezlo na mozek. Tak s tím už je konec. Bude jedno jídlo a šmitec. Akorát manžel asi nebude chtít neposolené brambory a maso Mám doma 2 chlapy, co pořád vymýšlejí. Snad naše další dítě bude holka

Ríšu oblíkám taky už v sedě a jak to jenom jde. Dokonce už protlačuje ručičky do rukávů sám. Ale s tou plínou to bývá boj. Držím ho za nohy, on už je vykroucený někam pryč a řve, o možnosti zalepit plínu nemůže být řeč

No a spaní za normálních okolností funguje tak, že večer chodí někdy před 20h, spí do rána do 7h. Pak kolem 10-11h jde spát tak na 1,5 hodiny. Odpo spával ještě dalších 45 min. Ale teď jak je nějaký divný, tak odpo už ani spát nechtěl. Asi už spějeme k tomu, že taky bude spát jen jednou přes den, ach jo

Dana_K - no jo, ono se to nezdá, ale přeprat takové batole není jen tak . Spíš je lepší ho nějak obelstít, ale to někdy nejde a nápady mi docházejí S tím lezením - zjistila jsem si nějaké cviky, které jsme pak v rámci hry s Ríšou trénovali. Měl asi slabé ručičky, tak jsme začali tím, že jsem ho dala kleknout přes overball, aby se opíral o jednu vzpřímenou ruku a tou druhou se natahoval směrem nahoru do rotace za hračkou. Nebo třeba tou druhou plácal do kostek Fisher Price (točí se tam pak taková barevná kolečka). A pak jsem hračky přehodila na druhou stranu, aby se opíral o druhou ruku a plácal do hraček tou druhou. U dětské doktorky jsem si vyžádala konzultaci na rehabilitačním, kterou mi původně nechtěla vypsat, že mám Ríšu nechat tak, jak je, že je ok. Ale pak jsem ji ukecala. A tam mi ukázali další cviky - už bez overbalu to samé na ručičky. Dítě vždycky při pokládání dávat na 4. Pak ji můžeš na těch 4 taky chytit oběma rukama za stehýnka, tvoje palce směřují k zadečku a houpeš dítko dopředu, aby přenášelo váhu na ručičky a pérovalo. Na těch 4 můžeš Verunce taky střídavě zvedat končetiny (aby byla vždycky na 3). Nebo ji posouvat dopředu směrem vpřed - pravá ruka, levá noha, levá ruka, pravá noha.

Jako tyhle cviky se zdají super, ale Ríša se po týdnu úplně seknul a nechtěl dělat nic. Tak jsem vymyslela hru - obrátila jsem lavor dnem vzhůru a začala na něj hračkami bubnovat. On se doplazil k lavoru a chtěl nahoru. To mu nešlo, dokud sám neklekl na 4 a nenatáhl jednu ruku, druhou...a už tam byl . No tohle ho fakt bavilo, chvilku si na tom lavoru hrál, než slezl dolů. Tím získal stabilitu. Postupně se zvedal na 4 častěji a častěji i tak sám od sebe, získal sílu na to, aby si na těch 4 hrál s hračkou v jedné ruce (takže byl na třech). No a pak teprve se dostal k tomu, že se začal posouvat vpřed. Ale nejvíc ho motivovalo to, že vidí něco víc než ze země

Na rehabilitaci jsme tedy byli celkem 3x. Na první schůzce mi ukázala ty cviky a Ríša plakal, protože už měl tu 6. nemoc, aniž bychom to věděli. Na druhé schůzce jsme nic nového nedělali, protože Ríša řval. No a pak už jsem si s ním začala doma hrát a před třetí schůzkou začal sám lézt. Na třetí schůzce řval tak, že jsme ani necvičili, protože jí to přišlo nevhodné a na další termín nás neobjednala, že uvidím, jak na tom bude příští týden. No a asi to už nebude třeba Takže fakt to můžete zvládnout doma samy bez rehabky, jen je důležitá ta motivace

Autor: Markytka   10.10.2014 v 21:04

Evka - ale Vítek ti fakt spí nějak málo, to asi nestihneš přes den nic moc udělat, ne? Jak to zvládáš?

Peťa - mohla bys mi prosím napsat recept na ty zapékané brambory, jak jsi tady o nich psala, že se ti z nich malý nakonec pozvracel? Navzdory tomu mám chuť něco takového udělat

Teď se mě celá rodina ptá, co koupit malému k narozeninám. Mám v tom guláš. Já vůbec nevím, co ještě kromě odrážedla a Lega Dupla ho může bavit. Máte ještě nějaké tipy?

Autor: Evka_   10.10.2014 v 21:45

Dani, tak to je přesné - jen ty, co přeperu :D A ty cviky, co píše Markytka, tak jsou fakt fajn. Oni mrňousové prostě potřebují mít motivaci to dělat jinak... potvůrky :) Vítek s couváním sekl docela brzo a teď se k tomu zase začíná vracet, protože ho učíme slézat z gauče a tam to prostě potřebuje..

Markytka: tak to jsi na to hezky vyzrála. :) A krásně jsi to tu rozepsala... Ono někdy zaberou fakt "blbosti" z domácích zdrojů a takové ty přirozené a mě těší, že ty nápady prostě naskakujou. Ty cviky s míčem jsme dělali na cvičení a já myslím, že taky dost zabralo to, že Víťa viděl i jiné děti, že něco nějak dělají... a pak se snažil je trumfnout, prostě opičení se a děcká soutěživost. Kdyby šel někam cvičit sám, tak to asi taky ořve...Teď mě napadlo, že jsme třeba spolu rozklízeli z vaničky prádlo a jeho bavilo tu prázdnou vaničku pak všude po koberci před sebou tlačit jak velkou loď...nebo se o ni opírat, když byla dnem vzhůru a plácat do ní. Nebo se vyblbne s krabicí od bot, stejným způsobem. No, teď vůbec po bytě čóruje věci, co ho zaujmou, a pak je různě přenáší...Akorát mě mrzí, že ti - třeba i jen pro tvůj klid - ty rehabky nenabídli sami. Co si člověk nevydupe, to nemá... a pak se ještě ukáže, že měl pravdu - a vlastně stačilo jen trochu správně popostrčit... Já když na začátku u doktora řekla, že chodíme na cvičení s dalšíma dětma, tak sestřička sama řekla, že to je prima...

S tím spaním - no, já navíc někdy po obědě prostě odpadnu s ním. Zatím je asi výhoda, že máme 1+1 a ne barák.. Když teda něco dělám, tak s maluchem - třeba spolu luxujeme (drží mi hadici, nebo plácá do vysavače a nebo ho taky v jedné ruce nesu a druhou luxuju), dáváme prádlo do pračky a při vaření mi tu krámuje v kuchyni v šuplíku a hraje si /někdy ale nemá náladu a chce si zrovna hrát jen a jen se mnou, tak to moc nejde/, takže na složitější věci zbývá čas, když jde spát večer. A když jsme dopoledne pryč a odpoledne je hezky a jdeme taky ven, tak rovnou manželovi hlásím, že jsem prostě neudělala nic... Navíc ty dny tak letěj, že mrknu a týden je pryč.. a já zjistím, že Vítek má sice prádlo vyprané, ale manžel má v šupleti poslední čisté trenky.. protože ještě pereme zvlášť... Je fakt, že nějak nevyužívám ani tchýni na hlídání a ani švagrové - zatím asi jen dvakrát byl Vítek dvě hodiny někde mimo. A když máme doma tátu, tak většinou jdeme někam společně, ... asi bych to ale nějak využívat měla, protože někdy je to prostě na palici... I když - teď, jak chodí a začíná opakovat slova,  je to s ním čím dál větší sranda...:)

Autor: Evka_   11.10.2014 v 09:56

Peťa: ve skupince nás ten den bylo mimořádně 13, ale mělo by být tak maximálně těch 10. Jsem fakt ráda, že tam chodíme, já myslím, že je vidět, že se mu tam prostě líbí..  Takže, jestli to od ledna zkusíte, tak jsem pak zvědavá, jak se bude líbit vám..:) Kapsička jen samotná by mu taky nestačila, dávám k tomu křupky nebo piškoty, rohlík. Zatím mi jako nejlepší křupky přišly jáhelné.. krásně se rozpouštějí, dobře chutnají... on je to sice mix s kukuřičnou moukou, ale ta chuť je znát...

Autor: Zuzka   11.10.2014 v 11:51

Ty ovocné kapsičky jsem taky zkoušela dávat, ale Eliška nevěděla, jak na ně. Jen to kousala a nedokázala pochopit, že to má vcucnout.  Ale to bylo dávno, ted by to už možná pobrala. 

My ted máme trochu hektické období, Terka mi začala chodit od minulého týdne do školky, tak je to pro nás všechny trochu nové. Ona si zvyká na nové věci, já na to, že ji nemám doma, taky začala mít podivné stavy vzteku či pláče, občas přestává komunikovat a nejhorší jsou rána a večery. Ale doufám, že to časem zase přejde a bude dobře. Takže i když mám o jedno dítko mín, pořád jsem si na to nezvykla a doma to není poznat.  

Do toho ten nedostatek spánku, noční čůrání Elišky na nočník, její věčné buzení, ted jsou obě nachlazené s rýmou tak se mi budila i Terka, no prostě krása. Na takový stav abych byla svatá a měla svatozář.  Nervy mi začínají trochu kolabovat. 

Autor: Lenka   11.10.2014 v 20:49

Ahoj holky,prikladam fotku z narozenin prvniho narozeneho miminka z nasi skupiny. Budu se tesit na dalsi.

Autor: Evka_   12.10.2014 v 00:18

Zuzi, jo, Vítek to taky patlal všelijak, zkoušeli jsme to někdy v sedmi měsících, takže jsem mu je pak nedávala vůbec a zkusila až teď nedávno a hned věděl, co s tím, až jsem čučela :D Teda ale, fakt abys měla svatozář... Pro malou je to velká změna, nebýt dopoledne s mámou - snad si nemyslí, že jsi se jí chtěla nějak zbavit a nežárlí na Elišku, že tě má jen pro sebe... kdo ví, co jí v té hlavičce všechno běhá... Tak snad se to časem vyladí...

Lenka - gratulujeme a děkujeme za obrázek, malá je krásná slečna! :) A teda rovnou šup sem, co jsi jí schovala za dobrotu do dortu? :)

A vůbec všechny- co se chystáte udělat za dort k prvním narozeninám? korupus a tak?

Autor: Peťa   12.10.2014 v 11:13

Markytko, ta aqua barva je taky moc pěkná, my jsme vzali zelenou, všechno kupujeme v zelené. Začali jsme na začátku, když jsme nevěděli, jestli budeme mít holku nebo kluka, a ta barva se nám natolik zalíbila, že jsme v ní koupili i vozík za kolo, pak celé rodině softshelovou soupravu, takže jsme všichni takoví sladění zelenáči. I first bike budeme kupovat na Vánoce v zelené.

Co se týká inspirací k narozeninám, máme rodiče, kteří rádi kupují lůžkoviny, čepice a takové věci, takže jsme jim dali nápady typu - povlečení s krtečkem, kukla merino (měli jsme i minulou zimu a nemůžu si to vynachválit), termoprádlo pro mrňouse - tu nejspodnější vrstvu, bobi s tříbodovým pásem, sáňky atd. Oni moc na kupování hraček nejsou. Ale my jo. :-) Takže malý k narozeninám dostane hasičské auto od Leny, další hromadu dřevěných kostek (to u nás prostě vede na plné čáře). A k Vánocům pak zřejmě tyto dřevěné bubínky: http://www.aaahracky.cz/hudebni-hracky/2018-souprava-detskych-drevenych-bubinku-4020972045379.html

Na té stránce mají spoustu krásných hudebních nástrojů, např. to piánko bych mu koupila hned, ale muž má pravdu, že je na to ještě maličký a že ho koupíme třeba za rok. Btw. maličký dnes začal "hrát" na flétnu, pěkně do toho fouká, přišel si na to sám, když si s ní hrál a ožužlával ji a měl z toho ohromnou radost. Jinak další dárky k Vánocům, máme už dřevěný náklaďák a dřevěný xilofon. Dál jsem pak neodolala a koupila první kolečkové brusle (i když vím, že je využije spíš na takové chození, než pravé ježdení) a taky první lyžičky (a helmu), první tenisovou raketu, různé míče atd. Dost sportujeme, takže k tomu určitě povedeme v rámci hry i prcka.

Jinak Markytko, tak jak píše Evka, všechny ty cviky jsme s mrňousem taky dělali ve cvičení. A malý se taky nejvíc opičil po ostatních dětech, takže si myslím, že rehabky fakt nejsou potřeba.

Co se týká spaní, tak malošek pořád spinká 3x denně, jednou (spíš krátce dopoledne), pak 2x dopoledne (1x dlouze - i 2-3 hodiny, pak 1x ještě krátce - tak hodinku). On hrozně řádí, běhá pořád tam a zpátky, pořád se chce honit a směje se, že je pak tak unavený, že odpodne a usne i u jídla.

Leni, gratulujeme maličké k narozinám. Je roztomilá a dort perfektní!!!

Já jsem si říkala, že ho udělám takový alternativní, sice všichni budou brblat, ale je to maličkého dort, tak ať si ho užije. Tedy tvarohový základ, piškot, banány, max. jahody, zboku posypu nadrobeným piškotem a hotovo.

Jejda, co se týká těch zapečených brambor, tak to děláme na x způsobů, ale základ jsou oškrávané brambory (je jedno, jestli uděláš na kolečka, měsíčky nebo čtverečky), přidáš jakoukoli zeleninu, třeba mrkev, cuketu atd., pak dáš do velkého sáčku s olivovým olejem (tak přiměřeně) a bylinkama (většinou bazalka, ale i různé směsi, trochu česneku atd.), pak zaděláš sáček, pěkně promícháš, hodíš na pekáč. a cca 40 minut pečeš na 180-200 - to jen odhadem. Pak na posledních pět až deset minut zaliju třeba smetanou a posypu hustě sýrem (různým - cokoli, co máš doma, pokaždé jiným...). Jindy dávám brambory na kolečka, prokládám to vrstvou cibule a kuřecího masa, pak to rovnou zaleju hodně smetanou hned na začátku a přiklopím, to zase chutná jinak a není potřeba sýr. Prostě zapečené brambory na 100 způsobů. :-)

Zuzi, ty se drž, hodně s malou o školce mluv, motivuj ji k tomu, aby ti o ní vyprávěla, co tam všechno dělali, aby ti ukazovala doma, jak si tam hráli. Věřím, že si zvykne pěkně, chce to jen čas.