Autor: Zuzka   9.6.2015 v 14:22

No Marky!!! Gratuluju!!!! Ale psssst. Ať to nezakřikneme.  Ty ho už peskuješ za to, že se pokaká?  Teda, Ty jsi ale přísná mamina.  My to zatím řešíme formou promlouvání do duše. Pokárám, znovu si řekneme, že plína je místo kalhotek a že se kadí do nočníku, ale že bych jí už dávala na prcinu, to ještě ne.  Ale je to Tvá výchova, nenech si do toho mluvit.  

Na zadek začínám ale dávat za vztekání. Když není něco podle ní, začne řvát a musí si hned ulevit tím, že praští do první ploché věci, co vidí. Takže stůl, skříň, podlaha no a občas to třeba vezme i s mýma brýlema, když se napřahává. Takže tím nám začínají první tresty. Nebo mi venku otrhává kytky. Když ji řeknu, aby to nedělala, jakoby mě ani neslyšela a jede si dál. Tak jsem začala trestat. Už rozumí, co se po ní chce, takže musí rozumět i tomu, když řeknu NE. Začala to zkoušet i Terka, jako neposlouchat, když jsem ji něco řekla....., ale té se dá naštěstí už hezky domluvit. Nejspíš to vidí u Elišky, že jí prochází, když neposlouchá, ale tomu je už konec. Ale líbí se mi, že když něco udělá jedna nebo druhá, je pokáraná a bečí, tak vždy se navzájem utěšují. Terka chodí za Eliškou a říká jí, že je miláček a objímá jí a Eliška zase chodí za Terkou a kouká nechápavě, proč brečí. Terka má teď období, že když není po jejím nebo není něco tak, jak by chtěla, začne řvát a uteče z našeho dohledu. Musí být sama, když za ní někdo jde, uteče dál a řve, že ji máme nechat. Tak ji prostě necháváme a do pěti minut příjde a jakoby nic. To moc nejde Elišce, pač ta za ní vždycky letí, Terka jde dál a Eliška začne řvát, že ji Terka utíká... a tak my si žijeme. 

A Marky, s péčí o dvě děti si vůbec nelámej hlavu. Věř tomu, i když je to těžko uvěřitelné , že je to mnohem jednodušší jak s jedním. A gor když je budeš mít tak blízko od sebe. Nejhorší je asi období kolem toho roku mladšího raracha. Už pomalu začíná chodit, ničí různé výtvory staršího apod. Teď už to docela jde. Až na nějaký vyjímky. Když si chce třeba Terka malovat nebo něco tvořit, tak Eliška samože také a podle toho to vypadá. Ale když byla Eliška úplně malinká, tak to docela šlo. Terka byla úžasná, pomáhala, snažila se hodně sama, byla dost samostatná a hrozně tím "vyrostla". Terka byla obecně brzo šikovná na všechno. Eliška je úplně jiná, je pohodlnější, dokáže se sama zabavit a teď už si holky hezky hrají spolu. Eliška už okoukává, všechno po Terce opakuje, ale také jsou chvíle, kdy si vjedou do vlasů a začnou se o něco prát. Jedna to nechce dát té druhé a teď babo raď.  Většinou je nechávám, ať si to vyříkají samy, ale když musím zasáhnout, tak se spíš Terce snažím vysvětlit, že když něco chce od Elišky, že jí místo toho musí dát něco jiného a nebo když Eliška něco bere zase Terce, tak Ele zase vysvětlit, že si to Terka vzala dřív, že až si s tím dohraje, že si to může vzít. Tyto rozmluvy jsou už na denním pořádku a někdy to je dost ubíjející, ale prostě to jinak nejde.

Uvidíš sama, to ale u Tebe bude až za dlouho. teď si budeš užívat jiných věcí.  Hlavně Ríšovi o miminku pořád vykládej, aby pak nebyl zaskočený a těšil se na to, že bude mít parťáka na hraní.

Uvidíš, jak budeš srovnávat jak už teď těhotenství, tak potom měsíc po měsíci. Holky jsou úplně jiné už od samého narození. 

Autor: Zuzka   9.6.2015 v 14:34

Eliška ale stále nemluví, myslela jsem, že bude mluvit brzo, když to uvidí u Terky, ale to jsem se teda hodně spletla.  To jen nějaký to mama, baba, tttt, jo už řekla i čiči, baf baf, ale když se mě doktorka na rok a půl- roční prohlídce zeptala, jestli spojuje slova, tak jsem jí řekla, možná že v té její mluvě už mluví i souvětí, ale nikdo ji nerozumí.  Ale domluví se se mnou. Když něco chce, tak na to ukáže, ukáže, co se s tím dělá,.... no prostě posunková řeč ála Kováříkovi.

Jinak špičáky pořád ne a ne vidět.

Evi, drž se!!!!!!!  Myslím na Tebe. 

Autor: Evka_   14.6.2015 v 21:57

Markytko, moooc gratuluju!!! To je hezká zpráva :) Tak přeju co nejméně nevolností a jiných těhotenských "radostí" - a Ríša ať je "spolupracující" :) Jo a taky - ať to nejsou rovnou dvojčata, teda :D....

S jídlem to máme zatím podobně, taky část skončí na Vítkovi a část ve Vítkovi, ale baví ho to..:) Občas dostává taky záchvaty vzteku, o kterém nevím, co si myslet - ale většinou se ukáže, že je to kombinace únavy a nějakého "umanutí"... zrovna dneska před spaním hysterčíl půl hodiny, nezabíralo nic /jen když pod oknem projelo auto - to bylo najednou ticho.../... nervy mi při tom rupou tak střídavě... zvlášť teď, jak mi bývá blbě a do toho to horko a když navíc není doma tatínek (v práci na noční), tak je to fakt lahůdka.Trénink na více dětí, asi...

Zatím se držím, podle doktora bych to měla do toho alespoň 36. týdne zvládnout (končím 32.). Strašně to uteklo...

Zuzi, děkuju! A tady je aspoň vidět, že každý prcek tu svou energii vážně vrazí v tomhle věku do něčeho jiného.. Eliška se pak najednou "rozkecá", až vás bude hlava bolet :D Tohle je trénink - třeba bude divadelnice..:)

Autor: Markytka   17.6.2015 v 21:55

Ahoj holky!

Děkuji za gratulace . Píšu až teď, jsem tak příšerně unavená, doma mám bordel, po večerech musím pracovat, ale moc to nedávám. Když jde přes den Ríša spát, jdu taky. Ale v noci teď spí Ríša příšerně. Vůbec nechápu tu situaci. Přes den, když má jít spinkat, tak mu to řeknu, on běží k postýlce, dostane dudlíky a je vymalováno, odcházím z pokoje, Ríša sám usne, spinká. Jak má jít večer spát, tak řve, chce se tulit. Stojí v postýlce, nechce si lehnout...nechce usínat sám. V noci se budí a volá mě. Co to má zase být? Vždyť mi už spával celou noc

I s dávám na zadek už mám v poslední době problém. Třeba včera Ríša dostal snad 10x. Nechápu ho. Posadím ho na nočník, on se zvedne a vyčurá se na kalhoty . Pak vařím a on jde otrhat dracenu. Někde něco kutí, já mu řeknu ne a on s úsměvem pokračuje dál. Jako by mě opravdu zkoušel. Jsou opravdu chvíle, kdy nevím, jak se mám zachovat .

Musí být hezké vidět sestřičky, jak spolu soucítí . Ríša v tomhle směru značně pokulhává. Třeba když se nakopnu a začnu brečet, nechápe to a začne se smát. Teď ale začal nově pojmenovávat strach - říká "Ríša bojí" (bez toho R ) - když má jít za ruku se mnou po schodech dolů, sjet z dlouhé klouzačky... No teď se bojí skoro všeho. Opravdu se s ním něco děje

Sourozenecké konflikty jsou asi daň z toho, že se holky zabaví navzájem. Ale chápu, že to taky musí být vyčerpávající pořád řešit, kdo co komu a jak . Na to byla přebornice moje mamka, která vždycky přišla a hračku nám vzala se slovy - když se neumíte domluvit,  nebude ji mít ani jedna.

Eliška mluvit bude, toho bych se nebála . Znám děti, které do 3 let neřekly skoro nic. Jeden chlapeček od nás si tak osvojil znakování, že se mu pak do mluvení nechtělo vůbec. Všichni mu rozuměli, tak proč by měl...Ale teď zrovna slavil 4 roky a mluví tak, že by to nikdo nepoznal

Evi - dvojčata to snad nebudou. Byla jsem na gyndě a tam byl jen jeden gestační váček - dvojvaječná dvojčata jsou tedy určitě vyloučena, tak snad bych neměla takové "štěstí" na jednovaječná . Jsi dobrá, že to těhotenství zvládáš, jen je pěkně drž u sebe aspoň do toho 36 tt . A jak probíhá stěhování? Budete mít zvlášť pokojík pro Vítka? Nebo budete spát všichni pohromadě?

Autor: Zuzka   22.6.2015 v 13:53

Ahoj holky. 

Marky, s tím spaním to je jak na houpačce. Hlavně nesmíš polevovat. Jestli dokázal sám usínat a najednou zkouší, stále vše prováděj jako do teď. Jen za ním občas zajdi. Eliška mi to také dělá a pořád zkouší. Nechám ji chvíli poplakat, pak ji jdu jen položit, pohladit, znovu popřát dobrou noc a odcházím. Jak totiž dítko pozná, že by mu mohlo něco projít, bude zkoušet oto víc. A co se týče noci, tak to je prostě úděl malých dětí. Špatné sny, bříško, hodně zážitků, zoubky, hlavně jen zkontrolovat a zase šupky dupky do postýlky.  Jak říkám, Eliška to taky občas zkouší, ale já si pořád jedu svou.  To Terka byla mnoooohem horší oříšek. Ta mi klidně prořvala dvě hodiny v kuse.  Ale ona měla celkem problém s usínáním. To Elišku hodím do postýlky a jdu a u Terky do dneška musím aspoň 10 minut být a povídat si sní. Ale naštěstí už neřve a nevyžaduje, abych tam spala. Usíná sama, ale byl to boj!!! 

Chce to hlavně trpělivost maminko  Hračky už mají okoukané, zkoumají dál a hlavně to, co mají zakázané. Se slovíčkem NE se snad bojuje odjakživa. Já už ale tresty také zavedla. Teď máme třeba oblíbené vylézt na židli, stoupnout si na ní a sápat se na pixlu s bombóny. O skříňce s kokinama ani nemluvím. Nedej bože, když není zamčená. Musím říct, že s druhým dítkem se už to tak hlídat nedá. To mlsání a tak. Jak to vidí u starší, musí to mít taky. Takže Eliša už měla takové věci, které Terka v té době ani nevěděla, že existují.

A s tím soucítěním sestřiček, jsem zapomněla napsat, že Eliška ještě k tomu Terce běží pro papírový ubrousek, aby si utřeba slzičky a vysmrkala se. A není to třeba tak, že se teď naučil nové slovo a pořád ho opakuje? že se mu to líbí? A taky to může být reakce na Tvoje těhu. Děti jsou v tomto dost senzibilní. Vycítí změny chování, ale nemůžou za Tebou přijít a popovídat si, co máš za problém. Tak to dávají všelijak najevo.

A s tím zabavováním hraček, tak na to už jsme taky došli. Naposledy to byl cucavý bombon. Eliša je sfutruje během chvilky a Terka už je ve věku, kdy vychutnává a nechává na později. Tak se Ela vrhla na ty Terčiny, až se začali rvát a skončilo to tím, že Eliška Terku kousla tak silně, že ještě včera měla na prstu otist zubů a stalo se to někdy ve středu, takže 4 dny.  No a skončilo to tím, že řvala jedna, co měla skousnutý prst a řvala druhá, protože dostala na zadek od maminky a ještě proto, že to tatínek nervově nevydržel a bombón zahodil do vysoké trávy.  Takže tu máme skoro každý den veselo. Pořád nějaké spory a vysvětlování. Ale nebýt tak tolerantní Terky, tak jsou snad na nože pořád. Elina je hrozný provokatér a přetrdílo. Takže je to všechno spíš o Terce jak o Elišce. Když se chce Terce a nemusí mít zrovna to, co právě od ní chce Eliška, tak spolu výjdou. 

Evi, já vím, že s tím mluvením by to nemusela přehánět, ale ono to hekání a mrčení celý den není taky nejpříjemnější na poslech. To už je lepší to žvatlání a kecání Terky, to se aspoň něco dozvím. 

Tak dnes jsem zavedla nechávání dudlíků v postýlce. Chvilkama jsem myslela, že mě odvezou, ale odedneška mám už i Terku doma ze školky, tak ji občas na chvíli i zabavila. Já do toho vařila oběd, manžel si vymyslel rajskou s kuličkama a knedlíčkem, tak jsem jen lítala..... Eliška nezklamala, vytáhla si Sudokrem na prcinu a namazala se s ním po celé tváři a Terka mi to jen tak mimochodem oznámila. V tu chvíli jsem nevěděla, co dřív. Jestli otočit knedlu, zamíchat omáčkou nebo jít zkrotit živly.

Aby to nebylo málo, do 14-ti dnů bychom měli absolvovat předoperační vyšetření s Terkou kvůli té sondáži očních kanálků, a ona zrovna musí chytnout nějakou virozu. Kašle a spustila se jí rýma. Ono se ale ani nedá divit, v takovém počasí.

A jak to máte s dětma se spaním? Jak dlouho je necháte ještě spávat v postýlkách? Já už přemýšlím, že jak je dám během prázdnin do jednoho pokojíku, tak už půjde do velké postele. Je otázka času, kdy mi z té postýlky sama vyleze. Nechci se dočkat té chvíle, kdy za mnou opravdu z horního pokojíku příjde dolů do obýváku.   Terka už spala ve velké od roku a půl, ale to proto, že měla panickou hrůzu z těch šprušlí. Už tak měla problém s usínáním a toto jí to trochu usnadnilo.

Autor: Evka_   25.6.2015 v 11:21

Tak, holky, jen rychle, než se u nás zase něco semele...

Markytko - gratuluju ještě jednou :) Tak je fajn, že můžeš být víc v klidu, když to bude jen jedno :) Plánujeme, že Víťa bude mít svůj pokojík, ale je mi jasné, že bude zdrhat k nám do postele ještě. Manžel si asi bude různě přebíhat z ložnice a v obýváku je plánovaná i herna pro děti. Tak snad to nějak už doklepeme...

Zuzi, holky jsou teda fakt prima :) Je jasné, že se nenudíš ani minutku, každá je originál a vypadá to, že se prostě tak nějak doplňují :) Jsou fakt šikovné :). Já už bych pro Vítka chtěla teď velkou postel, z malé nám stejně dírou útíká k nám do postele a stejně ji už chci nechat tu malou pro dvojčata... Uvidíme, jak to budeme zvládat.

Tak jsem si střihla na tři dny na zkoušku porodnici v Porubě - nějak jsem moc vyváděla a chytla mě záda, do toho mě gynekolog vyděsil více zkráceným čípkem a už jsem teda jela, co kdyby náhodou něco... Včera mě naštěstí ještě pustili, ale stejně to mám asi za pár, když jsem začala 34 tt...  už si mě do péče převzala porodnice, v pondělí tam jdu do poradny a počítám, že už pak budu mít termín na císaře... A doma samozřejmě nestíháme, takže už to beru, jak to jde, připravuju věci na prcky a pak se prostě uvidí...

Autor: Zuzka   25.6.2015 v 13:32

Teda Evi, já bych byla asi s nervama na pochodu. Ale naštěsti mimouši ještě budou snad pořád spinkat, tak třeba to dokopeš do normálního chodu. Ježiši, já čekala jedno a byla jsem z toho v pytli, abych měla všechno a to už jsme bydleli v krásné čistém domečku. Klobou dolů!!!! 

 Zrovna včera jsem si říkala, že v tuto dobu, v Eliščiným věku, jsem byla těhotná. Nedokážu si to představit, že bych tak hned po sobě měla třetí.  To bych už opravdu asi nedala.  Eliška je hrozný torpédo.  A kdyby to třetí bylo ještě divočější!  

Včera jsme byli s rodinkou na focení a děs běs. Zlatá Terka když jsme se byli fotit jen s ní, když byla stejně stará Jak Elina. Utíkala ze záběrů to jo, ale to, co předváděla včera Eliša, tak to bylo nesrovnatelné. Zapotili jsme se všichni tři, kravinky dělali, div že ne stavěli na hlavy a stejně to nezabíralo. Nakonec si skřípla nožku na houpacím koni a to byla konečná. V těchto chvílích si člověk říká, proč to to dítko dělá??? To snad nevydrží ani chviličku v klidu?! Proč mi dělá takovou ostudu!!!  a sotva co vylezem z ateliéru, je jak vyměněná.  Tak naštěstí nějaké fotky budou a zbytek? Vem to čert, doma také fotíme a není nad momentky. Já na takové to nucené focení taky moc nejsem, tak co bych chtěla po holkách.   

Posílám pár nejnovějších fotek. 

Autor: Zuzka   25.6.2015 v 13:42

Jéééé tak s tou poslední jsem to ustřelila, těsně vedle. 

Autor: Evka_   1.7.2015 v 23:51

Zuzi, krásné fotky :)Hele, mám pocit, že nám to ti naši miláčci dávají tak nějak sežrat - ty si myslíš, že focení bude úžasné a všichni si ho užijete - jo, tůdle..  Já nevím, jestli to nějak nesouvisí s udržováním pružnosti, bdělosti a pokory. Jestli nejsou nějací navedení.. Když to tak vezmeš, tak na jednu stranu se tomu fakt pak musíš smát, jak ti zase udělali čáru přes rozpočet... Miláčkové..:)

Co se týká bydlení - příští týden snad budou konečně položené koberce a lina, což znamená, že bude muset být i vymalováno... pak už se tam (nábytek nenábytek) dají přesunovat věci. Soustředíla jsem se teď jen na to, ať mají prckové co na sebe, až se narodí. Kočárek máme, autosedačky taky,.. tak už tak nešílím. Ale s představou, že najednou místo jednoho budu mít děti tři, to fakt ještě srovnaná nejsem...Počítám, že se to utřepe až "za pochodu"...

Taky jsem se dozvěděla, že ještě stále můžu rodit normálně - oba potvůrci byli v poradně zrovna hlavou dolů.. ale myslím, že už nejsou, podle toho, jak se mi včera a dneska vlnilo břicho, tak zase došlo k nějakým přesunům :) A císař prý případně až ve 38tt... tak jsem z toho trochu jelen...:) Zatím je klid - může za to i počasí, vedra nám zase začala až dnes... tak uvidíme, jak to půjde dál...