Autor: Monika   14.2.2012 v 20:30

No...to moje břicho nevím,nevím...dneska u nás byli kontrolovat plynovou přípojku a plyn.sporák a pán na mě:,,jééé tady bude mít paní určitě dvojčátka,když má takové bříško...´´ tak jsem se jen usmála a oznámila mu,že tam je jen jedno. Tak na mě nevěřícně koukl a raději už nic neříkal.  Snad to dostanu brzo do původního stavu. No uvidíme...

Autor: Lůca   14.2.2012 v 20:37

No tak to je dobrý :D

Autor: Monika   15.2.2012 v 09:10

Ahoj holky,tak jsem stále 2v1 a jak jste na tom vy?

Autor: Lůca   15.2.2012 v 09:14

Jsem na tom stejně. 

Autor: Irča   15.2.2012 v 11:24

Ahoj, také hlásim 2v1 . Vzhledem k té změně počasí a velkému poklesu tlaku je to div, že jsme se ani jedna nerozjeli...

Autor: Martina   15.2.2012 v 11:26

Ahoj, Irčo, no to se divím taky, já sice nemám termín, ale změny na sobě teda pociťuju.

[98355]

Autor: Irča   15.2.2012 v 11:34

Holky já dneska tak přemýšlela o datumech, tak příští týden, nejen, že je v úterý novoluní, což může prckum pomoct na svět, ale je super datum 21.2.2012, tedy přepsáno bez teček 21022012, což je opravdu pěkná kombinace.

Autor: Lůca   15.2.2012 v 11:53

Tak se scházíme opět v plném počtu  

Irčo,to máš pravdu, to je pěkné datum a taky se mi líbí 22.2.2012. , to jsou zase skoro samé dvojky.  Klidně ať je to i dneska.  Zítra jdu na kontrolu, tak jsem zvědavá, jak na tom budu, ale nejspíš zase nic. 

Autor: Kočkůt   15.2.2012 v 12:06

čauky maminy :) písnu trochu "menší report" zážitek z porodu. Jinak všem co porodily moc gratuluji a dál ostatním držíme s Eliškou palečky :)

2.2. 2012 01:20 Klasické noční probuzení na záchod se zjištěním, že po dočůrání stále ze mě něco teče. Bolesti žádné. Tak se přitulím k manželovi a on znaveně se zeptá "to už je pět"? A já nene táto, nám praskla voda a je půl druhé. ajejej :) No takže vstávačka, ještě jsem si dala sprchu,oholila se, umyla a vyfénovala vlasy.Muž už nervozně stepoval u dveří.Odjezd do Hořovické porodnice.Příjem na porodní pokoj v 03:23 s tím, že v 13:20 mi dají antibiotika,když mi samovolně vytejká voda. Otevřená na 2cm. Manžel odjíždí domů s tím, že do práce půjde až na desátou, aby se teď ještě trochu prospal. ok no, ale nadšená jsem z toho nebyla. Každé půl hodiny monitor a kontrola porodní asistentkou. Od sedmi začali kontrakce po deseti minutách, snažím se relaxovat na míči což dost pomáhalo. V 11:00 dostávám klystýr, dle PA jsem byla otevřená na 5cm. Kontrakce sílí víc a víc, ale dýcháním do břicha a hopsáním na míči mi dost ulevuje. Ale udržet v sobě klystýr víc jak sedm minut už nezvládám tak letím na záchod. Úleva na pár minut, dám sprchu a volám manželovi ať přijede, že to může být každou chvíli. V 13:20 kapačka s antibiotiky, kontrakce bolestivější, otevřená na 7cm. Muž přijel ve dvě a byl mou velkou oporou, ale bylo vidět, že je dost nervozní. Příprava postele, přichází doktorka a pediatr. Ten prohmatá hlavičku a konstatuje, že silou porodních cest máme roztáhlé fontanely. Otevřená na 9cm, tlačení se už nedalo ovládat, začala jsem tlačit na levém boku s přitahováním pravé nohy k hrudníku, aby malá sestoupila, zadařilo se. Doktorka naprosto spokojená jak to hezky jde, tlačíme a dýcháme, pomáhá mi roztahovat hráz. Už vidí hlavičku a jen tak tak dobíhají dětský lékaři a sestra. Nástřih hráze, ještě jedno velké zatlačení při kterém jsem slyšela jak ve mě něco luplo a malá byla venku. Pupeční šňůru omotanou okolo krku. Hned si jí převzali doktoři, aby jí ošetřili, byla dost nedokrvená. To lupnutí byla zlomená klíční kost, sestřička se ještě divila jak jsem to vůbec dokázala vnímat :) Nastala naprostá úleva a náplavou endorfinů jsem manželovi řekla, že to nebylo zas tak hrozné a můžeme hned zadělat na další :)) Muž byl totálně mimo. Vyfotil Elišku na váze, měla 3,45kg a 51 cm. A na svět vylezla v 15:26, takže cca za 12 hodin od přijetí na pokoj. Vypuzení placenty jsem komentovala tím, ať za to doktorka zatáhne a na nic nečeká. No a při šití hráze, které mi při přišlo že trvá hrozně dlouho tak jsem se doktorky zeptala, jestli mi tam náhodou nešije svetr :). Náladu jsem měla skvělou, všichni ze mě hotový, že se tohle jen tak nevidí. Malá šla hned do inkubátoru a na různá vyšetření. Takže jsem jí jen pohladila a řekla čauky. Bohužel díky mému jinému Rh-faktoru měla Eliška patologickou žloutenku a aby se zabránilo poškození mozečku tak jí od narození celý týden sluníčkovaly a přišly mi jí dát jen na kojení. To se naštěstí rozběhlo do dvou dnů a sosala bez problému 90-ky každé tři hoďky. V pátek 10.2. jsme vyšli na netu v Berounském deníku a v sobotu v tisku a i v sobotu jsme konečně byli propuštěni domu :) Psychicky dost náročné co se týkalo čekání kdy bude na tom Eliška líp. A přiznám se, že když nám v sobotu doktorka oznámila, že můžeme jít domů, neudržela jsme se a začala brečet jak malá :) Tak se mi ulevilo! Teď už doma baštíme, prdíme a jsme hodný holky. Je to zlatíčko :) Spokojenost co se týká porodnice, doktorů,PA a sestřiček byla naprostá. Všichni úžasní! Hořovickou porodnici fakt doporučuji!!! :)