Autor: Adulajda   4.9.2016 v 19:56

[933985]Určitě zustan doma až do porodu,bude to pro tebe lepší.

Autor: Bára27   4.9.2016 v 20:19

[933982] to je jasný že nějaké případné tahání po soudech ti život děťátka nevrátí. Teď budeš vědět případné komplikace a můžeš dbat na to aby dělali utz i na tvé přání. Do pátku se to ještě povlece,ale věřím že to bude aspoň stát za to ;)

Autor: Lucik13   4.9.2016 v 20:26

Dekuju moc, snad to vyjde, jsem odhodlana to zkouset tak dlouho,dokud to nevyjde, clovek se nesmi vzdavat i kdyz je to tezke. No měla jsem celé těhu hodne tvrde a nepoddajne bricho a jsem drovna, takze na konec panevni mela hodne, 3 a pul kg v tom 38tydnu. Doktor ji odhadoval pod 3kg a to rekl jeste, ze bych ji koncem panevnim neporodila a ejhle, musela sem. U mrtveho miminka se cisar nedela. Byla sem dost vydesena,kdyz mi rekli,ze mam rodit koncem panevnim miminko,o kterem muj dr rekl,ze bych ho neporodila..Takze Dr dobre vedel, ze je hodne velka a neresil to,casu dost..

Autor: Lucik13   4.9.2016 v 20:28

a ja byla hloupa jako prvorodicka,ze sem mu verila a bala se vic bliziciho se porodu nez toho,ze by se mohlo neco stat..

Autor: Bára27   4.9.2016 v 20:30

[934000] já si nedokážu představit,že bych měla rodit, mít bolesti, a nakonec neslyšet ten pláč. Je mi z toho do breku :( musíš být opravdu silná a mít v partnerovi velkou oporu.

Autor: Bára27   4.9.2016 v 20:31

[934002] Luci tohle tě normálně nenapadne ani v tom nejhorším snu...každý věří doktorům. Vždyť oni na to mají školy a zkušenosti. Ne ty...

Autor: Lucik13   4.9.2016 v 21:06

No je to tezke, vratit se to uz neda, musim se divat dopredu a doufat,ze ted se zadari. Jen je paradox, ze vetsina maminek se boji prvniho trimestru a ja se ted bojim konce tehu.. takze ted sem to uz rade lidi rekla a v praci to poznali,pac je mi blbe a je mi to jedno, stejne uz si o me suskaji,ze sem prisla o dite, tak kdyby to ted nevyslo,tak uz to situaci stejne moc nezhorsi.. Dneska se mi zdalo,ze cekam dvojcata, tak sem zvedava..doufam ale ze ne, protoze dvojcata je samo o sobe rizikove tehotenstvi a byva vic komplikaci. to bych se strachy o ne asi zblaznila

Autor: Anika   4.9.2016 v 22:28

Omlouvám se, že se Vám sem vkrádám, patřím do února 2017, ale, Luci, příběh tvé holčičky mi vehnal slzy do očí a přeju ti fakt strašně pohodové těhotenství a rychlý, bezbolestný porod naprosto zdravého miminka..... hlavou napřed!)) I to s tím datem mi přijde fakt magické, jako by by to tam nahoře chtěli do puntíku napravit. U doktorů hodně platí říct, že máš strašný strach, já se tak při prvním nechala ubytovat na rizikovce a kontrolovat denně, protože jsem necítila pohyby (mimi mělo 2x šňůru kolem krku a doktoři se pak dohadovali, že mi to lékařka neměla vůbec říkat!!!, to já byla naopak ráda, že mi to řekla, lepší se vyděsit preventivně než něco promeškat).

Autor: Grace   5.9.2016 v 04:27

Luciku, též moje přání od srdce pro miminko a pro Tebe, posílám nahoru do nebe :) jsi opravdu statečná, obdivuji jak ses s tím dokázala vyrovnat, ono nezbývá nic jiného, vím .. Vnímám to podobně jako Anika taky mi přijde, že to chtějí ty nahoře teď napravit, proto možná i to datum, určitě budeš mít velkou andělskou podporu tentokrát a vše dobře dopadne!!:-) a děkuji za sdílení Tvého příběhu, ono si potom člověk více všeho váží, když si uvědomí, jak je vše křehké..