Autor: Romuli   10.1.2014 v 10:30

[421838] Hmm no to je pravda. Někdy jsou i sebelepší domluvy najednou zapomenuty a nenaděláš vůbec nic

Autor: Moni89   10.1.2014 v 11:58

Ahoj maminky, tak došlo na nejhorší....:-( Miminko je v pořádku,ale přítel pracuje,jak tu píšete ve státním sektoru jako voják a v březnu mi odjede na misi do Afghánistánu....termín mám v květnu,tak vůbec nevím,jak to tu sama zvládnu, jestli mi přiletí na porod nebo ne...hrozně se bojím....opatrujte se e pohlaďte bříška....:-*

Autor: Kozlerka   10.1.2014 v 12:01

[421931] Fíha, no to je taky pěkné toto A na jak dlouho bude pryč? :-( Určitě to nějak dopadne, hlavně se nestresuj, ať to nepřenášíš na mimíska

Autor: Moni89   10.1.2014 v 12:07

[421933] právě že na půl roku :-( je to moje první těhotenství,jeho první mise,tak se bojím,aby se nám vrátil. Snažím se na to nemyslet,ale nejde to. :-(

Autor: Romuli   10.1.2014 v 12:48

[421931] Moni drž se, určitě to zvládnete. Já bych se strachem taky zbláznila. Ale jak píše Kozlerka, snaž se být v klidu ať to neodnáší mimisek. Držím palečky 

Autor: Kačule_   10.1.2014 v 14:13

ahoj holky... no, když to tak čtu, o to víc si vážím, že pracuju tam, kde pracuju. Jednak máme skvělej kolektiv, nikdo mě nikdy neponižoval, cejtim, že mám uznání a taky si toho hodně vážím... musí to bejt hrozný, když s váma zaměstnavatel jedná jako s hadrem a o penězích nemluvě.. Já jsem na tom celkem dobře, manžel je učitel, tak má práci jistou, sice nenosí domu plnej kufr peněz, ale nosí je pravidelně a já mám ve špitále taky dobrou práci a mám se kam vrátit. Do toho jsem si domluvila částečnej úvazek, budu dělat data a nějakou administrativu, studie a taaak, takže si k mateřský něco přivydělám a zvládneme i hypotéku..s odřenejma ušima,ale jinak to nejde....

Jsem nějaká přecitlivělá, když si představím, jak se prcek narodí a jak budu štastná, vždycky se mi chce hrozně brečet..naposledy před chvílí se mi to stalo....máte to taky?? 

Moni, moje kamarádka je na tom podobně, má 3 mesíční mimčo a taky pojede, na půl roku, nebude tu na jeho první narozeniny, krůčky ani na vánoce, už ted se toho děsí, ale odmítnout to nemůže, když ho vybrali...... asi je ještě horší, když bys měla být sama hned po porodu, protože je to záhul.. ještě k tomu ta obava, aby se vrátil živej a zdravej, uplně Tě chápu.. Asi je to jiný, pokud jsou mamky, který jsou samy hned od začátku, prostě to zvládnout musej...ale nemaj ten strach ještě o chlapa... achjo, tady se dá těžko radit, aby jsi na to nemyslela, to se prostě nedá, sice přiveze domů hezký peníze, ale taky bych ho raději měla doma, než se strachovat..jenomže co naděláš, takový je to povolání... nezbejvá, než ti držet palce, abys všechno zvládla....

Autor: Moni89   10.1.2014 v 14:30

[422097] děkuji Kači,jenže já budu při porodu a po porodu sama :-( on mi v březnu odjede,já v květnu porodím a v září se mi vrátí,takže tu nebude až se malá narodí,hrozně moc chce jít k porodu,třeba ho pustí,přijetí,ale nemusí to stihnout. Uvidíme. Třeba se ještě něco změní,ale dnes byl na očkování,v pondělí jede na přípravný kurz. Myslím na to,pořád. Je to šílené.

Autor: _Eva_   10.1.2014 v 14:48

[421940] Moni, a nejde tu misi nejak odvolat, proste ze zavaznych rodinnych duvodu, coz porod ditete snad je? Vzdyt i normalne v praci davaji sefove novopecenym tatinkum vesmes v den porodu volno, aby mohli byt u porodu... a nedovedu si predstavit, ze je to vase prvni detatko, budes pak sama doma (teda to si bohuzel predstavit dovedu, zazila jsem)... proste to musi byt strasne! Ja bych se asi zblaznila strachem. Co zblaznila... Me by kleplo. Je fakt, ze ja bych asi s takovym muzem ani nedokazala navazat vztah (a tudiz bych nemusela resit podobnou situaci), protoze bych se prave o nej porad do budoucna bala a to by me od toho vztahu odrazovalo... proste muzi nekterych profesi, i kdyby to byl ten nejskvelejsi muz na svete, nejsou pro me, ja uz jsem v tomto ohledu zalozenim takova. Moc ti preju, at se to da jeste nejak zvratit... Navic to, ze partnerovi utece prvni pulrok prvniho ditete, je nanic. Mam kamaradku, jejiz muz odletel pracovne do USA, kdyz byla ve 4. mesici, takze nevidel ani rust brisko, necitil prvni pohyby, proste nebyl pri tom, prestoze byli manzele snad 8 let a dite si moc prali... a kdyz se vratil, tak se rozesli, mel milenku, nasledoval rozvod. Tim nechci strasit, jen rict, ze vim, ze zazit ty prvni chvile je strasne dulezite pro oba. Jsou to chvile, ktere se nikdy nebudou ani naznakem opakovat, i kdybyste meli dalsi dite, to je pak uz uplne jine.

No a ted z veselejsiho soudku, mne dnes partner povida: "Mamko, vis ze uz se na to nase dalsi miminko tesim?" Rekl to jen tak, znicehonic, udelalo mi to tak velikou radost...

Autor: Moni89   10.1.2014 v 15:12

[422146] snad s tím půjde něco udělat,příští týden jde do práce po vánocích,tak uvidíme co mu řeknou,ale chci ho mít u sebe. Neuvidí malou při porodu,nic. Navíc máme hrozně divokého psa,nevím jak budu malou a psa zároveň zvládat,ale kdyby odjel,tak mám na první měsíc domluvené výpomoce od mamky,sestry,tchýně,tak snad to nějak půjde. Každopádně bych byla nejradši,kdyby byl doma. Na druhou stranu by nám peníze co by přivezl hrozně pomohly,když si uvědomím,kolik placení máme,ale přijít o první dny po narození.