Autor: Magika   8.12.2018 v 13:49

Můj partner si taky vybírá jméno,až když na to má klid a do té doby to se mnou nechce řešit.Tak ho nech být,některé věci jim prostě trvají.S vařením to je hloupé,ty chlapi prostě nevidí, že domácnost a výchova stojí dost práce.Mne sice partner moc nepomáhá,ale aspoň nic neříká a nekritizuje.Taky mám pocit,že je všechno jen na mě a už to nezvládám.Tak to nechci vidět před porodem a v šestinedělí...

Autor: Jel   8.12.2018 v 16:40

Tutek: To mne mrzí. On to má každý doma všelijak a málokdy to vypadá jako pohádka. Taky mám hormony našponované nervy. Minulý týden jsem obrečela jako želva, když jsem malému dala v pokoji věci jinak, než jak byl manžel zvyklý. To byla přednáška... A pak to moje slzavé údolí. Můj manžel má syna z předchozího vztahu, jedenáctiletého klučinu, se kterým to někdy taky není jednoduché. No, a manžel byl teď dlouhou dobu bez práce a teď nastoupil do podnikání, takže se tomu plně věnuje, nemá čas pomalu ani na to, aby ustlal nebo mi doma pomohl a celou domácnost táhnu finančně já ze svého platu, stejně tak jako dělám domácí práce, obstarávám nákupy a ještě se věnuju malému, což je někdy na palici. Tak si manžel ani netroufne nic říct, i když je na něm někdy vidět jistá nespokojenost se stavem věcí...

Nedávno jsem dokonce manželovi vyčetla, když mi nebyl schopný odpověďět, v kolikátém jsem týdnu a měsíce musel pomalu odpočítávat na prstech, jak si horko těžko vzpomínal, kdy že jsem mu říkala, že bude podruhé tátou. Jméno jsme třeba měli rozmyšlené ještě před tím, než jsme počali, tak to teď už vlastně neřešíme. Ale že by mě třeba pohladil po bříšku, nebo že by se mě ptal, jestli cítím malou? To ho nenapadne, chlapa jednoho, i když celé moje okolí se na takové věci vždycky ptá, když mě vidí :)

Tak nějak to s těmi svými muži asi musíme vydržet, každý bude mít své mouchy, ale když už jsme si je jednou vybraly... :)

Tak se alespoň pochlubte, jaká jména by se líbila vám, pro vaše malé, když ti chlapi na to nejsou :)

My budeme mít s největší pravděpodobností malou Ninu :)

Autor: Tutek   8.12.2018 v 19:08

Dik za podporu, holky. Zase se tvari jak urazena velmoc, jen se hlasitejc pohneme, hned je kraval. Dnes cely den prospal a kdyz ja chtela po poledni taky zavrit oci, at se tedy chvili venuje svemu synovi tak Nemel naladu. Jinak u jedne kontroly se pan doktor vyjadril ze by to mohl byt opet chlapecek, ale od te doby se k tomu nikdo nevyjadril, nebylo nic videt. Ja od zacatku verila v devcatko, to mela byt teda podle meho Zofinka, Magdicka nebo Verunka... ani jedno se pochopitelne nesetkalo s pochopenim. Pro chlapecka zatim vybrano nemam... libil by se mi Vitek nebo Ales.. ale top je Jirik... ale jak rikam.. vse bude nejspis jinak

Autor: calamity-jane   8.12.2018 v 20:00

Holky, to me mrzi, ti vasi chlapi  my jsme zrovna ve stadiu libanek, takze je uplny zlaticko  pomaha, posila me si odpocnout a tak, nemuzu si stezovat  pta se jak se citim, hladi me po brisku...a rika mu Barca  to se mi teda vuuuubec nelibi, ale ja mu to nejak vysvetlim  cekame prvni, takze mame jmen v "uzsim" vyberu spoustu 

Autor: Magika   8.12.2018 v 20:05

No,u nas jsem jmena teda zatim řešila jen ja,libi se mi David a Lukáš, pro holčičku Madla, Kateřina a Eliška,ale vzhledem k tomu cancourku mezi nohama na holcici jmena asi nedojde,chtela jsem nejake na M,ale Matěje mame a jina se mi nelibi

Autor: Nelli   9.12.2018 v 17:37

Holky loucim se s vama. At jste vsechny zdrave a miminka at vam delaji radost. Ja vcera potratila, takze se ted zotavit a pokusit znovu. Přeji vám všem štěstí, je to dar pod srdcem nosit ten maly uzlicek.

Autor: calamity-jane   9.12.2018 v 18:26

Nelli, to me moc mrzi  drz se! Holky, je toho nejak moc...normalne se bojim jit ve ctvrtek do ty poradny 

Autor: Pettty   9.12.2018 v 19:33

Taky mě to moc mrzí a myslím na tebe Nelli taky se každou kontrolu bojím aby bylo všechno  vporadku už jsem o jedno miminko přišla a nevím jestli bych to zvládla znovu.

Autor: Skřítek*   10.12.2018 v 11:54

Nelli cítím s Tebou, posílám alespoň na dálku velké objetí. Drž se a nevzdávej se. Jak píší holky přede mnou - každý den je pro mě o strachu. Za poslední rok mám za sebou 2x ZT, takže každý další den je malé/velké vítězství.. ale s velkou pokorou a vděkem..