Autor: bobon   19.1.2013 v 15:42

Ahojte maminky,

jsem sama doma a tak si zkracuji nudnou chvilku na netu.

JaniH ať ti to tam v té nemocnici rychle uteče. Jsi hodně silná a statečná, že to tak zvládáš. Ještě, že tam můžeš mit malého i manžela, je to lepší, když je máš u sebe. Hodně to pomáhá. Vím o čem mluvím, já u prvního neměla nikoho u sebe celej měsíc. Malého jsem viděla jen na 3 hodiny denně. Máš velmi šikovného a hodného manžela.

Tomismi, já bych klidně šla šup, šup, ale Anička je jiného názoru. Doufám, že si to, ale rozmyslí do toho čtvrtka, protože opravdu se mi do toho vyvolávání nechce. Hlavně, když to tady čtu, jak některé maminky jsou na tom špatně po tom vyvolávání. Chuděry. Mám z toho obavu jak to bude probíhat.

Autor: Máre   19.1.2013 v 18:12

Všechny zdravím :-) Až budu schopná,tak přelouskám minulé příspěvky,ale po středečním císaři nejsem moc ready   Hodím vám sem pár foteček a myslím na vás všechny ! Pár jich je z porodnice ,dvě ze dneška po příjezdu domů :-)

a 2 další

Autor: JaninaH   19.1.2013 v 18:46

Ahoj holky Teda dnes je tu nějaké mrtvo - že byste se rozrodily i vy další? Přeju ať vše dopadne dobře a máte mimísky brzo u sebe...

Jéé Máre a Stellinka Velká gratulace, to je dobře, že už jste doma

Autor: JaninaH   19.1.2013 v 18:49

Bobon: tak to bych nevydržela být tu sama to jsi fakt dobrá, žes tohle zvládla... sice se moc nevyspím, když tu máme malého neustále a krmíme, ale doma to bude taky takové tak si zvykám... ale rozhodně mi tam v 6 ráno nenaběhne uklízečka se cvakajícím mopem, další s hadrem nezačne otírat prach a přendavat vám věci, pak nějaký měření, kapačka, čekání na vizitu... od tohohle si chci oddechnout

K tomu mému porodu (byla jsem tím epidurálem oblbnutá, takže některé věci si pamatuju jen mlhavě a některé vím až co mi řekly později): čtení jen pro otrlé, takže si to rozmyslete komplikace už byly když šel malý ven - teda spíš nešel... ale jak jsem se dozvěděla později, měl 2x omotanou pupeční šnůru kolem krku, takže ho doktoři rvali ven za každou cenu - napřed kleštěma, pak vaxem a další mi tlačil na břicho... malej byl trochu přidušenej, takže ho okamžitě odnesli rozdejchávat.... pak mě začali šít a cítila jsem jak ze mě chvílema vychrstává nějaké teplá tekutina (naivně jsem si myslela, že plodová voda), jenže najednou jsem se začala hrozně třást zimou a cítila jsem, jak se sestřičkám nedaří mi napíchnout žílu, protože jsem otekla... další můj zážitek je až o den později probuzení na ARO, kde ze mě úplně všude koukaly nějaké hadičky a kabely, ruce jsem měla nateklé a plné modřin a zápichů, přes pusu dýchací masku, za mnou pípali přístroje a já netušila co se děje a hlavně, kde mám miminko... po porodu se mi totiž vůbec nestahovala děloha, takže jí začali pomáhat nějakým podvazováním, balonkem... ale nic nepomáhalo a ztráty krve byly tak obrovské, že je nebylo možné doplňovat transfuzema... takže poslední řešení bylo dělohu odstranit - což mi nakonec zachránilo život, ale asi Vám nemusím psát, co to znamená pro psychiku (když jsme normálně plánovali další děti).. prý se tenhle vývoj nedá předvídat a ne u každého to dojde takhle daleko, je to ale noční můra porodníků... každopádně jsem pořád dopadla líp než Marianina kolegyně... žiju a mám zdravé dítě

Autor: bobon   19.1.2013 v 19:17

JaniH, to jsi měla úplně hororovej průběh.  To snad není možné, že tě tak zřídili. To ti nemohli udělat císaře? No nevím, co bych dělala na tvém místě si toto prožit. Jsi opravdu skvělá, Zasloužíš si metal. Ale hlavní je, že se z toho pomalu fyzicky dostáváš a z té psychické stránky to bude také dobré uvidíš, dej tomu čas. Důležité je, že jste oba vpoho a manžel je opradu spravnej chlap, že to tak zvláda.  

Já to tak neměla zdaleka děsný jako ty, ale také bych to už nechtěla prožít. Málem jsem skončila na vozíčku. Já bych se o malého v nemocnici nedokázala postarat a tak se o něj staral partner a rodina. Ale o život mi teda nešlo jako tobě. Opravdu tě obdivuji. Drž se. 

Autor: Venclík   19.1.2013 v 19:31

Ahoj mamči, tak se hlasím pořád celá. Dneska jsme dooslavovali Honzíkovo narozky, byli jsme samá návštěva, byla to fuška, ale Lucince to vlastně asi nevadí. Začínám propadat zoufalství, vůbec se mě na to vyvolání nechce. Takže bobon jsme na tom stejně. Modlím se aby to bylo šup šup a nic.

Máre krásné fotky, pomalu slzím, dojímá mě to. Taky až budeš mít čas tak se rozepiš proč císař a jak to u vás probíhalo.

JaninoH je to teda síla, takhle tě zmrzačit ohrazit mimčo, kdyby ti udělali císaře, nemuseli jste takhle trpět, ale jak píšeš žiješ a máš dítě. Myslím, že někdo nemá ani to. Tak se holka drž a ať už jste co nerychleji doma.

Tak tomisi, bobon asi i Ivo, prostě mamči 2v1 snad nám to vyjde a budeme mít štěstí a budem rodit šup šup a vy ostatní maminky s mimísky si užívejte vašeho štěstíčka

Autor: Luca   19.1.2013 v 19:53

No Janino naskakovala mi husí kůže, když jsem četla průběh tvého porodu. Je to smutné,ale důležité je, že žiješ a prcek je v pořádku. teď už jenom,aby vás pustili a mohli jste si užívat domova.

Autor: Iva   19.1.2013 v 20:47

Taky drzim vsem palce!! At to probehne co nejlip a nejrychleji... Uz me to neba a chtela bych to mit za sebou... Jani to je mi lito, ale hlavne ze to dopadlo, jak to dopadlo. Ja se zacinam bat... Ale uz to chci mit za sebou... Jsem strasne citliva na nejaky typy bolesti, trpim Hyperventilaci a tak z toho mam des... Ale uz aby to bylo za nama a vsichni se bavili o jinejch vecech nez o porodech:-)

Autor: Iva   19.1.2013 v 20:49

Asi fakt budu posledni :-) kdyz tp mam 30.1.ale kdo vi:)