4.5.2011 v 11:26

Nikde jsem nepsala, že všechno jde naplánovat ani že je ostuda mít děti po třicítce. Jen jsem napsala, že mi relativně brzy splnil tenhle jediný sen vdát se a čekat rodinu (nemusím snad dodávat jak jsem za to ráda, to je pochopitelné) a že to tak prostě dneska chodí. Taky mi všechno nevyšlo, hlavně co se týká zdraví (uši, kyčle) a mám strach, aby bylo vše v pořádku. Možná to vyznělo špatně, ale už mě unavilo, jak mi lidi okolo říkají, že jsem moc mladá, nic jsem si neužila, ať ještě počkám a strašně se diví, že jsem se vdala v 25letech a nelituju toho...

Autor: Nela   4.5.2011 v 14:10

Ahoj Markett, jsem rada, ze nejsem jedina. Uz jsem to rekla konecne v praci, tak se citim takova stastnejsi, svobodnejsi, volnejsi, proste jo ja jsem tehotna  Citim na sobe, ze mam cim dal vetsi radost. Jinak me je 26, a o mimi jsme se snazili 9 mesicu nez se to podarilo. Jsem rada, ze prcek roste tak jak ma. Jo a k tomu veku holky, proste u kazdeho to je jine. Nekdy nam fakt osud otoci karty tak, ze jeden den si myslime, ze mame partnera, zazemi, chcem rodinu a svatbu a za tyden muzem zustat samy v byte s hypotekou jak mraky a bez chlapa, ktery se rozhodl pro neco jineho. To se pak rodine zaklada spatne.

Autor: Blanka24   4.5.2011 v 21:30

[9309]  Jo jo...vyznělo to zváštně, obzvlášt tohle: "i když je pravda, že si myslím, že je to ostuda, jak to dnes na světě chodí." Ale to je fuk. Každá doba má svoje pro a proti. Teď si ženy mateřství nechávaj na pozdějc, ale zas se do toho nehrnou za každou cenu a s kýmkoli ze strachu, že se pozdějc nevdají, anebo odsoudí okolí....což je myslím celkem plus pro dnešní dobu ;-) Já se sice za žádnou kariérou nikdy nehrnula, ta se mi tak nějak přihodila, ale spíš jsem hledala partnera, o kterém bych ani v nejmenším nepochybovala ohledně založení rodiny. Bohužel, nebo bohudík jsem ho našla-potkala až po třicítce. Je pravda, že teď si toho vztahu i jeho víc vážím, než bych to bývala dělala třeba před 10-ti lety. Díky zkušenostem a tomu, čím vším jsem si prošla. Takže holky, ať se daří ;-)  Pa.

Autor: Hana   4.5.2011 v 21:55

Blani, ja mam za sebou jedno zamlkle tehotenstvi a ted jsem ve 12 tydnu a ve stredu me ceka ultrazvuk, takze se strasne bojim, aby se to neopakovalo... u prvniho tehotenstvi, ktere takto nevyslo jsem spinila...  nyni nespinim, ale to asi neni zaruka toho, ze je vse OK, vid? :-/

Autor: Blanka24   4.5.2011 v 22:16

To sice ne, ale pokud se cítíš dobře, tak není co řešit. Důvěřuj svým pocitům a instinktu.

Chápu, že když jednou zažiješ zamlklé těhu, že se při dalším bojíš, ale pokud by se to opět přihodilo, tak to začni hned řešit. Já to bohužel vážně začla řešit až po 3. zamlklém těhu :-(  Pořád jsem si myslela, že je to blbá náhoda. Moje blbost. Takže až budu po všech těch vyšetřeních, tak už to doufám vyjde :-) A jelikož jsem pro vyřešení problému udělala opravdu hodně, tak při dalším těhotenství snad už nebudu mít strach. Ale o tom až potom ;-) ...všechno může být i jinak :-D

Autor: Janča   5.5.2011 v 09:00

Ahoj holky, jsem v 11. týdnu a je mi 24 let. Termín mám na konci listopadu. Je to mé první těhotenství, na začátku jsem byla stejně tak, jako většina z Vás věčně unavená a chodila spát se slepicema. Teď se to srovnává a vydržím už víc. Za celou dobu jsem zvracela asi třikrát, ale v průběhu dne se mi několikrát zvedne žaludek, ovšem nic ze mě nejde. Nejvíc špatně je mi většinou, při cestě z práce (jsem prodavačka ve zdravotních potřebách), cítím se občas pěkně trapně, když jdou proti mě lidi a mě se začne obracet žaludek. Zatím na mě nic nějak vidět není, takže těžko někomu dojde, že jsem těhotná. Od Velikonoc jsem trošku ve stresu, nastali určité neshody s partnerem a i jsme se pohádali. Tím, že jsem teď přecitlivělejší, tak si všechno víc beru a probrečela jsem to. Hned druhý den v práci (včera) jsem začla najednou krvácet. Zpočátku to bylo silnější a pak už to sláblo. Okamžitě jsem volala svému gynekologovi, ale byla tam už pouze sestra, tak jsem se jí ptala, jestli je to v 11. tt normální a řekla mi, že není. Že bych si měla zajít na pohotovost. No a tam mi řekli, že dítě je v pořádku, ale že mi tam někde stéká krev. Byly na sonu vidět černé skvrny (hematon) které tam být nemají. Takže jsem dostala dvoje léky a teď musím doma v klidu ležet, protože jakmile bych se začala více hýbat, mohlo by to krvácení být silnější, ale dítě by to prý ohrozit nemělo, protože už je větší. Stejně mám však strach. Pokud budu mít krvácení silnější nebo se dostaví teploty, nastupuji ihned do nemocnice. Myslíte si někdo, že to může být všechno způsobeno tím stresem?

Autor: Petra   5.5.2011 v 09:38

Ahoj holky, jsem v 10tt, zatím až na nějakou malátnost bez komplikací, takže na mě naštěstí není nic znát.  Dozvěděla jsem se to asi před 3 týdny, ale pořád je to jen moje velké tajemství. Problém je v tom, že mě je 26, ale příteli 20 a mám hrozný strach z jeho reakce. Máme krásný vztah a jsme spolu rok a půl, ale miminko jsme vůbec neplánovali. Já si jsem jistá, že bych potrat nedokázala. Je těžké to v sobě dusit, ale zase si myslím, že on by měl být první, kdo se to  dozví. Jen nevím jak vůbec na to Já jsem tak šťastná, ale bojím se, že se to celé pokazí

Autor: Petra   5.5.2011 v 09:54

Ahoj Jani, jinak k tvému případu, bych řekla, že to stres skutečně být může. Kamarádka před rokem potratila, kvůli stresu v práci, nejdříve začalo krvácení, brala na to nějaké léky, ale bohužel pak stejně potratila. Proto bych asi radši opravdu odpočívala a na vše se vykašliVůbec tě nechci strašit, ale kamarádka to podcenila a pořád chodila do práce.  Doufám, že budeš v pořádku

Autor: Katka   5.5.2011 v 10:23

Jančo,

pokud se těhotenství má udržet udrží se i přes stres, pokud je špatné skončí o samovolným potratem. Ve tvém případě bylo krvácení způsobeno hematomem, který nikdo neví z čeho vzniká. Já ho měla v10 týdnu taky a musela jsem jen ležet i pár dní v nemocnici.  Pokud budeš odpočívat a polehávat určitě se vše dá do pořádku. ve většině případů se hematom vstřebal. U mě to bylo cca za 3 týdny . Na dítě to vliv nemá. Zkus teď být co nejvíc v klkidu, ikdyž já taky nejsem, ono to prostě nejde, jakmile je problém. Moc držím pěsti a drž se!!