Autor: Marketa333   2.11.2019 v 16:29

Blani žádný snažení nebylo, sice jsem o tom celý těhotenství vtipkovala, že 36+0 a začnu se snažit to urychlit, abych právě neprenasela, ale malá to holt vzala jinak a mně brzy ráno,  kdy jsem byla presne 36+0 praskla voda a do půl hodiny se rozjely kontrakce po 3 minutách... určitě by jí neuškodilo si tam ještě nejmíň týden pobýt, ale holt se rozhodla jinak...

Holky, myslím na vás na všechny, které to teprv čeká, ať to máte brzy za sebou a miminka u sebe

Autor: Blanka   2.11.2019 v 16:33

Lůca: jako zase to prehanim, ze pro to delam vse, ale trochu se snazim tomu jit naproti  a tak jak pises, s otehotnenim to bylo celkem nechci rict nahoda, ale nelpeli jsme na tom, ale ze tomu nechame volny prubeh. Pritel ale se vzdy bal, takze to do me "pustil" tesne pred, v prubehu a tesne po MS a nikdy jsem neotehotnela, pak to jednou udelal v polovine cyklu a ejhle  noo ja mela pred tehu o 10 kg teda vic jak ty a uz se taky pomalu blizim ke 100, jsem zvedava kolik toho pujde po porodu dolu, ale jak vidim ten svuj velky zadek a nohy tak se obavam, ze az tak jednoduse to nepujde, a to taky jsem pred tehu celkem zdrave jedla i dost cvicila ted behem tehu to dost flakam, takze to nekde musi jit videt ze 

Jinak taky mam trochu strach aby me po porodu nepopadly deprese, ale zatim se snazim drzet, tak uvidime.. 

Autor: Lůca   2.11.2019 v 18:49

Blani, na zadek a stehna radši nekoukat  teď už s tím nic neudělám, doufám, že velkou část nechám v porodnici, do léta většinu vykojím a od nového roku snad začnu běhat, to mi mimochodem i hodně pomáhá na dobrou náladu  můžu jen doporučit. Je fakt, že jsem sice optimista, ale když jsem se na začátku roku 2017 potácela jen mezi kojením a plenkami, neustále ubrečeným miminkem a velkou nejistotou, bylo to dost na hraně. Neb venku byl takový ten šedý hnus, furt tma nebo pošmourno, sluníčko žádné, na kočárek to nebylo, deprese padala i na silnější jedince... No tenkrát mě optimismus pomalu opouštěl. Až někdy v březnu jsem se odhodlala přenechat dítě muži a jít si zaběhat. Tentokrát to podniknu už po šestinedělí. Krkavčí matka  ale co se dá dělat, je nutné, aby byla matka v pohodě, jinak nebude ani dítě. A mě to neskutečně dobíjí 

Autor: Bára   2.11.2019 v 19:39

[1132400] Blani bylo to poprvé... kontrolu mám v pátek a tam se prý domluvíme na vyvolání pokud to nepřijde samo... jsem jí říkala, že když se teda budeme domlouvat tak to chci na víkend, aby byl manžel doma :)

Autor: Blanka   2.11.2019 v 20:58

Luci, beh je super, ja behala v minulem roce skoro denne, ale letos jsem dost flakala. Taky mam po porodu v planu chodit behat, a jeste mame doma rotoped, diky nemu jsem zhubla pres 6 kg, takze kdyz bude skarede tak budu doma alespon jezdit  jen doufam ze se donutim... je pravda ze skarede pocasi dela hodne, a prinasi vice takovou depresivni naladu  a kolik tak jsi behala? Jinak pises ze v breznu jsi behala, ale to uz jsi byla na zacatku tehu, to si i tak behala? 

Báro: Jasny, ja bych taky nejradeji chtela o vikendu kdyz je pritel doma, jen on teda pracuje dokonce v nemocnici, a jeho pracoviste je ve stejne budove jak porodnice, dokonce jen asi minuta od sebe  jinak kdybys rodila behem tydne tak manzel nemuze vubec? 

Autor: Lůca   2.11.2019 v 21:17

Blani, takže mé vášni pro běhání rozumíš  často se donutím běhat i když lehce prší, nebo za tmy s čelovkou.

V tom minulém příspěvku jsem mluvila o březnu 2017, tedy po porodu. Jinak letos jsem běhala právě jen leden, únor, březen a když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsem výrazně zvolnila, ale chtěla běhat dál. Jenže jsem zvládla tak pět běhu a málem jsem to prozvracela. Vůbec jsem měla představu o aktivnějším těhotenství, ale tělo to vidělo jinak. Je mi silně na zvracení při každém pokusu o sport. Loni jsem naběhala tak 1200km tréninkově a asi 10 závodů, vždy jen kratší 5-10km. Pro dobrou náladu mi stačí něco přes půl hodiny až hodinu a jsem úplně happy  tak snad to půjde i při dvou dětech :) s rotopedem tě obdivuju, k tomu bych se asi nedonutila. Navíc když jsem zkoušela cvičit doma v pracovně, furt tam za mnou coural manžel s brečícím miminem, na jak dlouho to prej ještě mám  takže jsem pochopila, že musím vypadnout ven, abych se opravdu odreagovala. A vrátila jsem se vždy jak vyměněná 

Autor: Bára   2.11.2019 v 21:23

[1132414] Blani, tak to máš super, že je tak blízko :) manžel pracuje až u Insbrucku, takže nějakých 5-6h jízdy autem. Odjíždí v neděli večer a vrací se ve čtvrtek v noci. A ani nevím, jestli by ho šéfová pustila, protože musí dokončit jednu stavbu a jsou pozadu :(

Autor: Blanka   2.11.2019 v 21:53

Luci tak to jsi opravdu aktivni bezec tedy, ja vetsinou ubehla tak 5 km, jednou za svou zivotni eru jsem ubehla 10 km bez pauzy a to jsem bezela skoro hodinu, ale to jak jsem zastavila tak jsem myslela ze vypustim dusi  jsem zvedava jak pristi rok se mi bude darit  to pujdu uplne od nuly, a ty endorfiny ti uplne rozumim po behu, je to pocit k nezaplaceni   A s celovkou behas i po tme? Tak to bych byla asi po..... 

Barun takze jsi skoro cely tyden sama doma bez nej? To mas muj obdiv, ja bych asi umrela nudou. Me prijde ze i ted jak jsem sama doma a pritel prijede az odpoledne po praci, ze ten cas mezitim se kolikrat tahne  a on tam pracuje porad nebo jezdi po stavbach do vice mest  a podle toho je bud doma neho pryc? 

Autor: Bára   2.11.2019 v 22:04

[1132418] to běhání vám závidím.... já jsem ve znamení býka a ke sportu se musím nutit, ale jeden čas jsem se nutila dost a naběhala asi 400km. Vždy mám pak dobrej pocit, ale musím se přemluvit :D a žádný vzdálenosti... když jsem dala 4-5km tak jsem byla ráda. První běh jsem myslela že umřu po 200m :D V Rakousku je teď 2 roky. Dřív byl v Linci a to bylo blíž. Dívá se i po práci tady, ale to je tak za poloviční plat, tak tam chce ještě vydržet, aby jsme splatili úvěr aspoň. Já jsem zatím neměla moc čas se nudit, ale to víš, že mi chybí a byla bych raději s ním doma :)