Autor: Barca0140   16.5.2013 v 19:28

Ahoj holky, konečně už jsem doma..V pondělí večer to se mnou seklo, ale spadla jsem tak nešťastně že jsem si dala pecku hlavou o stůl, křeslo a ještě spadla na opěradlo přes bříško ..V úterý jsem se na trauma ambulanci sotva doplazila, mezitim mě předběhli 2 lidi, protože ta mašina na lístečky byla rozbitá a já se musela vracet do druhé přes celou chodbu..Pak jsem jim ještě kolabovala uvnitř na ambulanci, tak mě položili na lehátko než přišel neurolog..Podle jeho odhadů to byla jen slabší komoce, takže říkal že si mě tam nechají 48hod na pozorování a kdyby se stav zhoršoval nedá se nic dělat a musela bych na RTG a CT.Pak mě odvezli na gyn.por.oddělení a sestřička mi dala kapačku na bolesti a další na nevolnosti..Pak tak na mě koukala a říká mi,,Vy už jste tady ležela že'' a přesně řekla ty 2 pokoje, tak se mi udělalo uplně šoufl, jako by se historie opakovala, protože jsem pak koukala do pamětní knihy, kde jsem psala jak je to tam fajn a že snad budeme s malym v pořádku a uvidime se až při porodu koncem roku a pod tím Bára D. s 11tt fazolkou v bříšku..Odpoledne přišla taková mlaďounká dr. že uděláme přijímací vyšetření..Půl hodiny něco sepisovala a vyptávala se a pak teda že udělá rychle utz, holky to bylo nejhorších 5 min v mém životě. Stále mi jezdila přes bříško, měřila, cvakala a tvářila se uplně šíleně..Po několika minutách jsem měla slzy v očích a čekala na nejhorší, bylo mi strašně..Když viděla že mám slzy v očích pronesla,,Mimocho­dem miminku krásně buší srdíčko a CRL už je přes 3cm''..Holky jak mě se ulevilo, to musela být taková rána jakej mi spadl kámen ze srdce že jste to musely slyšet až tady  Pak mi nechali kapat ještě litr na zavodnění a výživu a konečně jsem večer dostala po celým dnu něco málo jíst. Při další kapačce v 9 večer na mě vše dolehlo, hlavně teda hormony, takže jsem začala brečet..Byla jsem na pokoji sama, flexilu jsem měla tak blbě napíchlou že mě to po hodině kapání už bolelo a ruku sem musela mít křečovitě natáhlou, jinak ani kapka, ještě k tomu hned za oknama 3 ohromný břízy a lípa takže alergen přímo pod nos, ale větrat jsem musela jak mi bylo pořád na omdlení. Pak ke mě dali Pavlu, bydlí kousek od LBC, bylo ji 28let a čekala holčičku 21tt, přijmuli ji kvuli hypertenzi(měla i nadváhu),tak jsme to společně už zvládli a volné chvilky prokecaly, byla vážně skvělá..Má doma už 8let holčičku a o druhé se snažili 6let..Nejdřív přirozeně, pak umělé, po hormonech přibrala 20kg a říkala že psychika stále horší..Po několika pokusech to vzdali, ona pak šla na operaci s nohou a když se vrátila z nemocnice tak meškala..Po 2–3 týdnech meškání ji to nedalo a udělala si test a byly tam krásné //,na kontrole byla už 8tt..:) Včera mi ještě kapali 2l roztoku na výživu a zavodnění, ale na bolest a nevolnosti už jsem kapačku odmítla že to zvládnu. Noc jsem spíš probděla a ráno při vizitě mi dr. řekla že už můžu frčet domů, ale hlavně se šetřit a dávat pozor na ten tlak a ať za ni zajdu dolů do ambulance že se mrkne na mimi ještě lepším utz trošku. Ve výtahu jsem se málem složila, bylo v něm skoro nedýchatelno, ale na utz bylo úplně vše v pořádku(žádný hematom, dostatek plodovky, čípek uzavřený).Fazolku jsem teda ani jednou neviděla, ale i tak mě to uklidnilo..V pa­pírech mám napsanou přetrvávající hypotenzi, ale pořád lepší než mít opak, hlava mě teda docela pobolívá, ale jinak celkově je mi fajn..Jinak je zvláštní že ve středu jsme podle toho horšího utz odpovídali 10+4 a dneska podle toho lepšího utz už 11+1!  Podle posledního utz by jsme měli být dnes 10+4tt…:) Tchýně mi pořád nutí kafe, tak to budu muset nějak dát..Hlavně že je mrňous v pořádku.. 

Lale,moc mě mrzí že to nakonec dopadlo takhle.. Doufala jsem že už tu budou jen samé dobré zprávičky a už žádné potraty..Jsem ráda že to neseš statečně,až budete mít možnost být s přítelem spolu,určitě už bude i miminko v pořádku...

Všechny nové těhulky tu moc vítám..