TP únor 2013
Autor: Eva 25.7.2012 v 09:06
A jeste se s vami musim podelit o vcerejsi zazitek: nakonec jsme to rekli synovi :-) Vecer si totiz vpomnel, ze jsem mu rano rikala, ze vecer mozna bude prekvapeni. Samozrejme ze se zacal dotazovat, co je to za hracku :-) Tak jsem mu rekla, ze prekvapko nemusi byt vzdycky vec. Zacla jsem od lesa. Vytasila jsem se s fotkou (bohuzel nijak zvlast povedena, on mel kdysi daleko lepsi) a povidam, jestli vi, co na ni je. Partner se kacel smichy se slovy, ze sam by nevedel, coz jsem musela uznat. Tak jsem na pomoc vytahla techniku - ze mu ukazu album, kde ma nahrane mj. svoje dve fotky z UZ. Navic se do toho alba spolu casto divame, tak to zna - takze jsem cekala, ze mu to dojde. No asi by mu to doslo, kdyby se to nezaseklo... Vzhledem k tomu, ze jsem clovek, ktery dokud veci neprijde na kloub, neni spokojeny, vrhla jsem se do "opravy". To uz ale z celeho oznamovani byla vcelku povedena komedie :-) Nakonec do me partner zacal stouchat, ze uz bychom to meli zkratit. Tak jsem synovi rekla, ze jak vi, tak v brisku obcas nekdo bydli - a polozila jsem si na ne tu fotku a povidam, ze ted tam bydli to nove miminko :-) No reakce byly smisene, zadna zvlastni euforie, ale ani odmitani. Pak ale rekl, ze miminko porad rve a ze ho nechce. Tak jsem mu rekla, ze tohle miminko bude nase, a tudiz rvat nebude :-)) To prijal a povida, ze ho teda bude vozit v kocarku. A ze mu da svoje stare hracky a ze mu jeste odlozi nejake obnosene obleceni :-) no a pak jsme mu dali ukol, aby vymyslel jmena, cehoz se zhostil tak, ze navrhl dve jmena svych kamaradu ze skolky, a to vcetne prijmeni :-)) No a pak jsme je spolu psali na papir a resili, kdy se ma miminko narodit a kolik tou dobou bude jemu a jestli uz nahodou nebude chodit do skoly ( z toho mel velke trauma). Pak se jeste dival do te krabice pro nastavajici maminky a ja mu ukazala schovanou tu jeho, do ktere mu ted ukladam na pamatku poklady. No a pak jsem to uzavrela, ze se jde spat. Dnes rano mi partner napsal: Jak se ma nas.... chlapecek nebo holcicka? a pak jeste: Pohlad brisko. Tak jsem ted takova cela stastna :-)
Autor: Radka 25.7.2012 v 09:25
[183333] Evčo, to je tak hezký. 
Já už jsem se ráno byla zaregistrovat do porodnice, nakonec jsem vybrala Thomayerku, protože to mám nejblíž.
Jinak v práci jsem to ještě neřekla, po tom jak se zachovali naši, tak se mi to nechce oznamovat nikomu a chci to sdílet s lidma, který nám to přejou. Naši bráchovi říkali, že se mi neozvou, protože doteď jsem jejich podporu nepotřebovala, tak jí nebudu potřebovat ani teď. Prý jsem je postavila před hotovou věc a blá blá blá. Je mi z toho smutno.
25.7.2012 v 09:39
Evi: máte doma veselo 
Radko: nic si z vašich nedělej, jsou takoví a je to JEJICH chyba, ne tvoje. Chovají se jak malá děcka. Teď máš novou rodinu, tak si užívej je... tohle znám ze strany tchánovců, dali nám to sežrat hlavně se svatbou, mimčo ignorujou. Vím že to o to víc bolí, že je to vlastní rodina, ale já to beru tak, že teď prostě mám svou novou rodinu a ta "stará" je sice důležitá, ale teď už to jsou "jen příbuzný". Možná ti to pomůže se tím tak netrápit.
(Tchánovci s náma asi týden nemluvili, když se dozvěděli o svatbě, protože prý si nezaslouží si to dozvědět přes mail - no jo, jenže m. se tchýně - svojí matky - tak bál, že jí to radši napsal!!! Stejně si ty rodiče za to můžou sami. Týden před zařízenou svatbou tchýni nebylo blbý navrhovat, ať svatbu zrušíme atd. - odmítli se před svatbou seznámit s našima, odmítli přijet k nám, abychom jim ozdobili auto, že prý přijedou až na obřad atd. - prostě samé naschvály. Požádali jsme tchýni aby něco na svatbu upekla, ale dělala fóry, takže jsme do poslední chvíle nevěděli, jestli něco přinese nebo ne, dokonce i na svatební hostině mě pomlouvali, až se mě musela ségra zastat... a to je jejich jediný syn! - se ho asi nechtěla vzdát)
Ještě se chci zeptat - jak na zácpu?
Autor: Zbyšenka 25.7.2012 v 09:49
Ahojte, Evi, tak to je fajn, že už ste to řekli malému. Tak si to pěkně užívejte celá rodinka. Marti, zácpu řeším taky. ZAčala jsem mnohem víc jíst ovoce. trochu to pomohlo, ale že by to bylo dobrý, se říct nedá. Někdy před pár lety jsem měla se zácpou problémy normálně a pomohlo mi hodně psyllium. To jsem teď také zkoušela, ale v těhotenství doporučují jen poloviční dávku a ta mi moc nezabírá. Pak by měly být ještě dobrý sušený švestky. Ty jsem koupila a chci je dnes vyzkoušet, tak uvidíme.
Autor: Eva 25.7.2012 v 09:52
[183344] Radus, a ta Thomayerka vysla, zaregistrovali te? S tim oznamovanim delas dobre. Ja, mimochodem, dvakrat synovi zduraznila, ze ted je to nase tajemstvi, nas tri, a ze to nesmi nikomu, ani babicce a dedovi, zatim rict. Desim se toho... Ti tvoji rodice mi tolik pripominaji moje... kolik jsem probrecela, kdyz jsem byla tehotna se synem. Asi meli jine predstavy o mem partnerovi (dokonce se mati i vyjadria jaksi k jeho "fyziognomii" - fakt to tak nazvala!). Jenze prece kdyz jde o dite, tak to neprichazi po castech, tam prece okoli vzdycky postavis pred hotovou vec! Ja myslim, ze se vasi po par mesicich ozvou... jako nasi tenkrat. Ale mezitim si to proste budes muset odzit. A jestli to bude jak u nas, tak ti mamka pro zmenu potom bude nakupovat nezadane potreby pro miminko... Takze zase obstrukce. Ja treba vcera dopoledne rikala nasim, at syna neoblikaji, ze je uz hodne velky a ze si mi stezoval, ze ho oblkaji jak mimino. Vecer jsem ho vyzvedavala a kluk nejaky zarazeny, tak v aute povidam - co se stalo? A on ze mu zase babicka nutila urcite obleceni a ze ho zas oblikala. Je to jak hrach na stenu... proste bezmoc z toho, ze jinak nam svou prevahu projevit nemuzou. Jenze jim nedochazi, ze tam pak syn nebude chtit treba chodit. Ja jim rozumim, oni by se rozdali, jsou strasne vstricni, hodni, spolehlivi, ale nedokazou respektovat samostatnost sveho ditete a vnuka.
Autor: Radka 25.7.2012 v 09:59
Thomayerka úplně v pohodě, dali mi razítko a ve 33 týdnu se mám objednat na sepsání dokumentace.
Přesně u nás je to to samé, měli jiné představy o mém partnerovi. Prý, že teď jsem si zkazila život (řekli to vůlgárně) a že prý jak to dítě zabezpečím a tak. Oni dělají, jak kdyby mi bylo 16. Je mi 25.
Nejhorší je, že s nima máme jet nakonci srpna na dovolenou do chatek, ale mně se tam tak nechce.
Autor: Radka 25.7.2012 v 10:05
[183355] Marti, máš pravdu, že teď mám novou rodinu, přítel mi to říká taky. S přítelem jsem říkali, že bychom se vzali někdy v říjnu, protože ještě doma potřebujem zrekonstruovat kuchyň a teď by na to nebyl čas. Ale asi to uděláme jen se svědkama, protože naši by si to stejně neužili a byli by otrávení, tak proč si ještě kazit takový den.
Já zácpu, zatím nemám, musím zaklepat. Já to mám teď opačně než dřív, nešla jsem třeba 3 dny a teď jdu třeba i 3x za den.
25.7.2012 v 10:19
[183377] Svatba - to je hezký, gratuluju :-)
My jsme chtěli klasickou svatbu, hostů bylo málo, čistě nejbližší rodina, obřad byl v půl druhý, oběd objednaný někdy od půl čtvrtý nebo od čtyřech (museli jsme tam dojet) a o půl osmý všichni jeli domů. Naši pak ještě stěhovali ségru z intru, protože to bylo koncem června. - no jo, můj svatební den, ale stěhování bylo důležitější... - neřeším to, stejně jsme tam nepili žádný alkohol, netancovali - jen jsme udělali taneček "aby se neřeklo a byly fotky"... - nechtěli jsme za svatbu moc utrácet, ale bylo to fajn, manžel pustil písničky z notebooku, fotky máme pěkný. My jsme tam rodinu mít chtěli, ale je to na tobě. Jen asi zase budou naštvaní, když je tam nepozveš, ale vím z okolí, že ne všichni zvou rodiče na svatbu, prostě mají svoje důvody. Ty rodiče by se měli sami zamyslet nad tím, jak se chovají, když je vlastní děti na svatbu nechtějí...
Autor: wiwera 25.7.2012 v 10:20
Ty jo, ty rodiče, když to čtu, je mi z toho smutno za vás...Víte, je to teda takové morbidní, ale četla jsem teď nějaký článek, co říkají nejvíce lidi na smrtelné posteli, co by změnili a tak....a nejvíce, co lidi říkají, že by více žili podle svého!!! Myslím, že do posledního roku jsem dělala jen to, co se po mně chce, s ohledem na rodiče...spíš teda na tátu....A teď? Dítě je moje první věc, kterou jsem udělala bez předešlé konzultace, odsouhlasení od táty a jsem na to pyšná a nejšťastnější na světě!!! Co sakra, chci, aby se mnou byli v kontaktu, přeji si, aby nakonec se mnou souhlasili a požehnali, ale už je to jen náš život, buď bude dobře, nebo si nabiju, je už jen na nich, zda-li mi budou ochotni pomoct a nebo sdílet se mnou to štěstí...Já jen vím, že tohle je ta nejsprávnější věc, kterou jsem cítila svým srdcem...Kdyby to tak nemělo být, mimi by si dalo na čas...Je těžký říct, kašlu na ně nebo tak...mrzí to a to strašně, byla bych taky smutná, kdyby ten táta byl na konec proti, ale pokud vás milujou jako své děti, časem to pochopí a buď se zpřístupní nebo se uklidí do ústraní, ale toho litovat nemusíte, máte doba chlapa, o kterého se můžete opřít, druhé rodiče od partnera a víte, že to pokud ani to mimi nestojí za jejich přízeň, jsou to oni, co přicházejí o hodně, ne vy, nakonec, od těch rodičů už máme vše podstatné, co v životě potřebujeme, už je jen na nich, zda si to dobrovolně odepřou nebo ne...Chce to čas, oni jednou snad pochopí, že vaše "dítě je zviditelnění lásky" a ne žádný podraz na ně! 
Autor: Radka 25.7.2012 v 10:22
[183385] Marti, původně bychom to udělali tak, že by tam byli jen rodiče a sourozenci. Jenomže, když se takhle postavili k dítěti tak, jak by se pak postavili ke svatbě. Koukat na ně, jak jsou zničení z toho, že si beru toho nepravého, tak to bych pak byla zničená taky.
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Hledám testerky pro nový web Babyplán.cz
Poslední příspěvek: 29.12.2025 v 22:55
Dovolená
Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37
HCG 14 dní po ovulaci
Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36