10.9.2012 v 13:05

Danko no jasně, víc patrné to bylo v 1. trimestru, to jsem musela jíst tak co hodinu a půl  Ale i teď musím pravidelně jíst, i když ne už tak často jako předtím.

To máš trénink na kojení :-)))

Autor: Marketa:-)   10.9.2012 v 13:13

Tak coo spolutehulky,uz citite pohyby??

10.9.2012 v 13:13

Občas trochu jo 

Autor: Eva (TP +-16. 2.)   10.9.2012 v 14:44

[202636] Dani, já sice bouli včera neviděla (pravda, neležela jsem), ale zato to bylo hodně dlouho docela hodně cítit, takový setrvalý tlak až mírná bolest - nevím, jak to popsat. A když jsem si tam šáhla, tak v tom místě to bylo tvrdé - prostě miminko  (ekvivalent té Martinčiny boule ).

Autor: Eva (TP +-16. 2.)   10.9.2012 v 14:45

[202642]

Autor: Eva (TP +-16. 2.)   10.9.2012 v 14:47

[202655] Třeba už nacvičoval chůzi Aby ti pak z porodnice neutekl! 

Autor: Eva (TP +-16. 2.)   10.9.2012 v 14:54

[202657] Kari, ty mi úplně mluvíš z duše! Mám to úplně stejně. Nejhorší je, že jedná známá, celkem drbna, bydlí ob jeden vchod. Ještě před 11 dny jsem s ní byla v klidu na kofole (pořád mě lanařila na pivo, no naštěstí jsem využila fligny - ona totiž nepracuje a já tam dorazila vcelku ten den sedřená z práce, tak říkám, že potřebuju doplnit kofein a že jsem strašně unavená a po jedné kofole půjdu domů). Horší ale je, že pořád trnu, kdy ji potkám. A když takhle chodím ráno s malým do školky a pak do kanceláře a pak zase odpo zpátky, občas nějaký kroužek nebo prostě někam mimo, o víkendu výlety, tak je docela velká pravděpodobnost, že na sebe dřív či později narazíme tak jak tak. Ale už teď mám prasečí radost, že prvních 17 týdnů nic nevěděla.

Autor: Eva (TP +-16. 2.)   10.9.2012 v 15:12

A když už to tu takhle spamuju, tak tady posílám ty fotky (doufám, že se v pořádku nahrajou)

Autor: Kari   10.9.2012 v 15:13

[202747] U prvniho tehu jsme neplanovane potkali manzelovi zname pri ceste do divadla - byla jsem 25tt a protoze ja je moc neznam a oni me taky ne, tak jsem se od manzela proste odpojila a za rohem pockala. No a temer na konci tehu jsem potkala naseho dobreho znameho v metru na eskalatorech - jel naproti me, takze jsem se jen prihrbila, hodila si tasku vic na brisko a dekovala Bohu, ze jsem ho nepotkala POD eskalatorem. Holt stesti. Uvidime tentokrat. Nicmene ty prosvihle akce s kamarady me mrzi - mam stesti, ze pres vanocni svatky ma kazdy jine starosti a v lednu se zase resi hory, apod., takze se k nam snad nebude zadna navsteva hrnout

Mit ale drbnu vedle ve vchodu...