Autor: wiwera   19.9.2012 v 08:14

[206911] Ty jo Péťo, to je fakt krásný, jsi moc šikovná!!!!! Já se narodila s dvěma levačkama, takže o tomhle si můžu nechat zdát  Třeba teď jsem s holkou, co dělá dorty, dělá z marcipánu postavičky, různé...Nechápu, jak její medvídek pú může vypadat jako medvídek pú a já když se o to snažím, přeci vidím dobře, ale prostě to vypadá jako koule s ušima  Prostě to je o zručnosti nebo já nevím o čem...to je jako malování...přeci maluji to co vidím a proč to nenamaluji jak to vypadá? nějaký cit nebo talent, nebo se to dá naučit, nevím no...Někdy mě to teda mrzí...i když kostýmy na karneval mám vždy důkladně promyšlené  Když něco najdu, pošlu

Autor: wiwera   19.9.2012 v 08:18

[207171] Ahoj Veru, co ti budu povídat, chrápala bych od rána do večera, k tomu tady prší od rána, takže na náladě nic nepřidá...Já si myslím, že nyní rostu, protože včera jsem stoupla na váhu a málem jsem se rozbrečela, jím stejně, ale už mám 5kg nahoře  nechápu, navíc mě teď bolí bříško, všude mě tahá a tak, tak si myslím, že mi zase roste...Já vím, že na kg se nedívat, jen jsem prostě chtěla teď míň, ať mám na pozdější měsíce nějakou rezervičku  Tak asi ne no...achjo...

Autor: Verus   19.9.2012 v 09:18

[207180] Wiw, ty mě občas fakt dokážeš dost rozesmát koule s ušima

Tak koukám, že co se týče únavy nejsem v tom sama, přítel už mě má za herečku nebo nevím, protože jsou fakt dny, kdy prostě přijdu z práce a jsem totál KO.... nebo když se málo vyspím, tak je to to samé ... no já na štěstí nevím kolik mám zase nahoře, nemám se kde zvážit ale mně je to vážně jedno, já tohle vůbec neřeším, hlavně aby šlo miminku dobře a na víc, beztak se s tím počítá že nabereme... a jestli teď nebo později, to je mi fuk to mě bude asi trápit až po porodu

Autor: Ber - Apolinář 8.2. nebo 16.2.   19.9.2012 v 09:19

Já mám teď nahoře 2,5 kg a z toho 1,5kg asi za 14 dní!!! Bříško mám pořád stejně velké. Taky mě tam pořád tahají ty úpony. Ale co je nejhorší, dneska jsem se probudila a bolí mě záda, ale tak divně, někde uprostřed.

Jinak se cítím netěhotně, jsem docela aktivní a posedlá hnízděním. Na konci bude hůř. Už se vidím, jak peču cukroví, do toho návštěvy, nakupovat dárky a dolaďovat věci na mimi. Zima, spousta sněhu, nikam se nedostanu.....už se moc těším!

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   19.9.2012 v 09:30

Ahoj holky Posílám vám trochu ranního optimismu a dobré nálady!

Wiwuš, zkus se zvážit zítra nebo pozítří, uvidíš, že tam budou maximálně +3 kg Ono to dost kolísá.

Veruš, já sice nemívám pocity, že se nemůžu ani hnout, ale zato mám takové zvláštní stavy, kdy mám pocit, že břicho už se snad nemůže zvětšit ani o píď (přitom ho nemám zas bůhvíjak velké, rozhodně tam rezerva je, jen prostě tenhle stav z dřívějšího těhotenství neznám...), přitom ale nemám nijak výraznější pocit, že jsem těhotná (krom chvil, kdy miminko cítím). Je to zvláštní.

Včera mi moje máti vykládala, jak byla u kadeřnice, která jí řekla, že je těhotná a čeká miminko prý 3. března. Vykládala mi to strašně nadšeně a já nějak nechápala, proč mi to vykládá Tu kadeřnici neznám, pro mě je to prostě cizí ženská (ani pro moji máti to není víc než kadeřnice - nejsou nějaké známé či kamarádky). Venku taky potkávám cizí těhotné... No a pak mi ještě nadšeně vykládala, jak jí radostně pogratulovala a jak prý je to super. Asi čekala, že zajásám a řeknu - "Vážně? No to je skvělé!" Jenže já prostě nějak nevím, proč bych měla. Když jsem byla poprvé těhotná já, tak jí to nepřipadlo vůbec skvělý (a to jsem byla starší než tahleta kadeřnice), vůbec nezajásala a já naopak půl těhotenství strávila ve stresu a pláči. A taky moc dobře ví, jak jsem po té své nemoci špatně snášela pohledy na těhotné, čímž jsem si vlastně vybudovala takový obranný štít, že cizí těhotenství si nepřipouštím. (Dlužno podotknout, že i přesto mě v průběhu těch téměř 5 let moje máti entuziasticky informovala, kdo z baráku zase čeká miminko. A pro mě každá ta informace byla jak rána nožem do břicha.) Tak jsem na ni prostě jen tak zírala... pořád jsem čekala, kdy přijde ta pointa - a ona nepřišla Nakonec jsem se ze slušnosti zeptala, jestli ji v lednu ještě ostříhá No a tím jsem to považovala za vyřízené, ale bohužel jsem si zase vybavila, jak během mého prvního těhotenství mě moje máti průběžně informovala, co její kolegyně, která je též těhotná - a moje těhotenství ji nezajímalo. Holt jsou to zvláštnosti na tom světě. Máte to taky tak?? Je zvláštní, že tady v té naší skupince se vlastně osobně taky neznáme, ale tím, jak si tu už pár měsíců povídáme, mi prostě přijde, že jste takové moje virtuální kamarádky nebo známé. Nejste prostě úplně cizí a nikdo mi vaše radosti či strasti nevnucuje.

To jsem se zas rozepsala...

Autor: Marketixa   19.9.2012 v 09:32

Ahoj holky, já chci spááááááááát!!! V Praze leje od rána, to by snad mělo být trestný hnát lidi do práce v takovym počasí . Před 3 týdny jsem měla nahoře necelý 3 kila. Zítra jdu na kontrolu, tak počítám se šokem. Ale je mi to jedno, ať se mimi má, my to potom zhubneme. Včera večer mě žďuchal, bylo to moc krásný

Autor: Marketixa   19.9.2012 v 09:38

[207225]Evi krásně si to nepsala. Je až skoro vtipné, i když to vtipné není. Chápu co si tím chtěla říct a připomnělo mi to mojí babičku. Ta má zmapovaný celý okolí, ale jak já se mám se snad v životě nezeptala. No jo, co naděláme. Jediné co zbývá je si s tím nekazit život.

Autor: wiwera   19.9.2012 v 10:13

[207218] No nejsem prostě moc šikovná

 [207225] Evi, taky nejsem pro spoustu lidí moc výjimečná tím, že jsem těhotná, táta mi nadále cpe do hlavy, hlavně ať se hýbu, pak podle nálady mi řekne, jestli to nepřeháním, máma všude okolo shání, kdo je ještě těhotnej, jako kdybych se s nima měla skamarádit nebo to obdivovat, ono to asi není ani nijak myšleno špatně, jen prostě některé věci si člověk myslí, že by to mělo být nějak a ono to není a pak akorát "čumí"

A ty kila, no já prostě počítám, že jsem po otěhotnění ještě zhubla, tak počítám prostě tu nejnižší váhu co jsem měla, ale dle průkazky, když mi ji dali, tak mám jen 1,5 kg navrch, tak já nevim no  Sem prdlouš, jasně ať se má mimi dobře, jen se prostě nechci nějak koulet a to nás čekají Vánoce  

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   19.9.2012 v 10:30

[207229] Markét, zase jsi to vystihla - jednou větou... No přesně.

Stejně je zvláštní, jak nakonec člověk to pochopení svých blízkých subsituuje takovouto internetovou diskuzí. Prostě sem ráda chodím. Přijdu si sem, kdy se mi chce, vaše příspěvky na mě vždycky "počkají" - a hlavně mám pocit, že tady sdílíme určité pochopení jedna pro druhou. Nikdo tu nikomu nic nevnucuje, a pokud s něčím nesouhlasím, tak se nemusím cítit provinile a nemusím přemýšlet, jak to diplomaticky vyřešit

Jo, ještě jednu perličku mám ze včerejška: nějak jsme se letmo zmínili, že pro případného chlapečka nemáme jméno (to jediné krásné z kalendáře jsme už použili u našeho prvního syna ). My teda nemáme ani pro holčičku, ale k tomu jsme se ještě nedostali. A máti hned iniciativně, ať prý to necháme na ní, že nám jméno najde! Tak jsem jí jemně řekla, že to není tak jednoduché - že jméno nemáme proto, že se nám žádné nijak zvlášť nelíbí. Tak vzala kalendář a začala házet návrhy. Povídám jí - "Podívej, my už jsme si to 2x prošli. Nejprve jedenkrát každý sám, všechna jména z diáře, a potom i společným brainstormingem během dovolené." Prostě jsem jí tím chtěla naznačit, že nemáme zájem o to, aby našemu dítěti vybíral jméno někdo třetí. Že si ho opět vybereme sami, ale není to tak jednoduché (navíc - kam zatím spěchat, že). No, holky... moje urputná máti se nedala a pořád něco vymýšlela, mě už to fakt otravovalo... zaprvé můj partner už má (i s tím naším prvním) čtyři syny, takže bohužel některá jména tím padají. Zadruhé máme prostě vůči některým jménům averzi kvůli lidem okolo nás (určitě to znáte - pokud nosí nějaké jméno váš "nepřítel", těžko ho dáte svému dítěti). A zatřetí se mi celkem líbí jméno mého taťky, ale to moje máti hned kategoricky zamítla! Nenechala ho k tomu vůbec vyjádřit. Fakt na pos*ání... No a tak neustále nadhazovala jména typu Hugo, Bruno, Silvestr. A já jí na to říkala - jasně, Hugo z hor, Bruno Ferrari, kocour Silvestr... Zakončila to tuším jménem Havel, na což jsem jí zarecitovala "Havel, Havel, do pekla zajel, na bílém koni, čerti ho honí"

No musím říct, že ze včerejší návštěvy jsem odcházela fakt docela vyšťavená. Sice naštěstí nedošlo na žádný vysloveně konflikt, ale nesnáším, když někdo hraje na mé herní půlce.