8.11.2012 v 11:52

Hm, státní správa... proto tak dobře funguje  Ale já v ní dělala taky.

Manžel vždycky rostl, když jsem mu vyprávěla, co dělám v práci a na co musím mít VŠ. Většinou práce v Excelu, kopírování čísel a tak  Jelikož manžel programátor, prý by na to vzal partu programátorů a všechno zautomatizoval (no úplně všechno by asi nešlo, ale dost jo). Ale to by vzrostla nezaměstnanost

Já si z toho dělám srandu, dělala jsem ve st. správě na 2 místech X let, a nedivím se už ničemu.

Autor: wiwera   8.11.2012 v 11:57

[227537]  hahaha, zkusím to teď poslat bábě na statistiku  podle mého si toho taky ani nevšimne

Na knížky se těším, zrovna mě napadl teď dárek pro taťku k Vánocům...Registrace do knihovny   Myslím,  že i mamce se uleví, protože u našich je takových knih  Takže táta bude chodit do knihovny a já k němu  Já si teď oblíbila staré knihy, prolejzám antikvariáty a nakupuju po desítkách, na důchod  zatím to bude sloužit jako stěna  Ale mám tam teď nějaké půjčené, ale bojím se, že jak začnu, tak mi ubude čas na školu...

Jinak Evi, foukám na hlavinku, aby nebolela

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   8.11.2012 v 11:59

Marti, rýma a bolest v krku jsou příznaky, ne nemoci Ale to je fuk. Já tím chtěla říct, že člověk by měl diskriminovat. Na jednu stranu se třeba já i ty obracíme k takové větší "medicinální prostotě", taky tady často píšeš, že za dob našich matek nebyly ultrazvuky a tolik vyšetření... Na druhou stranu si myslím, že se teď taky abnormálně pozorujeme (to myslím obecně - např. zde na diskuzích). Ano, měli bychom všichni víc sledovat, co nám říká naše tělo a duše, ale na druhou stranu tady ta přemrštěná pseudoinformovanost (nejhorší pacient je "poučený" laik...) vede k tomu, že se ženské víc sledují. Porovnáváme si, kde nás co píchne, kde co ztuhne, poměřujeme kontrakce, velikosti, hmotnosti, posuzujeme normy a abnormy... dřív takovéhle diskuze nebyly, ženy si svěřovaly své pocity z generace na generaci (tzn. zapracuje mezigenerační paměť a máma si samozřejmě už nepamatuje, jak přesně prožívala těhotenství se svou dcerou, která je těhotná dnes; jaké měla či neměla obtíže a jak přesně to pociťovala); nebo maximálně když byly dvě kamarádky současně těhotné, tak si o svých pocitech možná občas popovídaly.

Nic se nemá podceňovat, ale na druhou stranu většina z těch věcí, které nás trápí, nevede k nemocem, nakonec se drtivé většině z nás narodí zdravá miminka. A přikládáním většího významu svým obtížím se akorát stresujeme (což může sekundárně opravdu k nějakým potížím vést), a těhotenství si tudíž neužijeme tak úplně v pohodě.

Pro mě prostě nachlazení je jen nachlazení; vnímám ho sama dost nepříjemně, zvlášť když kvůli viróze bolí celé tělo, ale pokud nekašlu tak, že mám pocit, že mi Buník vypadne z těla, pokud nemám horečky a pokud celkově zhodnotím, že bude stačit, když po práci odložím běžné domácí činnosti a prostě v pět hodin odpoledne vlezu pod deku a vylezu jen, abych si vařila čaje a chodila na záchod, tak není důvod se hned bát předčasného porodu apod.

8.11.2012 v 12:09

Evi, to ne, ale pokud mám virózu, zalezu pod peřinu hned...

Hele ale já to chápu, taky jsem chodila do práce a přecházela "příznaky", protože mi bylo blbý být kvůli tomu doma. A když jsem doma zůstala, mívala jsem pocity viny. Ale když jsem to zabalila v práci, tak už tohle neřeším, že jo :-)

Jen je podle mě lepší zalízt na pár dní do postele hned, než si uhnat něco chronického... pro mě ty "příznaky" znamenají, že má člověk zpomalit a vyležet se. Ale je to na každém.

Ne, to není ani tak o tom pozorování - člověk by měl cítit svoje tělo - spíš o tom, umět poslechnout, co to tělo potřebuje. To neumíme, aspoň já mám určitě velké mezery...

Pak se musí člověk rozhodnout (pokud pracuje), jestli mu peníze stojí za to, aby ty "příznaky" přechodil...

No ale stejně je to spíš psychická záležitost, v době, kdy jsem dostávala na nemocenskou 100 % platu, jsem stejně měla pocit viny zůstat doma, i když mi bylo špatně. Přece nezůstanu doma, když ostatní pracují (i když nikdo za mě tu práci neudělal, počkala)...

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   8.11.2012 v 12:15

Je fakt, že dnes si člověk navíc rozmyslí, jestli zůstane doma - protože jít kvůli "blbé viróze" a třem neplaceným dnům nemocenské k doktorovi je fakt opruz (člověk tam nakonec chytne ještě něco bakteriálního). A ještě i dnes málokterá firma (nebo dokonce státní správa) poskytuje jeden až tři dny ročně každému zaměstnanci – jako volno vyhrazené právě na takovéto účely. Podle mě je to super věc, vím, že nemusím k doktorovi, nemusím na to vyplácávat dovolenou - tím rychleji zalehnu a tím rychleji jsem zase v práci a bez větších výčitek - ale vykládejte to nějakému šovinistickému hňupovi tam nahoře

Autor: Verus   8.11.2012 v 12:17

Evičko - souhlasím s tebou naprosto se vším, každého věc, každý má svůj názor, ale někdy co čtu se mi zdá celkem přehnané, měla jsem problém vydržet doma dva měsíce, když už je to kvůli těhotenství, že je někdo doma, tak to chápu, ale zase přesně jak říkáš - těhotenství není nemoc... a opravdu nerozumím tomu, jak někdo dokáže "nepracovat" ... o čem to pak je vlastně? A co se týče tohoto, vydržím ještě chvíli, než zůstanu doma, dokud to nebude vážné, hlava mě bolí často, ještě před dvěma týdny jsem dvakrát denně zvracela den co den, do toho teď cukrovka, což znamená, hlídat všechno ještě víc, ale pořád mi to nebrání v tom, abych pracovala, že mám  někdy kašel a rýmu? neumírám přeci. a když přijdu z práce, tak přesně jak píšeš, vykoupu se, lehnu pod deku a hotovo, domácí práce holt počká ne? ale znovu opakuji, každého věc, každý musí vědět, jak se cítí, každý musí vědět, jestli pracovat a proč, každý musí vědět, co je jeho smysl života atd atd atd atd. zkrátila jsem to hodně, kdybych měla všechno vypsat, tak se to sem ani nevejde Takže asi tak No nic holky, jdu na obídek. Mimochodem, včera jsem myslela, že umřu bolestí, chytlo mě hrozně nad pupíkem k prsům a až do zad a nemohla jsem se hýbat, teplá voda pomohla, ale už mi teď zase hrozně tuhne břicho a tahá, tak doufám, že to bude ok .... už se těším domů, dnes odpo jen prochajda po práci a nemusí se vařit, máme na dva dny, tak mám radost

Autor: desideria   8.11.2012 v 12:30

Verus, jeden aspekt bych doplnila: ve chvíli, kdy na dítě čekám 10 let a povedlo se po IVF, tři měsíce byly komplikace, kdy abych nepotratila jsem musela ležet, a doktorka se převelice obává virových infekcí, tak mě logicky nechali doma hned od začátku.  Riskovat, že o dítě příjdu, rozhodně nehodlám. Proto i ženy po IVF nechávají doma, pro snížení rizik, i těch, které po IVF běžně přicházejí, ale taky pro minimalizaci komplikací, které mohou nastat. Vydržet doma 3 měsíce ležet, sedět, a ještě se koukat, jak místo mě vysává uklízečka, snadný nebylo, teď se můžu trochu víc hýbat, a je to úleva aspoň v tomhle, i když moje těhu je skoro domácí vězení. A to se dá říct, že je mi od 5.měsíce už poměrně dobře. 

Zrovna nedávno v našem kolektivu potratila na konci prvního trimestru kolegyně, která byla přesvědčená, že těhotenství není žádná zábrana pro to, aby přestala žít jako dřív, už je po druhém potratu, odmítla neschopenku, že nebude doma jen tak ležet. Tak se vydala vlakem přes celou republiku na návštěvu, zase zpátky, nastydla, a skončila v nemocnici. Komu není rady ... 

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   8.11.2012 v 12:36

[227576] Desideria, rozumím tvým faktům, nikdo je nezpochybňuje, ale řeč tu byla, myslím, o jiných "vstupních podmínkách"...

Autor: Marketixa   8.11.2012 v 12:39

Jeee, tak to je super s tim H***O...už sem si kolikrát říkala, že třeba pojmenuju soubor "vysrání na zahraniční cestu" (místo vyslání) atd :), no možností je spousta . Myslím že tuhle určitou frustraci ze zbytečných úkolů prožívá každý kdo třeba odchází z práce ve výpovědní lhůtě a na mateřskou - já nikdy z práce neodešla ani nedala výpověď - tohle bude můj první "konec", tak to prostě prožívám a nesnáším zbytečnou práci to je prostě ztráta energie, kterou bych mohla věnovat aktivitám "na sebe" a na mimi. Jinak mám tu naštěstí úplně super kolektiv holek, který mě drží nad vodou a těším se až pak budu do práce chodit s mimi, ale už jen na kukačku a na obídek .

Já se nikdy nenudila, i doma je pořád co dělat a najít si činnost prostě není problém, o tom to není. Spíš o každého nastavení a prioritách a o tom jak ho práce baví. Evi i tzv. "sick days" do státní správy už došly - máme 3/rok - což je ale i tak málo a těch dní kdy se člověk necítí/špatně vyspí/je mu blbě je daleko víc že jo..osobně navrhuju 5 týdnů sick days a 5 týdnů dovolené - co jste pro ?