Autor: wiwera   4.12.2012 v 18:40

[242967] no zřejmě totální selhání 39 versus 36,8 Tak co selhalo, teploměr, nebo je tělo pomatené? Hlavně že ležíš...přesně, naděje umírá poslední, tak snad se ty nezbedníčci otočí!!! Já to nedokážu rozpoznat, takže uvidíme příští týden na UZ...učím se tu daně, vidíte sami, jak poctivě

Autor: wiwera   5.12.2012 v 07:57

Dobré ráno holky, achjo, tak se Vám musím svěřit s dnešní nocí...Včera chlapíček odjel do sauny a já se doma učila...vlezu na posraný facebook a vyskočilo mi tam, že se spřátelil no s takovou "pindou rozdavačnou", no očividně jí požádal o přátelství, proč, to jsem nevěděla, tak do mě vjela žárlivost a napsala jsem mu, proč žádal tuto ženu o přátelství....Věděla jsem, že jsem to přehnala, že taková žárlivý rejpanec pro nic za nic...no přijel ze sauny, vzal si klíče a šel s chlapama na pivko...takže jsem se vzbudila v 11, volám, to mi řekl, že přijde, až já usnu...ve 12, to už jsem slyšela,že je připitý a že domů nejde...v 1 že už je na cestě a ať se nestarám a spím, jenže ví, že já jen tak neusnu, když je pryč...přišel v půl 2, začal se hrabat v lednici, začal si vařit, nakládat bažanta a já samozřejmě stála a čuměla z povzdálí, aby něco nepodpálil, či se nepořezal... pak na mě spustil, že se mě bojí, že není můj otrok, že se uplně bojí být na pc, protože pořád do něj rejpu a že se chovám jako histerická kráva, čím dýl jsem těhotná a že už mu to říkaly dvě holky (asi zřejmě moje kamarádky, který usoudily, že jsem citlivější a snad i žárlivější), no nevím...takže nech mě, jseš strašná a já se musela zavřít v koupelně a bulit, dostala jsem opravdu záchvat pláče, pak jsem se uklidnila a byla na něho naštvaná, že mě rozbrečel, že chudáček gretzky v bříšku to musí snášet a já do půl 5 čuměla, v 5 když jsem konečně usnula, tak mi odkopl nohy, protože jsem se ho dotýkala, uplně mě prostě odmítal a v 6 vstávačka...vzbudil se, ani mi neřekl ahoj, nic...Tak ksakru, jsem citlivější, žárlivější, tak proč mě teda neomluví, tyhle moje záchvaty? Moje nedůvěřivost plyne z jeho minulosti, kdy jeho přítelkyně věděly uplný houby o tom co jim dělá za zády a já se prostě bojím, že ostatní se něco dozví dřív než já a budou se mi smát a já budu žít v domnění, že je vše ok...já si prostě nemůžu pomoct, jak se mám soustředit na sebe a nebát se, že by se nám mohla rozpadnout rodina? Pořád mi opakuje, jak mě miluje a že jsme s mikešákem pro něho největší štěstí co ho potkalo, ale proč mi to nestačí, proč? Já si ani nepřijdu, že to jsou hormony, nebo myslíte že jo? že nebýt těhotná, tak nejsem tak podezřívavá? možná to je tím, že trčím doma, nudím se, přemýšlím o nesmyslech, lituju se, snažím se strhnout na sebe pozornost, já nevím... Takže sedím v práci, dobře mi není vůbec, záda, kašel, rýma, dovolená žádná, abych šla domů,naspáno tak hodina v kuse, srdce mám sevřené smutkem z odmítání, vztekem na sebe, že jsem bulela a přemýšlím, zda je to teda opravdu moje přecitlivělost nebo...? Jak se mám vzepřít a být nad věcí? Být mi vše jedno? Proč si nemůžu myslet, že já jsem právě ta, kterou by v životě nezklamal a nepodvedl, že si mě váží? Proč o tom vůbec teď přemýšlím? Vždyť mám být nejšťastnější, čekáme miminko...je to už na mě moc dlouhé, jsem společenský tvor a už mi to přijde strašná doba, takhle odtržená z dění...já asi nevím co chci, ani nevím co od vás chci slyšet, možná se opravdu chovám jako blbka, no jo no  potřebovala jsem se svěřit a ulevit si, hned jsem si to trochu utřídila v té své makovičce...Nechápu, nač stále potřebuju žít s jistotou, vždyť trochu punku ten život okoření a zpestří, ale já jsem tak nepřizpůsobivá...

Autor: Ber - Apolinář 8.2. nebo 16.2., modrý tým   5.12.2012 v 09:01

[243192]Ahoj Wiw, něco mi to připomíná. Já se taky kdysi podívala do mobilu. Od jedné tam bylo - děkuji za strávený večer, už se těším na další...V peněžence účty za něco co jsem nedostala....Taky jsem tropila scény, on mi to vysvětlil, že se ho snaží uhnat atd. Přiznám se, že jsem tomu moc nevěřila. Radši už takové věci nedělám. Možná jsem jen moc podezřívavá. Vím, že mám chlapa, kterého mi dost holek závidí. Je hodně pracovitý, zajistí nás, má nás rád, pro syna udělá všechno na světě ...Myslím, že jsem fyzicky podvedená nikdy nebyla, ale červíček pořád vrtá i když je to už hodně let. Zkus se přes to přenést.

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   5.12.2012 v 09:55

Ahoj holky, ale hlavne ted zdravim Wiwus, nez napisu i vse ostatni.

Vcera byl totiz celkem zvlastni den. Asi to souvisi s tim, jak byl nedavno uplnek, co ja vim... Vcera dopoledne, jak mi bylo fakt dost blbe, mi volal drahy. Ja se zrovna davala do kupy v koupelne, celkem tragedie s tim mym kaslem. Nevzala jsem to - nebyla jsem ve stavu letet pres cely byt pro mobil. Za pul hodky vola zas - ale to ja uz zase lezela zakutana v pelisku, tekl ze me pot... Mezitim mi na tabletu naskocila zprava od nej, za hodku znovu vola, ja uz nas*ana, proc porad vola - a za pet minut muj tatka. Nikomu jsem to nevzala, protoze mi bylo strasne blbe a uplne me vytacelo, jak vzdycky, kdyz jsem sotva zabrala, nekdo zacal otravovat... Pak mi konecne doslo, ze nejlepsi bude vypnout si telefon. No jo, jenze jeste predtim jsem sebrala posledni sily, vzala ten podelany telefon a napsala drahemu ale drsne sprostou smsku, ale fakt... Jistym vyrazem se to v ni jen hemzilo, no nadavala jsem mu tam, jaky je sobec, ze me nenecha ani odpocinout - ze on kdyz ma "rymicku", tak ja kolem nej chodim po spickach a nosim mu cajicky, a on ze nedokaze respektovat, ze v sobe nosim Bunika a z toho kasle uz ani nemuzu stat na nohach... do toho jsem hned operativne zahrnula, ze jedine, co oni (rozumej: on a moji rodice) umi, je otravovat v nejnevhodnejsi chvili - hned jsem mu opet vycetla mnou nezpracovany prvni porod, jak se vsichni stavi proti otci u porodu, ale stokrat mi volat behem porodu, to jim slo... a zavrsila jsem to tim, ze jestli nic jinyho neumi a nejsou schopni prehodnotit svuj nazor na psychickou podporu u porodu, tak at se do toho aspon nes*rou. Rychle jsem to odeslala, abych si to nerozmyslela, nad cimz jsem ovsem silne uvazovala, protoze uz kdyz jsem to psala, jsem jasne vedela, ze jsem prestrelila - a tak nejak navic tusila, ze on vola, protoze ma o me starost, ale nedochazi mu, ze je mne tak blbe, ze nezvednu ani telefon. Pak jsem si vypla telefon a byla jsem sama se sebou velmi spokojena a konecne se poradne prospala. Mno. Vecer mi bylo samozrejme lito, ze se neumim ani omluvit (ale opet me nastval, ze mi ani citrony neprines! ).

Proste chci rict, ze tyhlety stavy - at se tykaji cehokoli, ale pricinne se vlastne HLAVNE bytostne dotykaji tech pokladu, co v sobe nosime (Gretzkyho "ohrozuje" potencialni krava, Bunika ohrozuje moje okolim nerespektovana nemoc) - jsou uplne normalni. Horsi je, kdyz to tem chlapum nedojde - to jsi vystihla uplne presne. Vzdyt prece vi, ze jsi takova nebyvala, ze jsi tehotna a ze uz je to prece dlouheeeeee! Ja jsem v prvnim tehotenstvi tyto stavy nemivala, ale ted je teprve prosinec a ja uz se nemuzu terminu dopocitat a dockat! A takove ty chytre (zejmene jeste nerodivsi) "kamosky", tak na ty jsem naprosto vysazena.

Mimochodem, s mym partnerem si takhle zahravala jedna strasna krava, kdyz jsem chodila na chemo. Strasny pocit beznadeje. Vim, ze on to neinicioval, ale typickou vlastnosti muzu je, ze se radi nechavaji balit a pripadaji si strasne v kurzu. A protoze v tehotenstvi ani na chemoterapii neni sil ani casu nazbyt, zavrela jsem se tenkrat v koupelne (jaka to podobnost s tebou!), kde jsem brecela do vany, a protoze jsme meli tenkrat 8mesicniho synacka, tak on nemohl s tou kravou odejit parit (nemohl nechat lezouci dite v byte samotne, kdyz ja byla nedobytne zavrena v koupelne). A mne bylo uplne fuk, jak to navenek vypada, ale mela jsem drsnou radost z toho, ze jsem to udelala. Ze jsem se proste nedala. Pak jsem mu napsala asi deset e-mailu a po nekolika osobnich, od emoci naprosto oprostenych rozhovorech (opravdu - volila jsem zamerne doby, kdy bylo vsechno harmonicke, proste ze chci neco bez emoci probrat) se mi podarilo mu vysvetlit svuj pohled - ze jsem sama zena a ty svoje takzvane kamaradky znam az moc dobre - a ze pro jiste typy zen proste neutralni reakce muze na jejich svadeni neni zadna prohra ci odmitnuti - tim by bylo pouze to, kdyby jednoznacne rekl NE. Vysvetlila jsem mu, ze jsem nikdy nikomu nic nezakazovala, vazne nejsem ten typ, ale ze toto hluboce zasahuje do naseho vztahu (bohuzel byla "kamoska" dosti vytrvala a trvalo to tudiz dost dlouho uz z drivejska), a tudiz mi nezbyva nez dat mu na vyber, bud je mu cennejsi PRATELSTVI s tou osobou, nebo PARTNERSKY VZTAH. Ze vsechny ostatni kamaradky samozrejme toleruji, ale tato jedina pro me predstavovala stav "vsechno nebo nic". No a od te doby mam klid. Po par letech to vzdala a odstehovala se do jineho mesta. "Kamaradka" jedna... (sakra, zas mi tu chybi ten smajlik naznacujici zvraceni...)

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   5.12.2012 v 10:09

kari, vcera jsem brouzdala netem a nasla jsem na nekolika mistech tuto (nebo velmi podobnou) informaci:

V čase porodu je přibližně 95 % plodů v poloze podélné hlavičkou, 4 % v poloze podélné koncem pánevním a 1 % je v poloze příčné. Poloha příčná se spontánně nedá porodit a je vždy indikací k císařskému řezu. Ve 20. týdnu těhotenství je 30–40 % plodů v poloze podélné koncem pánevním, ve 28. týdnu je to 25 % a ve 32. týdnu je 15 % plodů v poloze koncem pánevním. Je tedy jasné, že po 32. týdnu se více než dvě třetiny plodů v poloze podélné koncem pánevním otočí na hlavičku do termínu. Naopak, 4 % plodů, které byly ve 34. týdnu otočeny dolů hlavičkou, se ještě do porodu otočí na konec pánevní.

(zdroj: http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/3049/tak_uz_se_konecne_ot.html)

To je celkem povzbudive, ne? 66% pravdepodobnost, ze se miminko jeste otoci. Odpo mrknu do ucebnice porodnictvi, co se pise tam.

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   5.12.2012 v 10:13

A jeste pro pobaveni: Dnes se mi mj. zdalo o Bunikovi, ze uz je na svete. Jediny hacek byl v tom, ze jsem byla takhle nekde venku, vratila jsem se domu - a tam lezelo v postylce miminko! O nas bez nas (Nad tim jsem samozrejme rano intenzivne uvazovala a bohuzel jsem dosla k zaveru, ze jedinym vysvetlenim je dalsi cisar a ukradeny porod. ) Tak jsem to zatepla hned rano rikala drahemu, a ten nevzrusene povida - A byl to kluk?? Ja rikam - Byl! A on na to (opet uplne nevzrusene) - No tak vidis!!

5.12.2012 v 13:32

Jednou v životě - na začátku vztahu jsem manželovi "zakázala" se stýkat s kamarádkou, na kterou jsem žárlila. Cca po 2 týdnech mi došlo, jaká je to blbost, takže mě to zas pustilo :-) S tou holčinou jsme si i pokecaly, nechápala, co proti ní mám - tak jsem vybalila, že žárlím, a ona to přijala s tím, že říkala, že už začínala přemýšlet o tom, že mi to vrátí, když jsem na ni hnusná a ona přitom nevěděla, co mi udělala. Chtěla se s manželem vídat, protože se znali X let předtím, než jsme se poznali my. Paradoxně POTOM, co jsem manželovi "dovolila" se s ní vídat a stýkat, už tu potřebu přestal mít! Dokonce jsme té kámošce pak byli i na svatbě.

Teď mám jinou "hvězdu" - ale nezakazuju mu nic, jen ji nepotřebuju vidět víc než je nutný, takže se schází mimo náš byt. Posl. dobou je teda 2 měsíce v Bohnicích, takže ji viděl asi 2x, když ji šel navštívit. Je to holka, která s náma hraje ve skupině, takže je těžký ji odstřihnout úplně.

Nicméně vím, že mě má manžel rád a věřím, že si s nima nic začít nechce, i kdyby ty holky chtěly (ale myslím, že ani nechtějí).

Wiw, to že si chlap dá někoho za přátele na FB, přece NIC neznamená... já mám v přátelích lidi, který ani neznám! 

Evi, Tebe se chci zeptat: může se stát, že v těhotenství se "roztáhneš" (třeba pánev nebo hrudník) a pak Ti to zůstane? Jakože se Ti změní fyzická stavba těla po porodu.

Autor: Danka, Karviná ,TP 31.1.-8.2., chlapeček   5.12.2012 v 14:28

Ahojte holky,

[242852]Ja taky budu pect az tet od patku, chci vyskouset ty medové perníčky a klasiku + musim upect nejake dva tri druhy DIA pro babicky. Uz se tesim.

[242845]Ja uz sice neco vyprane mam, ale peru  a zehlim si to postupne, vždycky po dve pracky. Chci vyprat vsecko i ty vetsi vetsi vecicky a povlecenicko do postylky budu prat az po novem roku, az ho koupim.

Autor: Zbyšenka   5.12.2012 v 14:34

Ahojte holky, to mi to zase trvalo, než jsem všechny vaše příspěvky přelouskala. Já mám za sebou velký ultrazvuk a všechno je v pořádku. Mimčo prý bude spíš menší, žádný 4 kg, spíš k těm třem. Což mi ani tak nevadí. Jinak je hlavičkou dole. A jestli si dobře pamatuju, tak sem tu tu z některými z vás měla podobně - šimráníčko dole v podbřišku ( ručičky), boule kolem pupíku ( záda, zadeček). Doktorka mi říkala, že když je hlavičkou dole, tak už se mu bude špatně otáčet zpátky ( ale stát se to může). Naopak, kdyby bylo ještě hlavičkou nahoře, tak se mu díky gravitaci a nevim čemu ještě může krásně přetočit hlavičkou dolů. Teď jsem zrovna mluvila s kamarádkou, který říkali v 37 týdnu, že půjde na císaře kvůli poloze, no a mimčo se týden před porodem otočilo správně. Takže holky, nebojte se ničeho, oni se ty vaše mimča taky otočí. Jinak co mi ještě překvapilo, že tu hlavičku má miminko opravdu už strašně moc dole v podbřišku, vůbec nechápu, jak se tam vejde - průměr od ucha k ucha mu změřili 8 cm. Tak fakt nevim, kde tam takovej velkej "pomeranč" může být :-)