27.6.2012 v 21:23

Evo, a být Tebou, jdu na další ultrazvuk až v tom 12. týdnu. Aby Tě to zbytečně nestresovalo (samozřejmě pokud se budeš do té doby cítit dobře)... no max. bych Ti poradila konzultaci s porodní asistentkou, aby Tě uklidnila :-)

Uf, to jsem se naštvala... na doktory

Autor: Eva   27.6.2012 v 21:55

[174415] Martinko, přesně, přesně jak píšeš... Já původně chtěla jít k Dr. až koncem I. trimestru. Jenže jsem si vzpomněla na slova své onkoložky, která říkala, že o případném těhotenství by měla vědět pomalu dřív než otec dítěte :) No měla jsem to risknout. Sama už jsem taky vyklepaná, kdykoli jdu do nějakého zdrav. zařízení, což je bohužel hodně často. Je pravda, že ten pocit při odchodu to obyčejně spraví (když vím, že jsem zdravá). No můžu ti říct, že i dnes, kdy jsem se původně těšila, jsem tam šla úplně vyklepaná. Chodím tak bohužel ke všem doktorům bez výjimky. Jsem vděčná za "vrácení do hry" (mj. mému gynekologovi a hlavně mojí paní doktorce-onkoložce), ale jinak se doktorům vyhýbám jak čert kříži. Před dvěma lety mi např. chtěli kvůli nežádoucím účinkům léčby vzít vaječníky a vejcovody! Utekla jsem z té nemocnice, jak nejrychleji jsem mohla. A vidiš to... dnes bych neměla ani tu naději. Jestli to klapne, nejraději bych jim tam pak přišla ukázat ten malý uzlík, až se narodí. "Pamatujete si na mě, jak jste mě vyšetřovali při otevřeném okně a chtěli mi vybrat spodek...?" ;-)

Do dneška jsem měla super pocity. I přes nevolnosti, únavu, byla jsem plná optimismu... teď před chvíli ve sprše zas. Ale odpoledne na mě padl ten pocit, jak jsem psala v min. příspěvku, že mám holt životní smůlu. V životě jsem si vytvořila takovou teorii, která mi pomáhá překonávat horší časy, že člověku osud nakládá tolik, kolik unese. Že těm, co by neunesli, holt nenakládá. Tím si ospravedlňuju, "proč zrovna já" :) I když dneska už jsem v duchu prosila osud, ať už mě fakt víc nezkouší.

Jak jsi psala - "přece k Tobě nepřišlo, aby zas šlo pryč" - to jsem si taky říkala. Byla jsem fakt naštvaná, že pokud by to nemělo vyjít, tak to by bylo líp ani neotěhotnět a žít v představě, že už to po léčbě nejde. (Na což už jsem si zvykla.)

Martinko, díky moc. Ty tvoje dva příspěvky mi moc pomohly. Máme podobné názory, já třeba kromě onko léčby neužívám zásadně vůbec žádné léky, ani na horečku, nachlazení, žádná ATB, nic. Uvědomila jsem si to po léčbě. Už tak mám tělo zhuntované, tak proč ho ještě trápit. Je to super pocit, cítím se fakt moc dobře. Piju (teda před otěhotněním) bylinkové čajíky a vyhýbám se chemii. A porodila bych nejradši doma, ale to si asi netroufnu.

No, nebudu dál šířit depky, jen na NÁS prosím myslete a držte pěstičky :)

PS: Marti, jak jsi psala "běž se bavit", tak jsem se rozhodla, že zítra nepůjdu do práce a půjdu místo toho koupit malýmu nějaký překvapení k narozkám :)

27.6.2012 v 23:05

Držím, držím :-) Určitě práce není teď důležitá, teď máš důležitější věci "na práci" 

Ono ani doma nerodíš sama, por. as. je VŠ vzdělaná zdravotnická osoba, akorát nevím přesně, jak je to teď s tou legislativou, jak to bude průchodný. Já o tom uvažuju :-) (Ale asi budu mít v záloze i porodnici, kdyby něco - ovšem mimo Prahu).

Zrovna jsem znovu vytáhla knížku, která se jmenuje Čínská studie, je o vlivu jídla na zdraví... kdyby Tě to zajímalo... píšou tam i o rakovině, že se dá jídlem ovlivnit. Nechci v žádném případě radit nebo něco takového, už jsem psala, že jsem vegetarián... z výsledků té studie vyplývá, že pouze rostlinná strava má uzdravující účinky na tělo (tj. žádné maso, ale ani mlíko, ml. výr., sýry, vejce...)... ne že by nebylo víc vlivů, ale i kdyby jen trochu to pomohlo...

Taky jsem četla něco o makrobiotice - to je vysloveně uzdravující - ale zase hodně komplikovaná, to bych vařit nedokázala.

Autor: Verus   28.6.2012 v 06:39

Ahoj Evičko, chtěla jsem tě jen uklidnit, tudíž ti napíšu co se stalo mně. Že jsem těhotná jsem zjistila někdy na začátku června, po té jsem se objednala ke gynekoložce, z důvodu, že beru nějaké léky, objednala mě až na 20.6. dlouháááá doba :)) No ale mezi tím jsme víkend 15.,16.,17. jeli k našim na návštěvu, toho 16. se mi odpoledne udělalo špatně a začala jsem i špinit a mít bolesti v podbřišku, takže jsem nejdřív odpočívala a pak mi to nedalo a volala jsem na ambulanci do nemocnice, tam mi jedna moc hodná paní doktorka řekla, ať raději přijedu, že zkontrolujeme. Takže jsem neváhala, sedla do auta, bylo půl sedmý večer a jela do nemocnice. Když mě vyšetřovala, cituji: tak dle poslední menstruace jsem měla být 6+0, dle gestačního váčku vycházelo na 4+2, na víc bez patrného embryonálního polu. Takže mi řekla, že buď to vyjde nebo to nevyjde, že to nijak neovlivním, takže si dokážeš představit, jak jsem se cítila, mám pocit, že přesně jako ty. takže mi řekla, 20. normálně kontrola u gynekologa a tam uvidíme. Bylo mi hrozně. Ale věř nebo ne, za 4 dny, kdy jsem byla na prohlídce, tak už bušilo srdíčko, miminko tam bylo :) uvidíš, že vše bude v pořádku :) určitě, jsem si tím jistá. Holt těm našim miminkám chvilku trvá, než se konečně trošku vyklubou a dají nám o sobě vědět :) bude to dobrý uvidíš. Já jdu teď až za dva týdny asi, ale i tak jsem nervozní

Autor: Eva   28.6.2012 v 06:55

Ahoj Verus, tak to vypada uplne presne jak u me. Akorat mne k te nejistote prispiva ten pocit ohledne ovulace. Jenze na druhou stranu mam jeste jiny pocit, a sice ze zavisi nejen na dobe ovulace, na kterou se radi vymlouvaji doktori, ale i na tom, ze doba, nez morula doputuje do delohy, je u kazdeho asi taky hodne jina. A nez se to uhnizdi atd.

Uz si bohuzel nepamatuju, jak to bylo pri prvnim tehotenstvi, mam pocit, ze tam jsem sla k doktorovi az mnohem pozdeji. Kazdopadne jsem mela dle PM termin 17.7. a dle UZ dokonce az 22.7. a malej se narodil 1.7. (nedelnatko :-)). A pri druhem jsem sla k doktorovi az +- ve 12. tydnu. (Dite mam ale jen to jedno, proto jsem chtela druhe.) Tak jestli ty moje miminka proste vzdycky z kraje nemlzej a pak se ridi heslem "dohnat a predehnat" :-)

Autor: Verus   28.6.2012 v 07:21

Právě proto se tím vůbec nestresuj, napnuté sice budeme tak nebo tak, ale víš jak, ten stres je úplně zbytečný, neprospívá to ani nám ani miminku. Tohle sice bude mé první mimčo, takže ten průběh a všechno okolo vůbec neznám, ale pořád se držím toho, že vím, že je v pořádku, na víc, co se týče nevolností atd tak o sobě dává pěkně vědět :) Vím, že tam je a že je určitě v pořádku :) UVidíš, že to bude stejné jako u prvního nedělňátka, vše bude v pořádku :)

Hlavně se nestresuj, hezky se bav, říkej si, že je  mu skvěle a pokud se maminko i na koncertě budeš bavit a pak synáčkovo narozeninky si užiješ, maličký bude ještě víc spokojenější a o to víc se mu bude lépe dařit

Autor: Hanah   28.6.2012 v 07:47

Ahojky Všem ,

Evi opravdu je důležité jak se ty citíš ,a hlavně žádný stres ,myslet pozitivně je to nejdůležitější co bys ted měla dělat ,je to těžký, ale mysl dokáže ovlivnit celé tělo ,takže vše je v pořádku a nic víc si nepřipouštěj :)

Kamrádka taky cítila že je těhotná ještě dřív než si udělala test ,většina žen to prostě cítí ,a pak doktorka jí řekla v 6 týdnu podle výpočtů že tam prostě nic nevidí ,podle testů že taky nic ,a nakonec má krásnou holčičku , holt dá se říct že jako jedna z mála měla ovulaci nějak posunutou a u doktorky byla moc brzo a ještě to nebylo vidět

Taky mám strach až pujdu k doktorce ,ale nechala jsem to na ten 8 až 9 týden ,i sama doktorka říkala že pokud nemám nějaké větší potíže tak  se mám chovat jako budoucí maminka ,a že v tu dobu už to bude vše lépe vidět

Autor: Eva   28.6.2012 v 08:00

Dobre ranko, holky, musim vam vsem moc podekovat, jste fakt super. Paradoxni na tom vsem je, ze ja nejak lip zvladam ty vetsi horory. Dokazu na ulici zresuscitovat cloveka, v nalehavych situacich jsem proste pragmatik. Kdyz jsem se pred par lety dovedela svou diagnozu, vzala jsem to chladnokrevne a racionalne (jinak to ani neslo, s pulrocnim miminkem) a rozbrecela jsem se az po pul roce, kdy mi rekli, ze jeste petileta lecba - a tudiz zadne dalsi deti. Tu lecbu jsem ovsem prerusila, a diky tomu jsem ted mezi vami :)

Vsechny moc zdravim a odpo konecne poslu to cviceni na otoky. Hezky den!

Autor: wiwera   28.6.2012 v 08:07

Dobré ranko všem, mně taky ani nic jiného nenapadá, že by se mělo dít, nic jiného si nepřipouštím a cítím, že v bříšku to mimi je  Měla jsem přesně ten 6.smysl, o kterým tady Hanah mluvila, já jsem to prostě věděla, že jsem těhotná, já jsem si na té chaloupce, kde jsme počali, já jsem protě uplně v klídku řekla, že to cítím, že to vyšlo, možná proto, že jsem tomu věřila, tak to vyšlo, ani ovu nemusela přesně být, já nevím, ale prostě ta nostalgie staré chalupy, navíc to je místo, které pro přítele znamená strašně moc a je tam moc rád, tak to přidalo na tom pozitivním myšlení, že si to mimi přivezeme...No a v den narozenin jsem si udělala test a bylo to jasné  Jak už bylo psáno, mysl dělá hodně, tak se Evi neboj, nenech se vystrašit, ten týden bude asi moc dlouhej, ale nakenc se dočkáš určitě dobrých zpráv, hejčkej si toho miláčka v sobě a synovi připrav krásné překvapení, vždyť i on ti takhle v bříšku vyrostl! Neházej flintu...!!!!