10.7.2012 v 19:34

Zeptej se Dr., já bych byla opatrná se vším, co se výrazně vymyká tomu, na cos byla zvyklá před těhotenstvím... teď není dobrá doba na nějakou zásadní změnu... - já jsem ten mladý ječmen jen ochutnávala, nikdy jsem ho pravidelně nebrala, bude určitě plný vitamínů, ale otázka je, jak na něj zareaguješ, když jsi na to nebyla zvyklá... - určitě pomalu a opatrně :-)

Jinak já jsem dostala nějaký splín, manžel na pokecu s kamarádama, padl na mě pocit, že jsem na to sama, jak na mně zatím není nic vidět, a rodina to neví, chci se cítit výjimečně a opečovávaně, ale to nějak nehrozí. Manžel akorát "to musíš zvládnout sama" a už mě s tím štve. Po porodu chci pozvat na pomoc mámu, ale myslím, že by se mi tu hodila už teď :-(

Autor: Terinka77   10.7.2012 v 19:41

[178440]Já jsem se Dr. ptala, ale ona to nezná!

Hele Marti, to jsou chlapi.. a ty naše hormóny..takový pocity bude mít občas většina z nás a musíme se s tím poprat. Musíš si uvědomit, že nic důležitější než to maličké není a že až bude, tak budeš nejšťastnější na světě a většině chlapů to dojde, až když to malé budou držet v náručí :).

My jsme to rodičům už řekli a teď jsou to samé otázky, opatrování se atd...

Dej si něco dobrého, pohlaď si bříško a bude líp :)

10.7.2012 v 19:56

Díky 

JJ já vím, že to jsou hormony, akorát mě k tomu ještě začla bolet hlava, což se mi normálně nestává... jídlo už jsem si dala :-) a pustím si film... já se asi už těším, až to řekneme (teda našim, tchánovcům nevím jak budou reagovat), asi si od toho slibuju, že si budu moct "vymejšlet" co pro mě mají zařídit/koupit a tak (teda samozřejmě pro miminko).  Tak snad už v neděli to řeknem :-)

Teri jinak s tím ječmenem to klidně zkus, ale dala bych opravdu třeba několikanásobně slabší dávku než se uvádí a uvidíš, jak se po tom budeš cítit... ono totiž asi když by ses čistila moc, tak by to šlo i přes miminko, takže pozvolna. - ale jsem laik

Autor: Eva   10.7.2012 v 22:28

Terinko: jak stara je tva dr., ze to nezna?? V kazdem pripade to muzes smele vyzkouset - a klidne muzes zacit v thotenstvi. Moje kamaradka zacala taky tak a pije to dodnes, a to uz ma po 2 materskych :) Mimochodem nasla jsem jeden link, kde jsou info, ktere by ti mohly pomoct: http://www.zelenastrava.cz/texty/obdobi-tehotenstvi-a-kojeni.html

Autor: Eva   10.7.2012 v 22:50

Martinko, ja myslim, ze jsi ten svuj stav vystihla tim, jak jsi psala, ze to nikdo krom vas dvou zatim nevi. Ja si sice taky myslim, ze je lepsi to sdelit az pozdeji a nejprve uzkemu okruhu lidi, ale soucasne vim, jak moc by se clovek rad v urcitych chvilich pochlubil - ale rozum mu rika ne. Kor kdyz je ti treba blbe, tak je to i lepsi, ze se nemusis pretvarovat :) To pozdejsi oznameni asi vic doceni maminky, ktere uz drive zazily neco, co je pro ne urcitym imperativem to nerict. Predchozi marne pokusy, potraty, predcasne porody, nebo treba nemoc, predchozi spatne zkusenosti pri sdelovani apod. Mne ve chvilich splinu pomaha vedomi, ze je to moje sladke tajemstvi :-) ale verim, ze to si treba uvedomis az pozdeji, nebo treba nastesti vubec nikdy. Ber ten splin jako malou dan a ver, ze ta urcita prazdnota a smutek jsou normalni. Ja jsem mela v 1. tehotenstvi depku z toho, ze moje mati se me vubec neptala na moje pocity, zato mi vykladala o jakesi sve spolupracovnici, ktera mela rodit mesic po mne... Vubec ji dodnes neznam, zato si dodnes pamatuji, ze mela vybavicku za 70 tisic (a my kocarek pujceny a spoustu veci vubec). Mrzelo me, ze kolem me je tehotnych milion lidi a me tehotenstvi uz ani nikoho zajimat nemuze. Ani svatbu jsem nemela - pritom to jsou prave ty chvile, ktere patri te zene, kdy ona jedina je ta na piedestalu. Je prirozene, ze citis smutek a treba i zklamani, kdyz to tak neni. Dnes uz mam jine starosti a taky vim, koho poctim sdilenim tehotenskych strasti a radosti. Situaci jsem vedome otocila - abych to nebyla ja, kdo by neco rad, ale ti druzi :-) Tesim se, jak si vychutnam vsechny pseudokamaradky drbny, protoze brisko by melo byt na zimu a ja to vesele skryju a nic jim nereknu, ty pak budou koukat, ze nemohly drbat :-) Ale ted vazne: uvar si dobry cajik, vezmi si knizku (doporucuji mou oblibenou z 1. tehotenstvi od Kaz Cookove Vzhuru do jinace) a uzivej si sve tajemstvicko :) A kdyztak pisni, my ti zase neco zaruceneho poradime :-))

Autor: wiwera   11.7.2012 v 08:29

Pocity nespravedlnosti jsem měla ze začátku, kdy jsem najednou zjistila co nesmím a smím, samé pozvánky na oslavy a mejdany atd atd atd....Ale co, tisíckrát se ještě můžu opít, naběhat stakilometry, odehrát spoustu zápasů, vždyť tímhle život nekončí,naopak, uvědomila jsem si, že je to období, které můžu třeba prožít naposledy, nechci abych to jen proběhla a říkala, no tak co, jsem těhotná, ne, chci se cítit vyjimečně a taky se tak cítím, pocit důležitosti na světě, beru to jako zázrak přírody, že zrovna my dva jsme byli obdarováni tím, že jsme mohli splodit dítě, u všech asi reakce nebudou jak bych si představovala, ale co, ve finále mi můžou všichni políbit (a drbny obzvlášť), vždyť stejně si jednou ta ženská uvědomí, že žijeme pro rodinu, pro své potomky a vše je jen závist nebo nevyzrálost...Jsem teď občas protivka, uvědomuji si to, že jsem občas na facku  ale chci, aby mě tolerovali a omlouvali, vždyt je to pro mě nové, neznám to, nechci z toho dělat rutiunu a ani nemoc, ale chci, aby si mě přítel vážil a hýčkal a když to neudělá, zvednu se a jdu se projít a potajmu si hladím bříško, protože vím, že já už nikdy nezůstanu sama!

Autor: Eva   11.7.2012 v 08:33

wiwus, to je krasne napsany :-)

Autor: Alena   11.7.2012 v 08:43

wiwius, to co jsi napsala je perfektni!!!!!! Jsem rada, ze nemam tenhle pocit sama.... Jsem posledni dobou opravdu hrozna a vim to a kdyz jsem to zase ja a nemluvi ze me hormony, tak se dokazu i omluvit, ale porad cekam, ze to snad vsichni chapou... Vzdyt je to poprve, nove a uprimne se bojim vseho... Ale nastesti muj milovany, je snad nejklidnejsi clovek co znam, tak moc nereaguje :-)))))

Mimochodem jsem vcera mela konecne ultrazvuk, miminko mame jedno je 1.58cm velike (pry se nemam stresovat, ze je mensi, nez by melo byt, ze miminka dorustaji, az se chce jim) a srdicko bije o sto sest... :)))) Kdyz jsem toho bobika videla na ultrazvuku, tak jsem se rozbrecela a nemohla to zastavit dalsi dve hodiny.. NEUVERITELNE se na nej tesim :)) Takovy cisty pocit stesti.... :))

Autor: wiwera   11.7.2012 v 09:09

[178565] Jojo, to se srdíčko zalilo láskou, mateřskou  Taky jsem ten pocit měla, když tam sebou mrňousek mrskal, mával na mě  Bulela jsem, doktor asi zvyklý, protože to ani nekomentoval  Věřím, že nikdy nebudu litovat......