Autor: Eva   14.7.2012 v 14:29

to vis, rano jsem "nenapadne" utrousila nejake poznamky o nevolnosti, parkrat jsem zhluboka zakaslala a bylo to ;-) Jo, a pak jsem chtela jet koupit kocickam stelivo do zachoda, jsou to takove 10kg pytle. Normalne mi nedela problem vzit do kazde ruky dva. No a dnes partner povida - tak ja ti tam zastavim a MY POCKAME V AUTE. Na to jsem se zatvarila velmi nemohoucne a rekla jsem - no ono toho bude NEJMIN 20 kg... A bylo to ;-)

14.7.2012 v 14:34

No umíš to s ním  Taky budu muset trénovat... asi moc vypadám, že mi je dobře  Když já padnu, až když je mi opravdu hodně špatně... do té doby mi sice špatně být může, ale dokud neležím v posteli, manžel vidí, že mi není zas až tak špatně a nic nedělá. Prý kdyby mi bylo špatně, tak ležím... No chci vidět, jak to u nás bude vypadat po porodu 

Jednou jsem takhle byla týden pryč (asi před 2 roky) a on z toho 4 dny nejedl vůbec (prý půst, ale myslím, že byl i líný si vařit)

Autor: Eva   14.7.2012 v 15:11

:-))) To znam! Taky jsem byla takova - jenze chlapi to maji hozene tak, ze s kazdou rymickou hned stonaji a hura do duchen! Vylecila me z toho az rakovina. Behem chemoterapii jsem se starala o miminko a pri posledni jsem dokonce byla doma sama. Ja si sice dodnes taky neumim lehnout do postele, dokud neumiram, ale zato jsem se naucila o svych obtizich dalekosahle hovorit :-))) A to tak dlouho, az se druha strana ustrne :- D Takze po porodu nezapomen dukladne (a opakovane) pohovorit o tom, jaka to byla fuska a jak na tvych bedrech spocivalo zachovani lidskeho pokoleni! :-D

14.7.2012 v 15:43

No jo Evi, jenže já můžu mluvit jak chci, manžel je vycvičenej, na řeči prostě nedá. Až na fyzické selhání. No a po porodu si plánuju ležet s minimkem! :-))) Ale zase nechci umřít hlady, takže pokud neuvaří, co budeme jíst? Budu muset ukecat mámu, aby přijela navařit :-)

Si říkám, jak to zvládala máma, když nás měla 3... pamatuju, když byla v porodnici se ségrou, tak jsme jedli týden polívky z pytlíku, protože  nic jinýho táta nezvládnul... Takže zřejmě hned po návratu zase fungovala...

Autor: Eva   14.7.2012 v 17:53

Marti, ja myslim, ze se posledni dobou strasne moc mluvi o tom, jak je pece o miminko vycerpavajici atd., ale ja myslim, ze se to da uplne v pohode zvladnout, akorat musis "plout s proudem" a nesnazit se jit proti. Tzn. musis prijmout za sve, ze se ti zmeni rezim, a ne s tim bojovat a napr. si stezovat, ze treba v noci se clovek malo vyspi. Kdyz se malo vyspim v noci, holt to naspim pres den s miminkem. Zensky organismus ma spoustu mechanismu na to, aby ho materstvi a miminko neodrovnalo. Jen je potreba tomu telu naslouchat. Ja treba prijela domu po cisari, stoupla k plotne, navarila hladovemu muzstvu (=tehdy partner a 1 kocka :-)) a proste jsem normalne fungovala, v mezicase si uzivala prochazek s kocarkem a vsichni jsme byli v pohode. A to partner, jak uz jsem psala vyse, hned na tyden odjel a ja po cisari tahala vanicku s vodou na koupani apod. Navic byl cervenec a vedra. Jedina zmena je v poctu clenu domacnosti, jinak se jede dal mocalem temnym :-) Kdyz bylo malymu 10 tydnu, delala jsem statnice, a kdyz mu bylo 6 mes., tak jsem onemocnela a dalsiho 3/4 roku jsem se intenzivne lecila, pak jeste dalsi rok mene intenzivne (infuze co tri tydny plus denne tabletky) a pak dalsich nekolik let jeste pokracovani s tabletkama. Rekla bych, ze pece o miminko neni nijak zvlast narocna, ale maminky maji nejak vic casu nad tim moc uvazovat :-)

14.7.2012 v 18:11

Evi, Tobě se to říká, když už to znáš  Nějaká změna určitě bude, a myslím že dost velká... přece jenom doteď se člověk staral jen sám o sebe (max. s partnerem o sebe navzájem), a teď přibude závislý človíček... já mám pocity viny už jen když se nestarám o křečka, jak bych měla. Ale jasně že to půjde, všem to jde  Jenom si to teď ještě neumím představit, ale ještě mám čas se připravit 

Autor: Eva   14.7.2012 v 18:29

Marti, presne tak jsem to myslela. Je jasne, ze je to krok do neznama. Jen jsem te (a treby i dalsi holky) chtela povzbudit, ze to neni zase takovy sok potom. Vlastne ty starosti a povinnosti narustaji postupne - a postupne se jim taky prizpusobujes. Nejprve se naucis kojit a prebalovat, s tim chvili vystacis. Kdyz to zautomatizujes, pribudou prdiky, bolistky, zoubky, vztekani...ale to uz budes mezitim ostrilena mama a uz ti ani neprijde, ze mas vedle sebe novou bytost :-) Marti, podle toho, co tady (i jinde :-)) pises, si troufam tvrdit, ze z tebe bude urcite dobra maminka. A obavy z nezvladani jsou urcite normalni, zvlast kdyz nas tim strasi vsichni kolem :-) PS: s tim kreckem jsi me pobavila :-) Jo - a v te knizce od Kaz Cookove, jak jsem ji tu zminovala drive, je hezka myslenka: dokud je zena tehotna, nedokaze myslet dal nez po porod; jakmile se detatko narodi, prizpusobi se tak rychle, ze uz si ani prilis nevybavuje veci z tehotenstvi.

14.7.2012 v 20:14

To je hezký :-) Tu knížku mám v knihovně objednanou, až ji předchozí čtenář vrátí, tak ji dostanu :-) Je fakt, že dál než na porod myslet nedokážu, ale trochu budu muset, kvůli výbavičce a tak.

14.7.2012 v 20:25

Evi, hezky píšeš do vlákna "nebaví mě mateřská"... ty holky si chtěj asi jen zanadávat, ne to řešit.

Teda jak jsem si "pochvalovala", že nezvracím, tak dnes trochu poprvé... - aspoň se cítím pořádně těhotná  Ale m. to pořád nějak nebere, dnes už jsem podruhý vařila... asi papá i za nás dva  Akorát je to nespravedlivý, on je tak hubenej, narozdíl ode mě.