Autor: Lucka   24.2.2019 v 20:55

Tak se hlásím z domova. Jsem vyřízena, ale šťastná.

V týdnu podám info, jak se nám daří  a doufám že vy taky.

Mějte se fajn, myslim na vas vsechny.

A Miso, Bublinko ať vám všechno klapne jak nejlíp to půjde.

Autor: Bublinka01   24.2.2019 v 21:10

Lucii dekuji mooc Tesim se ale zaroven se strasne bojim toho "neznama"...

Autor: Bublinka01   25.2.2019 v 12:55

Holky tak se tedy hlasim po kontrole ve spitale.No hromada novinek -Monitor super-tlak nizky...klasika no pak jsem cekala skoro hodku a pul nez me dr zavolala ...takze cipek mam 1 cm..a otevrena na 2 prsty...a vaha miminka no +-3900 g ...pokud se nic nerozjede samo tak dalsi kontrola v patek "ted" s moznosti ze zustanu uz na vyvolani protoze mam tehu cukrovku tak pokud bude mit spuntik vic jak 4 kg tak zustavam uz v pátek pokud ne tak na 100% pak v pondělí kdy uz to vyvolani je definitivni ...takze zaver :do pondelka mam spuntika v naruciiii Strasne se tesim ale zaroven se BOJIIIM

Autor: Fili   25.2.2019 v 14:00

Bublinko, neboj se..jako ano, mateřství je nepředstavitelný zápřah, fyzicky i psychicky, kdo nezažil, nepochopí..probdělé noci, proplakané dny,kdy si člověk připadá naprosto neschopně, protože prostě neví, proč to miminko zase brečí, strašný strach o miminko (Přibírá? Nebolí ho něco? Neublížím mu nějak špatnou manipulací?atd), který už nikdy nepřejde..ale všechno tohle opravdu stojí za to štěstí, za tu lásku, za tu vděčnost, kterou pocítíš, kdykoliv se na svoje miminko podíváš..

Porodu se neboj, všechny jsme ho zvládly, i když nás to hodně bolelo  zvládneš to taky. A to co přijde pak, půjde tak nějak samo, ono to musí nějak jít 

Autor: Bublinka01   25.2.2019 v 14:55

Fili dekuji za krasne slova Ano vystihla jsi to bojim se vseho ale zaroven se strasne tesim az ho uvidim prdolku

Autor: Fili   25.2.2019 v 15:43

Ty obavy jsou naprosto normální..taky jsem to tak měla.. a teď podruhé se k tomu ještě přidal strach, jak to bude zvládat syn, jak budu já zvládat to, že už mu nebudu moct dát 100%času a péče, pak taky strach, jestli tak moc,jak miluju syna, budu umět milovat i dceru..prostě strach k mateřství patří a musíme se naučit žít s ním, protože se ho už nikdy nezbavimíme, jen se budou měnit jeho příčiny..

Myslím na tebe a držím pěsti!

Autor: Pauky   25.2.2019 v 17:37

Ja mela z porodu velky strach.. A z toho, jak to budu zvladat tu novou roli, jaky budu mit vztah s pritelem po porodu... Jak se na malou bude tvarit pritelovo syn... Ten tu byl na vikend...malou nikdy neoslovil jmenem, mluvil o ni jako Vase miminko... Parkrat ji pohladil, chodil se na ni divat, kdyz spala... Tak snad se to zlepsi...

Vendulce je dnes měsíc ... Silene to leti. Kazdy den je jiny, vcera uz ji trapily prdiky tak moc, ze se mi chtelo plakat s ni. Jeste ze jsem byla zrovna u nasich...

Autor: Bublinka01   25.2.2019 v 20:04

Fili to se tak pěkně cte a clovek to zacne hned jinak vnimat a brat Ja jsem cely život negativni a vzdy me potka to co nechci a bala jsem se vzdy toho ze bude mit spuntik vic jak 4 kg...ze mi budou porod vyvolavat a ze v den kdy tonprijde tak ze bude -15 budou cesty zamrzle budou se tvorit kolony no prostě vsechno vidim hned v katastrofu... Pritel je pravy opak me ten si dela srandu ze vseho a snazi se me drzet trosku v nadeji ze si treba psiknu a bude prcek venku Jste super holky opravdu !

Autor: Jordana   25.2.2019 v 20:41

Bublinko, než se naděješ, tak budeš mít mimi u sebe, a vše ostatní pěkně už napsala Fili.

Holky, držte mi palce na středu, to mám další kontrolu v porodnici. V úterý jsem dostala injekci a dělali mi tu dilataci děl.hrdla, 2,5 dne něco málo odcházelo, pak skoro 2 dny nic (to jsem sem psala), a teď už 3 den se zase čistím. Jen netuším, zda je to dost, nebo až moc, ale myslím, že je dobře, že to odchází. Naštěstí syn vypadá, že u něj je vše OK, je to žroutík, ale dost se vždy přepucne a pak blindí, nejde mu moc si odříhnout, a občas v noci zlobí a nespinká, ale to jsou drobnosti  .  Starší dcera trochu zlobí, neposlouchá, zlobí, odmlouvá... jsou jí 3 roky, tak netuším, zda je to kvůli mimi (i když k němu se chová moc pěkně), nebo proč se tak teď chová. Tak doufám, že i u mě se to už zlepší a já budu klidnější a vše se to urovná. Jo, a začalo se mi konečně i zmenšovat břicho, tak snad je to na dobré cestě.