Autor: LidusN   15.2.2014 v 20:33

Ahoj holky potrebuju radu...cely den mi je silene...na zvraceni a do ted jsem nezvracela. Navic me boli hlava a je mi zima do ted jsem spala...chtela jsem to zaspat a je to porad stejny...co s tim?

Autor: Káťa   15.2.2014 v 20:39

Ahoj Lidus, já jsem zatím takové problémy neměla, tak nemůžu moc poradit, ale určtě se tu brzy objeví holky, aby poradily víc. Koukni zatím na internetu, co je dobré na nevolnost v těhotenství, třeba i něco pomůže. Nemůžeš to mít třeba i z jídla?

Autor: Baru86   15.2.2014 v 20:40

Káťo, vůbec mi to nepřipadá nenormální. Vždycky jsem se chtěla vdávat dřív a mít i děti brzy, bohužel k tomu nebyl vhodný partner. Se současným přítelem jsme teprve dva roky a o svatbě jsme nikdy nemluvili. Když jsem mu oznámila, že budeme mít miminko a pak se ho zeptala, kdy se chce vzít, odpověděl mi: "Ty mi teda dáváš".Dneska se mě před svými rodiči vůbec nezastal, jen řek, barča se teď vdávat nebude, chce se pořádně zbořit. Je trošku pitomej, nutno říct.

Autor: Baru86   15.2.2014 v 20:44

Liduš, nebude to spíš příznak nějaký chřipky? Zalez si do postele, nezapomínej pít a kdybys měla teplotu vyšší než 38, tak je lepší zajet k doktoru. Těhotný můžou paralen, tak můžeš zkusit i ten.

Autor: Káťa   15.2.2014 v 20:50

Baru, tak to mě mrzí i za tebe. To by mě teda od přítele naštvalo. Já jsem manžela v podstatě požádala sama, tak nějak jsme se na svatbě domluvili, takže žádná romantika. Občas toho i lituji, ptž mi pak říkal, že mě chtěl o ruku požádat až se vrátí z Afghánistánu, ale co už. Hlavně, že se máme rádi.

Já jsem s manželem už od svých 17ti let, tak už bylo tak nějak asi i na čase posunout to dál :) O miminko jsme se snažili už asi před rokem, já to hrozně hrotila, pořád jsem se kontrolovala a byla vystresovaná, když jsem zjistilia, že nejsem těhotná. Pak mi odjel do mise já se vrátila k anikoncepci a když přijel, tak jsem mu řekla, že miminko odložíme a budeme se snažit až někdy po létě. Užili jsme si krásnou dovču u moře, já pak vysadila prášky a nechala všemu naprosto volný průběh. Tak nějak jsem si srovnala v hlavě, že je mi takhle vlastně taky dobře a kdyby se nám nemělo podařit otěhotnět, tak jsou dnes i jiné způsoby než ty přirozené. A kdyby bylo opravdu nejhůř, tak i bez dítěte bych snad mohla dál žít. Ale teď se na vše hrozně těším, jsem ráda, že se nám to podařilo a teď doufám, že budeme všichni zdraví a spokojení. Jak jsem už jednou psala, tak se snažím ani nečíst žádné odbornosti, abych se zbytečně nestresovala z každé nové informace. Snad to tak bude lepší. Někdo tu dokonce psal, že by ty informace nechtěl nosit v hlavě, že nevědomost je v tomhle stavu krásný stav. Tak se tak snažím udržovat :)

Autor: Káťa   15.2.2014 v 20:51

Kámoška když byla těhotná, tak myslím brala jen čtvrtku nebo půlku paralenu...

Autor: Baru86   15.2.2014 v 20:59

To s tebou naprosto souhlasím. Nevědomost je kolikrát lepší. Já blbá si četla jaký bývají příznaky zamlklého těhotenství a teď je mezi kontrolama na sobě pořád pozoruju a nemůžu se dočkat další kontroly, abych viděla , že je všechno v pořádku. Nedokážu si představit, jak bych to vydržela, kdyby to bylo jako dřív bez ultrazvuku.

Je hezký, jak to máte všechno úplně naopak než my. Přítel se na mise teprve chystá, proto jsme plánovali miminko už teď, abych nezůstala potom doma dlouho úplně sama. Bojim se, ale je to přítelův sen a nechci mu do toho mluvit. Jak tam byl dlouho? Slyšela jsem, že to některé páry posílí, ale hodně se jich taky rozpadne.

Autor: Káťa   15.2.2014 v 21:06

Než odjel, tak jsme se trochu i hádali, takže nám to odloučení docela dost prospělo. Jsme si vzácnější a řekla bych, že pro sebe už nejsme samozřejmostí :)

Byl půl roku pryč, ale můžu ti říct, že je to hrozné. Nikdy víc bych to už nechtěla. Já jsem si myslela, že otěhotním než odjede a až dorazí, tak se prcek akorát narodí. Manžel říkal, že by nikdy nechtěl nechat tu malého prcka a neužívat si jak roste. Proto taky říká, že už nikam nepojede.

Když byl pryč tak jsem si prošla několika fázemi... 1. bylo smutné období, že je pryč a já jsem tu sama

2. byla nenávist, že mě tu nechal

3. jsem si zvykla na samotu a vyhovovalo mi to 

a nakonec těšení že se vrátí. Jestli to má každý taky tak, tak se ani nedivím, že se vztahy rozpadají. Když mají děti, tak se to asi prožívá taky jinak.

Autor: LucišM   15.2.2014 v 21:11

Ja tady ten metrik asi nikdy nevlozim..