Autor: Mitti   16.2.2011 v 09:04

Ahoj Kláro, určitě to přejde, má to tak většina dětí, můžeš si říkat, že za to nemůže. Problém je, že v tomhle věku se s nima nedá skoro nijak domluvit. Já jsem malou nikdy nebila, ale když bylo nejhůř, tak jsem ji pevně chytila do náruče, tak že se nemohla hnout, a čekala jsem, až se uklidní. 

Přeju hodně trpělivosti. 

6.3.2011 v 12:18

Naprosty souhlas s Mitti :) , tim, ze dite "zpet" uhodis, co se tim nauci? Bit se muze-maminka to taky tak dela....a Filda je ve veku, kdy proste chce mit sve misto na slunicku...rada? Reagovat s klidem, nenech se vyprovokovat-nedela to schvalne....a predstav si, ze sam je v hormonalni bouri a sam bozatko nevi co s tim :) Hodne stesti...ber to jako pripravu na vek pozdejsi :)

Autor: petarda   25.3.2011 v 13:30

ahoj Kláro,máme asi podobnej problém!schodou okolností můj synek se jmenuje taky Filípek a do 10měsíců jsem nevěděla že mám doma dítě!co začal líst a oběvovat svět,už to začalo bejt horší!vždy jsem byla proti tělesným trestům a nikdy jsem Filípka neuhodila ale vždycky jsem se snažila mu to vysvětlit jinak!když mu byl ,plus,mínus rok a půl!zničeho nic začal ubližovat všemu živému!dětem,zvířatům,rodičům...bylo mu to jedno,a řeknu ti byla jsem zoufalá!vysvětlování nepohlo,plácání na zadek nepomohlo!jediné co pomohlo byl čas!!!!ze dne na den to přestal dělat ale jenom dětem a zvířatům,pak zase bouchal mě ale to jsem vyřešila tak že jsem odešla z místnosti a řekla jsem mu že s ním nebudu když mě bude mlátit!!a to opravdu pomohlo!!!!oni ty uličníci mají různá obdobý a nám rodičům asi nezbejvá nic jiného,než mít chladnou hlavu a,trpělivost a čekat že to bez nějaké velké újmy přejde!teď je malímu 29měsíců a zase řešíme to že je šíleně tvdohlavej a všechno chce hned,a žádný,potom ani pak neexistuje,snažím se bejt klidná ale někdy se musím hodně držet a doufat že to je jen zase nějaké období!přeju hodně štěstí a snad to nějak zvládnete:-)

Autor: kate   14.4.2011 v 20:04

ahojky moc děkuji za tyto příspěvky, mám uplně stejný problém jako klárka, můj Matyášek má tedka 15 měsíců a když se začne vztekat stojí to za to když něco udělal dostal přes ruku a bylo to ještě horší časem mu to začalo být jedno a i z plácnutí na zadek si naprosto nic nedělal, jednou dostal přes papulku(jen lehce) a představte si ..on mi to potvůrka vrátil... dobře mi tak... s tím pevným objetím to zkusím... nechci ho bít, vždyť je to můj malej drobeček takže moc děkuju za tyto rady.

Autor: Milena   18.7.2011 v 00:05

Dcerce byli nedávno dva roky, do té doby jsem nevěděla že jí doma mám, nikdy nikomu neublížila, zato dneska úspěšně mlátí nás rodiče i babičku ručičkama všude možně i do obličeje, někdy se k ní nakloním abych se s ní pomazlila a ona mě uhodí:-(( vysvětlování že se to nedělá, pohrození vztyčeným prstem, plácnutí přes ruku, na zadeček nepomáhá, když to udělá doma jdu od ní pryč a nevšímám, ale je mi trapně když mi to udělá na veřejnosti a já nevím jak se zachovat.-(( doufám že jí to časem přejde a bude zase hodná:-( i když na durhou stranu je fakt, že s ostatníma dětma když je nechá si od nich furt všechno líbit, to už od mala, tak tam by mi ani nevadilo, kdyby se uměla trochu prosadit a nenechala si vše líbit:-)..no jo děti....

Autor: Markéta   19.8.2011 v 13:37

Náš syn má 2,5 roku a před 3 měsíci mu doma přibyla sestřička.  Malý byl ze začátku v pohodě, ale poslední měsíc si s ním taky nevím rady. V okamžiku, kdy není něco po jeho, kdy mu něco nedovolím nebo zakážu, začne se vztekat a to takovým způsobem, že se prokřičí až do takového amoku, kdy už pak vůbec nevím co s ním. Lehne si na zem, kope kolem sebe, a ječí a ječí.. Nepomáhá ani domluva, ani když dostane na zadek, prostě nic. Řeším to tak, že ho dám do pokojíčku do postýlky a nechám ho vykřičet. Někdy to vydrží i 40 minut a to mám pak vážně nervy " na pochodu"...Nejhorší je, když mi tohle udělá někde venku, kde žádná postýlka ani pokojíček není..Už aby to skončilo

Autor: Petra   5.4.2012 v 20:42

Díky moc za vaše příspěvky. Naše dcerka teď oslavila 10 měsíců a také si nějak více začíná prosazovat svou. Když je v kočárku, tak se vzteká a pláče, že chce lézt. Když leze, tak po chvíli si stoupá o mé nohy a znovu si vynucuje pozornost brekem. To ji musím vzít do náruče a na chvíli to utichá. Pak už se zas souká z náruče, vzteká se, a tak pořád dokola. Když chci aby při jídle seděla v židličce, chytne ji amok a nenechá se tam skoro posadit. Když jí chci krmit lžičkou, chce to dělat sama, ačkoli to neumí. Když jí nenechám, chytne jí zas vztek. Tak tuhle změnu jsem čekala až v 1,5 roce...holt ego se hlásí o slovo. No nebyla jsem v dětství jiná ;-) tak ted to vidím z druhé strany.

Autor: Owi   17.5.2012 v 15:14

taky mám problém se synátorem -15 měs. Sám si rád ubližuje -do všeho bouchá hlavou -stěna, skřín, zem, stůl..Snažím se tomu zabránit, ale i tak se kolikrát dost uhodí..Jinak cokoli nemůže, začne se hned vspřimovat do prutu a *házet* záda..Je mu jedno, kde a kdy, jestli se bouchne. Snažím se ho spacifikovat, že ho pevně chytnu, ale moc to nezabírá, tak ho aspoň položím vklidu na zem, aby si neublížil. Už mi to udělal i u doktorky..Nevím, jak ho to odnaučit.

Autor: Anairda   18.5.2012 v 14:29

[157715]