Autor: desideria   8.8.2012 v 10:56

ona ta psychika je naprosto nejdůleřitější, ale blbě se to zařizuje ...  Mě se povedlo, zatím, jsem na začátku 7.týdne, oficiálně, ale samozřejmě, je to první trimestr, stát se může cokoliv.  My jsme si udělali náhradní plán: nevýjde-li stimulace, jedeme na dovolenou, nepovede-li se nám dítě, tak budeme hodně cestovat, s mužem jsme se dohodli, že nechceme adoptovat ani dítě do péče. To tak nějak uklidní, že jsme měli další variantu. věděla jsem, že jestli neodejdu na mateřskou, odejdu z práce, dám výpověď, a manžel mě doma uživí než si najdu práci novou. To, že byli další varianty, mě si myslím dost hodilo do klidu, že jsem si řekla, že nevýjde-li teď mimi, těším se na dovolenou.  Že jsme si to doma nepostavili - mimino nebo naprostá tragédie. 

Bohužel už jsem ve svém okolí zažila smrt dětí, ať malých nebo dospělých (bolí to stejně), děcka na drogách, v sektách, tak se na to zas tak moc neupínám. Přivést dítě na svět je pudová záležitost, buď to pude, nebo to nepude. 

Autor: Eliška   8.8.2012 v 20:07

Ahoj Žanynko, jsi hodná že na mě myslíš  Já jsem tu teď delší dobu nebyla, protože jsem se v neděli vrátila od moře z Bulharska, kde jsem nabýrala síly do dalšího boje a nejen co se týká dalšího pokusu  Měla jsem se fajn, i když ani na dovolené se mě problémy nevyhnuly. Byla jsem v noci okradena na pokoji, kde jsem s maminkou spala. Zloděj vlezl přes otevřený balkón až do pokoje a ukradl mi kabelu s penězi a foťák  

Teď mě prozměnu čeká stěhování. V pondělí k nám nastupují zedníci a začínáme velkou rekonstrukci baráku. Takže teď stěhuji věci, takže nemám čas vůbec na nic. Jsem zvědavá, jestli se do pondělí stihneme vystěhovat.

Jinak čekám v nejbližších dnech ne-li hodinách příchod té červené potvory a pak hned volám do CARU a půjdu na prní KET. Máme 2 mražáčky, tak doufám, že to tentokrát vyjde   Takže snad na konci srpna zase budu v netrpělivém očekávání, zda se zadařilo a nebo zda mě v září bude čekat pokus číslo 2.

Všem ostatním přeji pevné nervy a hlavně hodně trpělivosti při čekání na výsledek  Holky hlavu vzhůru, jednou se to přece podařit musí

Autor: Eliška   8.8.2012 v 20:16

Helo, neboj se! vše se dá vzládnou, když chceš  Jak už tady psaly holky, stimulace není tak strášná a píchání injekcí určitě zvládneš a nebo ti je může píchat partner. Já měla taky strach z injekcí, ale překonala jsem se a píchala jsem si je sama a bylo to úplně v pohodě. Odběr vajíček je opravud ve velmi krátké narkóze a za 2 hoďky jdeš domů. My jsme si zaplatili prodlouženou kultivaci, takže na embryotransfér jsem šla 5 den. Ze 6 embrijek jich přežilo 4. Dvě mi zavedli a dvě jsme si nechali zamrazit. Po transféru jsem byla 3 dny doma a pak jsem chodila do práce. Dělám v kanceláři, takže žádná námaha i když trochu více stresu. Ale já bych to doma nevydržela to čekání. Neustále bych na to myslela, zda se to povede nebo ne. Tak jsem byla mezi lidmi a neměla čas na to myslet. Bohužel se první pokus nepodařil, takže jak jsem psala v předešlém příspěvku teď v srpnu bych měla podstoupit první KET.

Držím ti palečky a ničeho se neboj !!!!  Určitě to zvládneš, jako všechny ostatní holky tady.

Autor: Hela   8.8.2012 v 20:42

Ahoj holky, moc Vám děkuju za podporu. Umělé oplodnění budu podstupovat v Pardubicích v Sanusu, ne v Caru. Tak doufám, že jsou tam taky dobrý. Já bych to měla podstoupit  začátkem září, ale pořád si říkám, jestli to nemám posunout. Dost jsme se teď s manželem nachodili na ty inseminace, a pokaždé šlo  o dost velké zklamání, proto se bojím, že to nevyjde. Eliško, když jdeš podruhý, platí se všechno zase celé, zase cca 20 tisíc? Ty finance mě děsí, stěží to dám dohromady na jedno. Ten život je tak složitý, 12 let užívám HA a teď už 2 roky nic a otěhotnění se bát nemusím. Ach jo, proč zrovna my ! Eliško držím ti palce a moc ti přeju ať to vyjde!

Autor: desideria   8.8.2012 v 20:47

Helo, CAR = Centrum Asistované Reprodukce, často používaná zkratka, ale to se naučíš :-) U inseminace je šance jen 15%, IVF je něco úplně jiného, hlavně po té prodloužené kultivaci víš, že do Tebe vrací už rostoucí zárodek. Třeba vajíčko může mít pevný obal a nemůže se vyvíjet, tak při IVF ten obal naříznou. Umí dělat různý zázraky, věř jim. 

Můj soukromý názor je, že kdyby mi doktorka nedala v 16 antikoncepci jako "řešení" bolestivé MS, tak jsem problémy s otěhotněním neměla. Pro mě hormonální antikoncepce vhodná nebyla, ale hold doktoři to předepisují jak na běžícím pásu. Už nikdy bych do sebe tyhle hormony nebrala, vědět to co teď, ale co ví člověk v 16 ... 

Autor: Hela   8.8.2012 v 21:07

Desi, s těma hormonama máš pravdu, taky to teď vidím jinak než v 16, bohužel je na ty úvahy pozdě. I když moje gyn. říká, že je u mě všechno v pořádku, ale trvalo to. Teprve od 12/11 jsem k ní každý měsíc chodila na folikul. a vše je jak má být. Manžel si to nepřipouštěl a bohužel to je jeho problém. Na jednu stranu se nemůžu dočkat až budu mít //, ale na druhou se bojím zklamání. 20.8. jsem objednaná na konzultaci a pak by se to mělo provést. Kromě manžela o našem problému nikdo neví, ani mamce jsem se nesvěřila. Vím, že by ji to vzalo, strašně si vnouče přeje, tak je pro mě lepší, když to nikdo neví. Jsem už z toho unavená a má strach, že nebudeme mít děti.

Autor: desideria   9.8.2012 v 08:54

Helo, každý to má nastavený jinak, někdo si tím prochází sám, někdo to řeší v celé rodině (u nás se všechno vykecá), myslím, že tohle je moc individuální. Prý pomáhá chodit k psychologovi, právě jak píšu výše, dá se tam vykecat a získat třeba jiný pohled na situaci, docela tomu věřím. Jestli je problém ve spermiogramu, uvidíte, ono každý má jinou diagnozu, ale zase je uklidňující, že v CARu stačí jedna živá spermie, a když je žena v pořádku, nelámala bych si s tím tak hlavu. 

Ono je to těžký, s dětma, bez dětí, jak jsem psala výše, bohužel jsem zažila i děti, který se nepovedly, a jejich rodiče jsou na pokraji zhroucení, u mých příbuzných jedno dítě umírá, a další se zabilo, defacto měli dvě děti, ALE na stará kolena jsou sami a ještě se starají, o tom co to dělá s psychikou nemluvě, tak se přiznám, že tohle tak nějak neprožívám. Buď to výjde, nebo to nevýjde, i tak se dá žít dál, a v tomhle jsem fatalista, má to tak být ... S mužem jsme se dohodli, že uděláme maximum, využijeme všechny pokusy od pojišťovny, buď to výjde, nebo si máme jiný program v životě.  

Jen upřesním: děti které se nepovedly: můj názor je, že genetické předpoklady ovlivní tak 80% toho, jaké to dítě je. A nekdy se to hold namíchá tak, že se dítě nezařadí do standardní společnosti, což samozřejmě v rodině působí problémy. 

Teď si připadám jak moje kamarádka rozvodová právnička. Ta se taky málem nevdala, po těch životních zkušenostech co nasbírala za dobu profesní praxe  Ale nakonec ano, a krásně jim to doma klape 

Autor: Žanynka   9.8.2012 v 10:18

[188361]Ahoj Eliško,doufám,že i tak jste si s mamkou dovolenou užili.Já jsem si před pár lety užila na své dovolené něco podobného.Je to šok,ale nesmutni.Už jste ve zdraví zase doma v bezpečí a rekonstrukci nějak přežijete a pak to budete mít doma krásné,čisté a nové.Snad nám budeš zase psát po KETu.Já byla na Ketu v červenci a už mrazáčky nemáme,tak nyní 21.8.jdeme podepsat papíry a vyzvednout léky  do Pronatalu.Týden na to přijde ta červená potvora a začnu stimulovat na 2.IVF.První IVF mě tak nezasáhlo,ale na Ket jsem se těšila.A moc to prožívala a byla pak zklamaná.Tak ti přeji,ať to prožíváš v dobré náladě,ať to dopadne tak nebo tak.Příroda si hold udělá v našem těle stejně své,někdo jí ale přepere.Třeba to budeš nyní holka ty:-))

Autor: Žanynka   9.8.2012 v 10:28

[188392]Ahoj Helo!Já to své rodině a kamarádkám řekla a oni to rozkecali dál známým a sousedům.A pokaždé,když se mě pak kde kdo na ulici na to ptá.Tak co?Tak mě to tak strašně bolí jim odpovídat-no nic.Protože následují další otázky-a proč?Oni tu bolest nechápou,nechápou,že i to zvědavé ptaní bolí.A tak se nyní uzavírám do sebe a radši jsem zašla k psychološce a píšu si s vámi holky.Vám to jak se cítím nemusím popisovat.Jste na stejné lodi a bolí vás stejná věc.Chápeme jedna druhou.