Autor: Lulum   1.7.2014 v 19:16

Já se prostě uklidňuji tím, že pokud je zárodek v pořádku, tak se prsotě udrží... Přeci vím, že jsem těhotná a tak se snažím (dle okolností) podle toho i chovat a vyhýbat se negativním vlivům.. Takže co ovliním, to se snažím ovlivnit... Nic víc nezmůžu ani já a ani lékaři.. Pokud by neměl být zárodek v pořádku, může se stát, že to nezvládne... Zní to možná "sobecky", ale pracuji s dětmi s postižením.. Neříkám, že bych to nezvládla, ale je mi jasné, že bych svůj život obětovala dítěti, pokud by se narodilo s těžkým postižením (a i když se stýkám s maminkami, které jsou bojovnice a nepřipustily by, že svůj život obětovaly, naopak, tvrdí, že ho žijí naplno, vždy jde z jejich tvrzení cítit minimálně trošku popírání skutečnosti)... Asi je to tím, co člověk zažil nebo tak... Mám kolem sebe (i v nejužším rodinném kruhu) ženy, které několikrát o mimi přišly... (a to jedna dokonce 2x v 6. měsíci, takže pokud se člověk nezbaví strachu teď, tak ho vlastně bude provázet celé těhotenství a pak i po narození, protože i pak na dítě bude číhat spousta nástrah)... jedna z mých blízkých po prvním ZT opravdu "šílela". Když jsem se dověděla, že je opět těhotná, tak jsem pak šílela já, jelikož jsem se obávala toho, co by udělala, kdyby to opět nevyšlo... Další z mých blízkých běhala k lékaři s každým píchnutím, byť ji ve skutečnosti nic nebylo... nesutále si hladila břicho (snad milionkrát za den)... kolikrát se na to nedalo už koukat... opět jsem si představovala, co by se stalo, kdyby se stalo to neštěstí a o mimi by přišla... chodila by s polštářem u břicha dalších x let než by se z toho dostala...  Příroda je mocná čarodějka... nechme to na ní, ona nám nadělí, co uneseme a co zvládneme... Chtěla jsem to napsat vlastně jinak a vlastně jsem chtěla napsat něco jiného... ale nevím, jak to napsat... člověk by svůj život neměl upínat vždy jedním směrem... no konec filozofování... 

Autor: Lucy   1.7.2014 v 19:21

Luci, holky mají pravdu. já po ZT se snažím taky pozitině myslet, protože nám jedině prospěje. jdu po dlouhé době na kontrolu, naposledy to bylo jen potvrzení těhu a od té doby už nic nevím a jdu až teď. taky mám strach, ale to nám bohužel nepomůže. Je to tak, že příroda s tím vším poradí. Pokud je mimi v pořádku, tak se udrží a bude zdravé. uvidíš. hlavně klídek.

Autor: Luci1   1.7.2014 v 19:22

Holky, děkuji za všechno, určitě je to mimi v pořádku, nešpiním, nci takového....  musím se uklidnit, a neřešit nepříznaky no.... asi patřím fakt k těm, kterým absolutně nic není, to je mazec fakt  já bych chtěla zvracet, a mít motání hlavy, a mdloby, a nevím co všechno  a aby mě bolel podbříšek  prostě chtěla bych se citit tak, abych o tom mem těhotenství věděla no prostě jdu na kontrolu až za 14 dní a určitě bude vše v pohodě..... díky všem

Autor: Nikol90   1.7.2014 v 19:23

lepe bych to nenapsala a plne souhlasim s Lulum :) priroda je mocnaaa :) to mi tenkrat rekli i  v nemocnici..

Autor: Luci1   1.7.2014 v 19:25

To je pravda holky no.... Příroda je mocná čarodějka, a v nás žijí zdravé miminka. Jinak dělala jsem si ten test pohlavíííí, od 7.týdne těhotenství, a vyšlo mi, že to bude holčička  

Autor: Hanule   1.7.2014 v 19:31

Lucy a Luci, budu drzet palce.A vubec, nam vsem :-) Ja jsem taky nervozni, cekaji me 3 tydny nejistoty.Nejak to musime zvladnout, ne?Kdyz mam hloupe myslenky,tak si snazim predstavit me, tatku a miminko v naruci.Vsichni jsme stastni a usmivame se. Vzdycky me to vrati do reality, negativni myslenky jsou na nic.Ale byla bych rada, kdyby me nekdo ujistil,ze je vse OK.Ale nenadelas nic.....musim verit sile zivota.

Autor: Lucy   1.7.2014 v 19:33

Hanule, tak to máme stejně. když mám pochyby, tak obrátím list a představuji si nás 2 s mimi.

Autor: Luci1   1.7.2014 v 19:35

HOLKY, S VÁMI TO TADY ZVLÁDNU DO TOHO 15.7.2014

Autor: Luci1   1.7.2014 v 19:36

Holky, přibrala jste některá nějaké kg? Já jím pořád STEJNĚ, A mám 2 kg nahoře..... vždycky jsem měla 60kg, ted mám 62 kg..... manžel říká, že prý to mám v prsách  ale mě se teda nezdá, mám na břuchu fajné PNEU