Autor: Danka   29.3.2013 v 13:01

Holky řeknete mi je to normalni, ze on ma hlad kazdou hodinu?

Ja uz stoho zacinam obcas byt i na nervy, protze pak nic moc nestiham. Asi ho zacnu dokrmovat tim cajem jaj rikaji mamky, protze za chvilku s neho bude mala kulicka.

Aspon ze spal dneska do 9 hodin a ja se prospala aspon 4,5hodky. A i pekne papal s OBOU prsu a bez kousani, coz mne velice potesilo.

Zatim spinka, tak ja jdu honem upect toho beranka.

29.3.2013 v 13:40

Holky, to se snad ani nedá reagovat na všechno :-)

Janči, Aničce se v Manduce líbí, posl. pár dní preferuje svislou polohu a v nosítku hned usne :-)

Market, to se stane, příště si dáš větší pozor... hlavně že je malej v pořádku :-)))

Wiw, z toho si nic nedělej, že se malej pokaká po tom, co ho načančáš... - mně Anička (i sebe) dneska už 2x pobliknala, to není jen ublinknutí, to je šavle... - asi jak má tu rýmu, tak je celkově rozhozená

Katko - tý jo, to se hned tak nevidí. Já byla taky na císaři a manžel se o Aničku staral 5 dní v porodnici a ještě 1 den, doma, než jsem začla já. Ale ten můj teda, jak mu to v porodnici šlo, tak jakmile zjistil, že já zvládám, tak od té doby dělám všechno já. Nic než komunikace to asi nespraví, klidně bych byla i hysterka a třeba v době, kdy on chodí domů, šla s chlapečkem na procházku... to jako manžel kromě práce nemá žádné jiné koníčky nebo tak něco? Můj manžel pracuje z domu, takže jsme v podstatě pořád spolu, ale malou si vezme jen když mu ji strčím - a to jsem ráda, protože jinak je to pořád jen na mně. Tak pokud normální komunikace nefunguje, udělej scénu, máš na to právo, klidně bych si to omluvila hormonama a tak... taky bych se v tom pokusila vidět i tu lepší stránku, že se snaží... - a když jsi s malým sama doma, tak co děláš? Vaříš, uklízíš... - a nebo si užíváš miminka? Já bych asi chlapa požádala, pokud chce pomáhat, radši ať pomůže s domácností, ať máš víc času na mimčo... no držím palce, napiš jak to u vás doma pokračuje :-)

Autor: Irča22 Plzeň (Anička 25.2. 51cm 3300g)   29.3.2013 v 15:32

Krásné odpolko všem

u nás se teď celkem rozsvítilo sluníčko, tak mam hned lepší náladu....taťka vyrazil s kočárem a já mam konečně chvilku taky tady něco počíst.

Dali jste sem všechny spoustu krásných foteček vašich mazlíčků, tak nějaké taky přidávám.

Jinak s těma příbuznýma versus hormony: Jak to tady čtu, tak u nás je to to samé v bledě modrym. Byli jsme u přítelovo rodičů na obědě. Měla jsem trochu obavy tam malou tahat, když pořád pláče kvůli bříšku, tak jsem si řekla že při nejhoršim vemem jídlo sebou a zase půjdeme. Malou jsem nakrmila a šli jsme. Byla tam i švagrová s manželem a jejich 5měsíční malou. Sedli jsme si, malou dali do ložnice udyndanou ze sedačky, ale dlouho jí to nevydrželo, takže kroucení a brekot, a že to ten náš mrňous umí  pěkně nahlas   tak jsem začala houpat, a teď se všichni sešli okolo nás a přítelovo maminka říká: to má hlad,krmila jsi jí? tak řikam, že jo, ale že máme bohužel koliku a bříško zlobí prakticky pořád, tak proto ten brekot. Za chvilku švagr: to má hlad, dej jí najíst....OMG  řikam: má koliku, bolení bříška a ještě si nacucává do zásoby, tak jí nemůžu krmit celý den v kuse, to by praskla.... samozřejmě si furt mleli svou až nakonec tchýně malej řiká,: no ty máš teda rodiče, ani ti nedají najíst  Otočila jsem se na přítele a říkam: JDEME!!!!!!! Tak je tam drobet seřval  já na nerva po nátlaku vystrčila na chvilku prso, ale stejně byl řev, jak jinak že?!! Si to asi vymejšlim nebo co.... No a pak odcházíme, (jen tam mimochodem bydlíme 50 metrů od nich) a tchýně říká: to má na sobě jenom tohle? (malá měla bodíčko, dupačky, teplý kabátek, kulicha a kombinézu s kožíškem) Tak zase: no Aničko, ty máš teda rodiče, oni by tě nechali zmrznout....no já kvetla!!!! Hrůza

Katko, taky bych zkusila udělat scénu, přece tě nemůže takhle připravit o první chvíle sbližování s miminkem. I když to nemůžu moc srovnávat se sebou, tak ti rozumim. Já měla akutního císaře, porod se sice rozjížděl dobře, už jsem byla otevřená skoro na deset ale malá stále nesestupovala, kontrakce jak blázen, ale špatné ozvy, zjistili že malá je omotaná pupečníkem, takže honem pod narkózu a císař. Malou mi přinesli až odpoledne. Bylo to tak zvláštní, strašně špatně jsem nesla, že jsem si ten porod neprožila přirozeně až dokonce, jako že si vytlačim toho prcka a uvidim ho hned jak vyleze...... uspí tě s břichem a druhý den se probudíš a přinesou ti mimčo (ale hlavně že malou dostali včas a v pořádku ven). Chodili mi ji po třech hodinách přikládat, ale šlo to pomalu, takže hormony se vyvalily a já pořád jen brečela, Když už jsem jí konečně po třech dnech dostala k sobě, tak jsem sebou při odchodu do sprchy málem sekla. No a na to konto primář nařídil aby si malou vzaly sestry zase k sobě. Po větší ztrátě krve jsem měla špatný krevní obraz, tak mi nasadili prášky a malou jsem měla u sebe až poslední den. Až doma jsme to pořádně  v klidu vše dohnali. Tak se s tim svym nemaž, ty jsi matka,a ty máš mateřskou aby ses mohla starat o miminko a hlavně si s nim měla vytvořit ten vztah hned od začátku a o to tě on připravuje.

malá už se zase hlásí, a tatínek už nestíhá, teda vlastně HLÁSÍ  tak já mastim

Hezký zbytek dne všem

Autor: Irča22 Plzeň (Anička 25.2. 51cm 3300g)   29.3.2013 v 15:35

koťátko

Autor: Irča22 Plzeň   29.3.2013 v 15:36

...

29.3.2013 v 15:42

[295939] Jé tak malá a už má vlastní mobilní telefon 

Jinak jak tak čtu diskuze, Anička je oblíbený jméno

Autor: Eva (Jaroušek 15. 2. 2013, 53 cm, 4000 g)   29.3.2013 v 16:04

Ahoj holky,

ty jo, Irčo, malá má taky hodně vlasků!  A na té druhé fotce bych vůbec nepoznala, že je to to samé děvčátko, co na první fotce.

Katko, teda když to tak čtu... já bych možná zkusila nastolit nějakou příjemnou atmosféru a úplně v klidu za neustálého opakování, že to nemyslíš nijak zle, nic nevyčítáš a bla bla bla, bych tu situaci rozebrala právě z toho hlediska toho nešťastného císaře. Asi ses tu dočetla, že jsem první miminko rodila taky akutním císařem a teď druhé přirozeně - a ten zážitek a navazování citového pouta je absolutně nesrovnatelný. Bezezbytku tě chápu, jak strašně silně musíš pociťovat to "odsunutí na druhou kolej". Ať je to jak chce, příroda tomu chce, aby matka byla pro dítě vždycky prioritou, i dnes v 21. století, v éře Nutrilonu, kdy by se mohlo zdát, že význam mámy pro miminko se stírá s významem táty. (Mimochodem - je super, že kojíš!) Zkus tomu svému vysvětlit, že oba rodiče jsou sice stejně důležití, ale každý má jinou roli. Že sice pleny můžou vyměňovat oba, koupat můžou oba, chovat můžou oba, ale že máma má pro dítě spíš emocionální význam a táta ten pragmatický. Jak tu jednoduše psala desi - s bolístkama se děti obracejí obvykle na mamky. Máme to tak naprogramované a ne nadarmo se říká, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu (je jedno, jak se to nazve), žena funguje jinak než muž. A od toho se i odvíjí to, co spíš můžeme dítěti poskytnout - na co je které pohlaví víc „specialista“. No a nějak v klidu drahému vysvětli, že když žena rodí přirozeně, automaticky vznikne pouto miminko-maminka hned po porodu - a pak už se jen prohlubuje a sílí. I když může žena zažívat pocity, že to není tak silné, jak si představovala, apod. Když porodíš císařem, tento druh pouta nevznikne (já např. často říkám, že prvního syna jsem neporodila, že mi ho vyndali - už tohle o něčem svědčí, že), a tak je maminka postavená do stejné role jako tatínek - pouto se musí teprve vytvořit. Ale současně příroda přece zařídila, že je ženský mozek naprogramovaný jinak než mužský (ženský mozek vyžaduje a je připravený na silnější vazbu), takže z logiky věci prostě vyplývá, že to vzájemné sbližování potom potřebuje víc žena po císaři - musí si spoustu věcí jakoby dohnat. Jinak nevznikne v trojúhelníku máma-miminko-táta ta správná, přirozená rovnováha. Moc bych ti přála, aby se tvůj partner umoudřil a nemuselo kvůli tomu docházet ke konfliktům. Ona ta jeho více než očekávaná péče určitě časem skončí, ale na druhou stranu čím později, tím hůř pro celý váš vztah, protože rodinná pohoda se bude hodně odvíjet od tvého pocitu naplnění. V rodině, kde jeden „volá o pomoc“ a ostatní ho ignorují, se dlouhodobě nedá žít.

Holky, chtěla jsem upéct velikonočního zajíce, ale když tak koukám na ty bílé sr*ačky venku, co jich tu zase máme 30 čísel, tak jsem ráda, že mi na velikonoce zbylo trochu vánočního cukroví! Akorát zimní výzdobu oken jsem v pondělí sundala... hm, asi to tam zase nalepím.

Autor: Eva (Jaroušek 15. 2. 2013, 53 cm, 4000 g)   29.3.2013 v 16:10

[295941] Marti, to je ale beze srandy... včera starší synáček sdělil dědovi, že by rád měl OPRAVDICKÝ mobilní telefon. Tak jsem jen procedila mezi zuby, že přes mou mrtvolu. Hlavně doufám, že se toho moji rodiče nechytí a nebudou mu ho chtít nedejbože koupit. Už tak s nima budu v létě bojovat, protože se vsadím, že synovi budou chtít koupit školní tašku, což neunesu, protože mu ji chceme koupit my s partnerem - a štve mě, že takové ty dárkové "milníky" v životě dítěte (kolo apod.) nám vždycky vyfouknou oni, aniž se zeptají. Už mě takhle obrali o hodně radosti za tu krátkou dobu.

Autor: wiwera   29.3.2013 v 16:13

Irčo, koukám na supermana a ruce vzhůru se spí skoro všude je moc hezká breberka nebo se mi ještě líbí, když usne na boku a probírá se, jak se prohne jako luk, zakloní hlavičku, načpulí pusu a natažené spojené ruce před sebou se protahuje, ty pěstičky, no tuhle polohu uplně zbožňuju a zapomenu na to, že se probouzí a začíná maratonek

Marti, mít holčičku, tak máme taky Annu

Jinak ještě k tomu porodu - píšete, otevřená na 10cm, nesestupovala, špatné ozvy, císař...já byla na 8cm, malej nesestoupený a už jsem měla návaly tlačení-musela jsem stát, ruce kolem krku partnera a při návalu jít do dřepu a hlavně teda netlačit, prodýchávat - tím mi malej sestoupil a pak honem na křeslo - ale třeba žádné ozvy, nebo prostě že by ho poslouchali a tak...poslední co bylo, tak jsem byla na monitoru, ale už jsem odmítla ležet, tak jsem seděla a skákala na balonu, takže to asi nebylo moc vypovídající, ale že mi jako nic jiného nedělali? jak zjisti špatné ozvy? asi právě z monitoru co? no nebudu už po tom pátrat, jen jsem si říkala, jestli malého vůbec kontrolovali dostatečně...a nebo moje nesestoupení nebylo tak doslovné jako to vaše...mrzí mě to teda za vás a jak čtu Katky zkušenost z porodky, to bych tam asi probulela i dny, nejen noci

Třeba mamky zkušenost - ani jednu z nás nekojila - třeba u ségry po císaři - jí řekli, že kojit nemůže, jelikož nerodila přirozeně, u mě, že když nekojila první, tak že jí pravděpodobně nepůjde ani kojit mě! tak se snažila dva tři dny a mazala pro sunar...říkám si, zaplať pán bůh, že je jiná doba a v těch porodkách se snaží za každou cenu o plné kojení- ale koukám, že některé sestřičky z dob porodů mé matky jsou tam do teď nány!