Autor: Janči   6.4.2013 v 11:47

Ahoj Andy. Mám téměř 3 měsíčního chlapečka a naprosto chápu, o čem píšeš. První dva měsíce usínal jedině tak, že jsem ho měla v zavinovačce a uhoupala ho do spánku. Jenže jak se položil, byl řev... Pak objevil ručičky a stáhnul si plínku přes obličej. Od té doby večer usíná sám, s plínkou přes hlavu (drží jí oběma rukama) a s dudlíkem v puse Ne vždy ale usne hned a sám. Tak k němu chodíme, trpělivě dáváme dudlík a pohupujeme hlavičkou v zavinovačce, to zbožňuje Přes den spával v kolébce, kde jsem ho mohla houpat, ale teď se taky naučil usnout sám (občas), na gauči, celý zachumlaný v zavinovačce. Nechávám ho tak, protože mi spí obvykle jen 0,5h dopo a 0,5h odpo Pod očima kruhy... je hrozně čiperný a o svět se zajímá už od porodnice, tak má se spánkem problémy

6.4.2013 v 11:49

Andy, mojí Aničce jsou teprv 2 měsíce, ale taky uspávám buď na sobě, nebo s prsem v pusince. Co chci ale napsat, nedávno jsem četla, že děti asi do cca 2,5 až 3 let se neumí samy uklidnit, neboli asi se samy neuspí... zkusím to najít:

Dítě není neurologicky nebo vývojově schopno se samo utišit ke spánku takovým způsobem, který by byl zdravý. Ta část mozku, která pomáhá s uklidněním není dobře rozvinuta, dokud není dítěti dva a půl až tři roky. Do té doby je dítě závislé na svých rodičích, aby mu pomohli uklidnit se a naučit se regulovat jeho intenzivní pocity. 

http://www.slepicarna.cz/?cat=clanky&aid=4&from=uvod

Autor: Andy   6.4.2013 v 12:07

To jsem zapomněla připsat - dudlíka malá nikdy neměla - vždycky letěl z pusy, když jsem ho zkoušela dávat.

 [299164] Jé, tak ještě že jsem jí nenechávala být! Budu radši dál houpat! A jdu si to tedy přečíst celý, děkuju!

Autor: Simka   6.4.2013 v 12:36

Ahoj Andy, vím, že chceš jen zkušenosti maminek co doma takhle uspávají, ale třeba by sis přečetla i nějakou radu jak toto odbourat bez vyřvávací metody, s tou já taky nesouhlasím a nikdy jsem ji nepraktikovala. Přímo na seznamu je portál pro ženy, kde se dají probírat i problémy s rodinou a dětmi a jedna psycholožka tam radí právě v takových to případech a můžu říct, že mi plno jejích rad přišlo hodně logických a hlavně použitelných v reálném životě a i jsem občas něco použila. Moje dcerka vždy usínala bez problémů sama, ale na roce a čtvrt jsme se stěhovali a najednou začla vyžadovat usínání se mou za ruku. Někdy jsem u ní seděla fakt dlouho a tak jsem si tenkrát přečetla radu od té paní, že je dobré pořídit nového plyšáčka a držet ho společně za packu a pomalu tu maminčinu ruku odbourávat, takže metoda naprosto úžasně fungující bez jediné slzičky. no a nakonec je to tak, že jsme dcerce pořídili sestřičku a stejně ji uspávám každý večer, že spolu ležíme v posteli, přečtem si pohádku a držíme se za ruce a užíváme si té chvilky co máme sami pro sebe.:-)Tak třeba se tam taky dozvíš něco co se ti bude hodit.

Autor: Janči   6.4.2013 v 21:18

Andy Martínek dudlana taky vyplivuje, ale nabízím mu ho, až se chytne. Chvilku podudlá (no spíš s ním dělá pěkný hovadinky ) a spí

Autor: Andy   6.4.2013 v 21:25

[299182] Ahoj, já to asi napsala blbě, vítám rady maminek, co to zvládly bez vyřvávání. U nás je ten problém, že nemá ani vyloženě oblíbenou hračku, dudlíka bych mohla vnucovat do alelujá a spíš bych ji tim rozčílila. Ale třeba jsme ještě tu správnou hračku nenašli, to je vlastně taky možný! Děkuju za radu, omrknu ten portál, snad to tam najdu.

6.4.2013 v 21:38

Andy, s tou hračkou... Anička měla plyšáka už v bříšku, prostě jsme jí s manželem jednoho "přidělili" :))) Zezačátku jsem ho dávala na místo, kde Anička byla, na gauč kde ležela, do postýlky, do kočárku. Jenže pak jsem si uvědomila, že ani moc nechci, aby se fixovala na "věc", plyšáka teda pořád má, ale na jednom místě a až bude větší, bude si s ním hrát... - jen nechci, aby měla plyšáka místo mámy :-)

Takže pokud Ti malou nevadí uspávat, tak bych v tom pokračovala :-)

"Fígle" s usínáním za ruku a pak ji vyměnit za plyšáka - ve mně vzbuzuje vlastní vzpomínku na dobu, kdy mi bylo... nevím kolik, několik let - už jsem sama chodila i po schodech - naši byli u babičky a máma mě uspala právě tím, že mě držela za ruku. Takže jsem usnula a myslela jsem, že pořád držím mámu. Jenže pak jsem se vzbudila a zjistila, že máma moji ruku položila na křeslo, které bylo vedle postele! Cítila jsem se podvedená a hned jsem vstala a z pokoje odešla, sešla dolů ze schodů a pěkně za mámou :-)))

Autor: Jana Abalorio   6.4.2013 v 22:02

Ahoj Andy.Já jsem naší Leonku taky uspávala na ruce, cca v půl roce, kdy už jí bylo asi nepohodlně u mě v náruči jak byla už velká, jsem jí dala do postýlky a bez plakání usnula.Já taky nejsem pro to "vyřvaní" se ani pro Estvillovu metodu.Prostě když jsem cítila že jí je nepohodlně, zkusily jsme postýlku a usnula.Podle mě ty mrňata tu maminčinu náruč potřebujou.Teď usíná krásně sama(je jí 18 měsíců)ale nechci nic zakřiknoutMá dudlíka(měla napřed jako malinkatá paleček-ten když měla rukavice v kočárku-jsme odbouraly dudlíkem) a "šmudlíka".To je takovej mazlíček z C§A...no není to asi ideální, musela jsem koupit druhého šmudlíka, abych je mohla prát...ale nic jí brát na spinkání nebudu.jsem ráda, že nemá paleček v pusince.a usíná sama.když už je teď vetší, zkusila že když odmítne dudlíka a šmudlíka nemusí jít spinkat, ale položili jsme jí ho do postýlky a  do 2 minut přitulila a spala.

Každopádně, určitě pomůže nějaký rituál, před spaním, pusinka, pohlazení a určitě budeš cítit sama, kdy miminko zkusit uložit samo do postýlky(aby neplakalo).Ono tohle období je hrozně kraťoučký, tak proč si neužít s miminkem v náručijá si takhle užila minulé Vánoce u pohádek a nikdy na to nezapomenu

Autor: Hanka   7.4.2013 v 09:50

Ahoj, také jsme uspávali v náruči a pohupováním a šššššššš - ale hlavně kvůli jeho bolavému bříšku - a to asi do 4.měsíce. Pak mu to začalo být samotnému nepohodlné - a začal usínat sám s dudlíkem a muchlinkou - tou si různě hladí obličej a okusuje pacinky,když mu vypadne dudlík. Od té doby začal usínat sám. Někdy se stalo - když udělal nějaký pokrok, že mu pak usnout třeba nešlo a pořád se buď převracel, nebo vstával a posazoval a při odchodu brečel - ale nenechávala jsem ho klasicky vyřvat,ale chodila za ním, pohladila,utěšila a zase šla a byl klid :) Neumím si teda s mýma zádama představit,že bych ho uspávala v náruči déle, asi bych se pak už nezvedla  A teda v kočárku usínal vždy i bez ježdění :)