V koncích...

A jak často tě necháva samotnou a chodí na pivo?

Strašně to bolí,když ti to řekne člověk kterého miluješ...

Ahoj Kačko, to jste se pohádali jen kvůli tomu, že přítel chce jít ven 2x v týdnu bez tebe?? Chápu, že bys ho chtěla mít u sebe, ale proč to nevyřešíš třeba tím, že si třeba domluvíš ten den posezení s kamarádkou? Můžete se sejít doma nebo pokud jsi těhotná a nemáš žádné komplikace tak v nějaké kavárně nebo v nekuřáckém prostředí?

Jinak k Tamaře... každý chlap je v podstatě sobec a nemůže nikdy pochopit ženu úplně... na druhou stranu, sáhněme do svědomí... chtít na někom aby dělal co cheme my...třeba byl s náma doma... není sobecké???

Každý chlap potřebuje vypnout a nemít ženskou pořád za zády... To že máš jít na přerušení určitě řekl ve vzteku, že ho chceš omezovat a "vydírat"... ( nemyslím to špatně, máme sklony být na partnerech závislé a myslíme si že jsme jim dali všechno a oni si toho neváží.. a pak jim to vyčítáme)

Nejhůř mi bylo když jsem před 6 lety přišla o miminko, pak jsem potratila ještě 3x... Tehdy přítelova, dnes manžel, reakce byla... no tak bude prostě jiný... a taky nebyl doma a chodil si ven a já brečela do polštáře... pomohli mi přátelé se z toho dostat.

Partner nebyl zly, jen netušil co chci a neuměl si s brečící ženou poradit, proste má povahu která potřebuje volnost, je věrný, pracovitý, šikovný, zábavný...Jen jsem musela prostě pochopit jaký je, nesnažit se ho předělávat... taky nebudu jiná a mám své mouchy a pokud potřebuje jen ve volném čase vypadnout za kamarády, tak proč ne, když jinak jsme spolu v pohodě.

Ted jsme spolu 10 let... U nás je manžel doma jen večer a to kolikrát přijede z práce a hned běží za kamarády o víkendu jezdí za svým koníčkem...Několikrát do roka jede se svou kamarádkou na lyže nebo vodu a vždy beze mě..a to máme dvouletého syna a ted čekáme druhé mimčo... Taky jsem se vztekala, brečela a prosila, ale nakonec mi došlo, že bud ho nechám žít nebo s ním nebudu... Našla jsem si svoje kamarády, co přijedou, když se nedostanu ven a taky dva dny v týdnu nechám manžela taky prostě doma a jedu mezi lidi, klidně i v tech 21 hod až dám spát dítě, tak ho může pohlidat... Prostě žiju sama pro sebe abych byla spokojená a neomezovala partnera... Prostě se domluvíme kdy půjdu ven já  kdy on, já si našla koníčky ke kterým ho nepotřebuju a jsme v pohodě oba... Malý má tátu i mámu s úsměvem na rtech.hodně se to zlepšilo a v poslední době se snaží najít si čas i na věčer třeba u televize nebo výlet.

Radím, promluvte si, zkuste si říct co od toho druhého a života chcete a udělejte kompromis... potrat nebo rozchod je dost radikální řešení, které se nedá vzít zpátky... každý vztah může mít krizi a ta se dá řešit... Podle mě je ideální trávit čas jak spolu, tak odděleně, každý se svými koníčky a přáteli... Prostě ten čas rozdělit...., když potřebuje 2x v týdnu ven za kamarády ať jde, ted můžeš mít jiný program a až bude malé na světě, tak ho nachat taky samotného s dítětem a jít na chvíli vyvětrat hlavu... Věř mi je to pak potřeba.. být chvíli bez dítěte a jit třeba na kafe nebo s kamarádkou do kina..Ale taky zas třeba bude jeden nebo dva večery v týdnu s tebou... prostě rovnováhu....

Mila Kacko, zadna z nas neni ve tve situaci. Nevime nic vic, nez co jsi napsala ve svem prispevku. Dnesni doba bohuzel nahrava vztahum plnym tzv. „svobody“. Jen ty sama znas sveho pritele, a tak proste pockej, az pominou city rozjitrene po hadce, a zvaz, co od vztahu ocekavas i co do nej chces/nechces vlozit. Velice zalezi na tvem osobnim nastaveni, na hodnotach prejatych od tvych rodicu, od rodiny. Pokud se v nejake situaci necitis komfortne (napr. na silu si vnucovat, ze budes jeste vic tolerantni, nebo ze si budete zit kazdy po svem, ale vnitrne to necitis), zrejme to dlouhodobe nevydrzis - clovek se potom chova jako papinak, prechazi kdeco, kumuluje to v sobe, az to jednoho dne musi vyventilovat. V urcitych situacich to muze byt vyhodne, jindy ne. Nezapominej taky, ze v zivote te mohou potkat mnohem zavaznejsi veci, nemoc tvoje, tveho ditete, umrti... a v tu chvili by te mela v prve rade podporit a pomoci ti tvoje rodina – ovsem nyni uz tvoje nova rodina, tj. partner (a za dve desetileti treba i deti), ne tolik tvoji rodice. Ti tu nebudou navzdy; a navic se casem role obrati a ty bys tu mela byt spis pro ne, az se budou potykat s tezkostmi stari, s nemocemi... Dobre zvaz, kdo bude stat vedle tebe. Tezke chvile taky proveri, kolik z tvych znamych, ktere povazujes za kamarady, jsou skutecnymi prateli. Na cizi lidi nelze spolehat tolik jako na vztahy s nejblizsimi, do kterych clovek obvykle investuje daleko vic. Kazdy jsme jiny, proto zvaz, jestli pro tebe bude vyhodnejsi v takovem vztahu setrvat, zatnout zuby a cekat, ze to bude na cely zbytek zivota; nebo zda proste setrvas z praktickych a pragmatickych duvodu, ale nechas vsemu volny prubeh, oci a srdce dal otevrene, kdyby se nasel nekdo, kdo te nebude tolik zranovat; anebo jsi treba zalozenim odvazna, nebojis se rizika a troufnes si zustat s miminkem sama. Nebo mas „koule“ na to zacit uplne novy zivot, s pritelem se rozejdes, tehotenstvi nechas ukoncit a zkusis nekde neco jineho. Kazda jsme jina, podobne veci resime ruzne, je to jen na tobe a na tvych prioritach, zebricku hodnot atd. Hodne stesti!

Ahoj holky,snad ty hormony mi tedkom dělají v hlavě guláš...s.pritelem jsme to rozebíraly,omluvil se mi i já jemu..pracuje tím že řídí,přes týden si na to pivko nezajde raději....15 jdu na kontrolu,dokonce si vzal volno ať může jet s nami...včera už se nenápadně koukal na kočárkyono mám dva nepovedené vztahy za sebou,.a bojím se už snad všeho,a tak si dávám pozor,někdy možná až zbytečně hystercim...a na ukončení by mě v životě nepustil,řekl to prej v návalu vzteku,...on není špatný,hezky se o mě stará..tedkom ještě přežít radostnou novinku doma....ještě to nikdo neví,ani v práci,už bych asi měla z pravdou ven,...podle karkulacky 8tyden.......