Autor: Jana   17.5.2013 v 12:17

Já mám za sebou 2 sc. Jeden akutní, druhý plánovaný. Ale já měla po prvním porodu zánět v jizvě. Taky jsem rodila asi po 1.5 roce, to je dost brzo. Dopadlo to tak, že  těsně před 2. císařem jizvu 10x měřili, nemohli se shodnout, jak to půjde.  Byla hraniční tloušťky.x Nakonec rozhodl primář o sekci. Ale větřina doktorů by raději vaginálně.  Sestřenice má první císař, druhý spont., úplně v pohodě.

Autor: tomismi   17.5.2013 v 12:33

ahojky Romi, já osobně zkušenost nemám, ale moje teta porodila první holčičku císařem a tři roky na to druhou holčičku přirozeně, takže vše je možné, hodně štěstí

Autor: Lucka   17.5.2013 v 12:35

Já rodila prvního syna císařem 07/2008 kvůli vysokému tlaku a druhého vaginálně  06/2011 a super,stoprocentně lepší než císař nijak extra mě nesledovali,ani jizvu ani odhad miminka před porodem nedělali,akorát se zkontrolovala jizva po císaři až po porodu,jinak vše v pořádku :-)

Autor: Romi   17.5.2013 v 13:42

Moc Vám děkuju za povzbuzující zprávičky, snad to u nás taky dobře dopadne.

Autor: _Eva_   17.5.2013 v 14:14

Pridavam se k tem stastnym, co porodily VBAC. Prvni dite jsem mela SC v roce 2007, druhe se mi narodilo prirozenymi cestami pred tremi mesici. Prestoze to bylo uz 5,5 roku po sekci, vzdy je potreba silu jizvy kratce pred porodem prekontrolovat. S tloustkou jizvy a odhadovanou velikosti miminka souvisi totiz riziko ruptury delohy. (K te dochazi obvykle v blizkosti jizvy.) Ten druhy porod byl nadherny, pro me dokonaly. Po prvnim jsem trpela syndromem ukradeneho porodu a ted jsem si to vynahradila. Nechali me rodit vaginalne i presto, ze miminko melo hmotnostni odhad 4 kg (pres 4 kg uz je to na hrane - ale vzdycky zalezi na mnoha faktorech a navic jde o rozhodnuti maminky). Porodni hmotnost presne odpovidala, presne 4 kg, navic melo miminko velky obvod hlavicky, ale nemeli jsme zadne komplikace. Porod trval 13 hodin, nikoho jsem s sebou nemela, ale rodila jsem ve vyborne porodnici (v jine nez prvni dite), klidna atmosfera, proste zadny stres, kontrakce pro me nebyly utrpenim, ale cestou k uskutecneni meho snu, mely svuj vyznam, a tudiz jsem je vnimala pozitivne - a odmenou mi bylo krasne baculate miminko v naruci. Mela jsem je potom u sebe v naruci cele dve hodiny po porodu a samozrejme potom na pokoji. Kdyby se na me usmalo stesti jeste do tretice, urcite bych se zase soustredila na to, aby to vyslo vaginalne. Myslela jsem na to ted podruhe temer cele tehotenstvi a soustredila se proste jen na tuto variantu, na zadnou jinou ;-)

Autor: blueberry   17.5.2013 v 15:03

teda ja uz bych normalne nerodila ani za nic... pokus tu sice byl, ale po nekolika hodinach totalniho utrpeni me vysvobodili cisarem. O druhem diteti jsme zacali uvazovat az v okamziku, kdy mi doktorka slibila, ze pujde rovnou cisarem a nikdo uz me nebude dlouho trapit. Cisar - absolutne v pohode. Proste to dva dny boli hodne, pak uz min a min... po trech tydnech sem uz ani nevedela, ze me nekdo rezal, zato kamosky co rodily prirozene se jeste mesic bali zatlacit na zachode a o sexu po sestinedeli nechteli treba ani slyset...Ale k veci - znam asi ctyri zensky co rodily nejdriv cisarem a pak - o par let pozdeji - prirozene - a uplne bez problemu.

Autor: Ivča   17.5.2013 v 19:18

Tak já rodila první normálně a druhé šlo pro KP císařem,no raději bych rodila dvojčata přirozeně než císař

Autor: ZuzankaN   18.5.2013 v 10:41

Řeším teď podobný problém. v září 2010 jsem musela rodit císařem (dlouho jsem přenášela a při vyvolávání jsem se neotvírala, nepodařila se jim ani prasknout voda a dcerce při každé kontrakci slábnul tep či co to sledují na tom monitoru) s epidurálem (chvilku předtím jsem jedla). Teď jsem podruhé těhotná a termín porodu mám začátkem října. Docela se bojím obou variant. Po předchozí zkušenosti bych si ráda ušetřila to šílené hojení a zákaz zvedání čehokoliv a tak vůbec, mít fiklé všechny břišní svaly prostě není nic moc, co si budeme povídat... Jenže... Z vaginálního porodu mám taky obrovský strach. Jsem příšerná cíťa, co se bolesti týče a tak mám strach, abych vůbec byla schopná porodit a neskončilo to kvůli mé nespolupráci zase císařem... Je jasný, že teď si říkám, že to zvládlo tolik ženských a třeba i horších hysterek než já, ale pak mě napadne, co když zklamu a nebudu schopná tlačit nebo dýchat tak jak mám a tím něco pokazím. No prostě jsem asi šílená, ale mám obrovský strach z jakéhokoliv způsobu, kterým se to mrně může dostat na svět. Nicméně rozum mi velí přát si rodit přirozeně, abych byla ihned po porodu schopná se o miminko postarat sama a ne ho mít první tři dny vždy jen pár hodin denně kvůli kojení... Měl jste někdo před porodem taky takovéhle pocity a nebo jsem opravdu tak hysterická a ustrašená jen já? 

Autor: Ivča   18.5.2013 v 11:30

Zuzy když porovnám bolest při porodu a bolest po císaři tak bych se normálního porodu nebála a to jsem rodila od 13 hod do 5 do rána.A ten pocit když ti hodí mrnouska na břicho je k nezaplacení a všechna bolest je pryč .Po císaři jsem nevěděla kdy to přestane bolet,no trvalo to několik měsíců než jsem se z toho dostala