Autor: JK   20.10.2017 v 10:07

[1032114] Je mu 42, a dost se o holku bojí, což chápu, ale všeho s mírou, ne? Taky jim to říkám, ale je to na nic. Tchýně je prostě strašná, přes zahradu má 2. syna, bez partnerky a dětí v baráku o 6 místnostech a stejně bydlí s náma a s holkou nepomůže, v životě jí neprebalila ani nenakrmila, ale tahat zapalovač a cigarety jí nechá (kouří jen ona)  Je rok v důchodu a za celej rok nevytahla paty z baráku, takže s manželem žádný soukromí a mě už to leze na palici...

Autor: Maja   20.10.2017 v 16:23

Zkus tam začít prostě vládnout. Pokud je všechno stejně na tobě, tak co. Předpokládám, že tchýni se stejně nezavdecis. A kouřit při dítěti? Všude se zakazuje kouřit, u dítěte je ten zákaz nutnost. Je mi tě strašně líto a štve mě, když má někdo tak zbytečné problémy. Stačilo by, kdyby se k tomu chlap postavil jinak...

Autor: JK   20.10.2017 v 16:46

[1032223] No tak naštěstí tchýně chodí kouřit ven, ale to, že jí ty cigarety a zapalovač nechá tahat mě štve. No, nic moc s tím neudělám, ale pomohlo mi, vypsat se z toho, díky. Jinak jsem za to moje zlato strašně ráda a někdy se až divím, jak moc mi rozumí, i když nemluví Nedávno mi bylo opravdu hodně zle a ona ten večer usnula během dvou minut, i když jindy si chce ještě třeba 20 minut hrát.

Autor: Maja   20.10.2017 v 22:54

Děti vycítí hodně a kolikrát pomůže, když přijdou a obejmou člověka. Držím ti palce, abys to zvládla. Nemáš to jednoduché.

Autor: Leňa   23.10.2017 v 15:18

Ahoj, přesně chápu, o čem mluvíš.  Můj syn byl vůči mě agresívní, bil a kousal a můj manžel mu nikdy nic neřekl. Nikdy se mě nezastal. Když se po něm něco chtělo, vždy jsem to říkala já a tatínek jen dělal příjemné věci. Naše soužití pak dopadlo tak, že nejen, že jsme se rozvedli, ale protože i nadále manžel syna rozmazloval, tak jsem přistoupila k tomu, že jsem mu ho v sedmi letech dala do výchovy. Konečně můj bývalý manžel začíná chápat, že se dětem musí i některé věci zakazovat a být na ně někdy přísnější. Takže doporučuji řešit tyto problémy v co nejrannějších stádiích a ne až se to takto všecko vyhrotí a s prominutím posere. Držím pěsti a doporučuji NEČEKAT A ŘEŠIT. Naše děti si pak tyto vzory nesou do svého života!