Autor: Irča   20.2.2019 v 22:40

Theodoro to mě moc mrzí, vím, jak se cítíš, mně to loni v únoru taky dost sebralo, dvě hodiny jsem byla zalezlá v koupelně a bulela a pak pořád přemýšlela, co bylo špatně. Pak jsem si říkala, že lepší, když to odešlo takhle samo než to pak řešit nějak později.

Moxhi krásná fotečka, mám radost, že zatím je vše jak má a moc tě obdivuji, že potom čím jsi si prošla, jsi to nevzdala a nakonec to takhle dobře dopadlo.

Já jsem 11 DC a měla jsem před dvěma dny ovu bolesti, ale i jsem u sebe pozorovala jasné pms příznaky, tak nevím. V pondělí jsem začala měřit ovu, čárka byla dost silná, ale už slábne, tak snad jsem tu ovu neprošvihla.

Autor: Evík   21.2.2019 v 12:50

Moxhi, krásná fazolka  a pohlaví už ti taky řekli? 

Autor: Moxha   21.2.2019 v 13:44

Holky,sedím v nemocnici a teprve čekám na screening a jsem velmi nervózní . Včerejší kontrola byla jen u mé dr kvůli vydání průkazky

Autor: Jitka   21.2.2019 v 14:13

[1115150]. Moxhi bude to dobré, uvidíš. Myslím na tebe..

Autor: Moxha   21.2.2019 v 14:20

Vše v pořádku!!! Termín porodu mám 31.8 .Jen jsem bez fotečky,protože mimčo nespolupracovalo a nebyla by to  prý hezká fotka.Spadl mi kámen ze srdce...

Autor: Bona   21.2.2019 v 14:35

Paráda Moxhi to sú skvelé správy. Gratulujeeeem

Autor: Theodora   21.2.2019 v 16:33

Moxi skvělé zprávy moc gratuluji  jen tak dál ...

Já se z toho nějak neumím vzpamatovat s manželem co mluvím tak jen brečí  hodně ho to vzalo...

Autor: Moxha   21.2.2019 v 17:18

Theo tohle si musíte prostě odbrečet.Je to hodně těžké,ale jak už jsem psala,důležité je,že otěhotníš.Takže vše funguje jak má .Nech projít aspoň jednu ms po revizi a pak tomu nechte třeba volný průběh.Bohužel ti nikdo nedá záruku,že tě to nepotká znovu.Ten první trimestr je buď a nebo a rozhodnuto už je po oplodnění....Nejsi v tom sama!! Jsme tady pro tebe,takže zde můžeš ventilovat svoje pocity,zlost,frustraci.I o tomhle je tato skupina....Držte se oba

Autor: Irča   22.2.2019 v 00:38

Moxhi paráda, gratuluju, věřím, že tohle dotáhneš do zdárného konce.

Theodoro možná by mi i pomhlo, kdybych na svém muži viděla tak silnou reakci, i když toho mého to také mrzelo a i později mi řekl, že čekal, že to vyjde, jinak nedal na sobě nic znát. Takže já bulela v koupelně a on se mě jen zeptal, co jsem tam dělala tak dlouho, vím, že není necitelný, ale bolelo mě, že nevidím víc účasti. Je možné, že třeba trpěl v ústraní, ještě nikdy jsem ho neviděla brečet, ale jednou přiznal, že brečel u filmu a já si přitom toho vůbec nevšimla. Já se z potratu vzpamatovávala asi měsíc, popadaly mě hrozné stavy beznaděje a přitom logicky jsem to měla zvládlé. Jenže oni už i fungujou hormony a prostě to nijak neoklameš a co si budeme namlouvat, člověk ví, že se to může stát, ale když už vidí ty dvě čárky, moc tomu nevěří, že by se to mohlo stát právě jemu. Tak ti přeji moc síly a ať vás to oba brzy přebolí a dočkáte se toho svého uzlíčku.