Autor: Lenka   29.11.2014 v 14:03

Hani to si budeš muset v hlavě srovnat sama. Každá máme jiné životní priority. Já osobně jsem mateřský typ a s potratem bych se nesmířila. Ale jak říkám, musíš si teď urychleně ujasnit v jaké jsi situaci ( jaké máš zázemí, co na to partner, rodina....) a zvážit také to, co je pro tebe do budoucna důležité. Děti? Kariéra?

Autor: Bara   29.11.2014 v 15:35

Ahoj, otěhotněla jsem v prváku na VŠ, a protože jsem chtěla studovat, šla jsem na interupci. Obrečela jsem to já, přítel i moje máma, ale v té době jsem priority měla jasné. Navíc půl roku potom jsme se s přítelem rozešli. Teď jsem o 10 let starší, a svoje první miminko jsem v pořádku porodila před půl rokem. Kdybych si dítě v 21 letech nechala, přišla bych tak o jedno z nejhezčích období svého - o život vysokoškoláka a čerstvého absolventa. Rozhodně nelituji. Jak píše Lenka - musíš si srovnat, co sama chceš, chodit na školu a užívat volnosti nebo upozadit svoje vlastní potřeby a starat se o dítě.

Autor: nela   29.11.2014 v 16:18

ahoj já sem byla ve stejný situaci jako ty!!!!na potrat sem nešla a nechala sem si to, pak sem ale potratila a vážně mě to vzalo!!!!školu si můžeš dodělat kdykoliv ale na dítě můžeš čekat celý život a nemusí se zadařit!!!nebud hloupá a nech si ho dyt je to zázrak, a mimochodem ted sem znovu těhotná za 7 týdnů mám termín 

Autor: misha   29.11.2014 v 18:11

Nedávno jsem řešila podobné rozhodnutí, s tím rozdílem, že VŠ už mám za sebou, i dobrou práci, ale nemám partnera. Nebylo to plánované. Rozhodla jsem si miminko nechat. U tebe záleží především na tom, zda máš zázemí, partnera a pokud ne, uživila bys miminko?

Autor: JENNA   29.11.2014 v 18:17

Představ si, že jsi se právě rozhodla. Půjdeš na potrat.  Představ si, že ráno jdeš k dokrovi, na sál...a zítra už nebudeš těhotná.

Jak se u té představy cítíš? Cítíš spíš úzkost nebo úlevu?  Dle toho bych se rozhodla já.

Poslechni svůj instinkt.

Autor: Lulum   29.11.2014 v 20:36

Je to těžké rozhodnutí, ale každý si ho musí rozhodnout sám. Já bych si miminko nechala, udělala maturitu.. Zkusila přijímačky na VŠ, ale na kombinované studium a pak bych viděla, jestli to budu zvládat s miminkem nebo ne... Pokud bych se na to necítila, šla bych na VŠ další rok až bych se s miminkem sžila. Samozřejmě bych VŠ chtěla, ale miminka bych se nechtěla vzdát. O vysokoškolský život bych se ochudit zvládla (sama jsem dělala Bc. prezenčně a naopak mě to prudilo, cítila jsem se jako "flákač" a tak jsem Mgr. dostudovala dálkově - byl to masakr při práci, ale já jsem pro výzvy  a nakonec jsem byla spokojená... ). Tak přeji, ať se rozhodneš co nejlíp (pro Tebe co nejlíp). Ale jen dodám, že dokud jsem nebyla těhotná, tak jsem "řečem" typu: "Počít dítě, donosit ve zdraví dítě a porodit zdravé dítě je zázrak apod." nevěřila, a teď jak vidím kolem sebe lidi, co mají s jedním, druhým, třetím a nebo klidně vším zmiňovaným problém a sama mám problémy, tak už tomu opravdu věřím... Drž se ;)

Autor: misix   30.11.2014 v 11:16

Přesně jak píší holky tohle je rozhodnutí na tobě. Já osobně bych na potrat nikdy nešla,ale holky co jdou neodsuzuji každého věc. Mám spousty známých co mají děti a VŠ si dělají dálkově a zvládají to. Navíc teď vysoká pak kariéra a pak ti bude 35 a budeš se třeba snažit a ono nic a nic.

Autor: Han   1.12.2014 v 07:11

Děkuju vám za odpovědi.. :) nějak si to ještě nechám projít hlavou, než půjdu k doktorce .příští týden...

Autor: MK   19.12.2014 v 11:56

Maminko, gratuluji :-) Pokud bude potřeba na bezplatném čísle 800 108 000 ti rádi poradí. http://linkapomoci.cz/