Autor: Janči   29.9.2016 v 20:07

Gábi vím, že je to těžké, ale zkus se co nejvíc odprostit od všech rad. Ať už jsou míněné dobře či nikoliv. Jen ty jsi s dítětem nonstop. Ty vidíš jeho potřeby a víš, co chce. Zkus miminku více "naslouchat" a ignorovat rady okolí. Byla jsi s miminkem 9 měsíců před narozením, spojeni v jednu bytost. Neboj se. Můj syn byl při spaní také velmi neklidný. Též jsem nevěděla, kdy ho vyndat a kdy ho ještě nechat spát. Miminka si ze spaní povídají a též i pláčí. Máš možnost podívat se na něj, jestli má zavřená očička? Jak dlouho ten jeho pláč trvá? Já to dělám tak, že "vyčkávám", co se bude dít. Eli někdy zabrečí ze spaní, pak slyším, jak si prdne a chrní spokojeně dál Uspávala jsem obě děti na rukách v zavinovačce a pak položila. Syn byl kontaktní, po položení byl hned vzhůru, dcera ne. Syn miloval nošení v Manduce, dcera si lebedí v kočárku na břiše na 4. Každé dítě je jiné. A věř mi, že všechno hrozně rychle uteče. Teď nelituju, že jsem syna nosila, aby spal, byť jsem to v tu dobu nesnášela a řvala bych vzteky, když se mi ho podařilo uspat a on spal jen chvíli... Nelituju, že jsem k němu v noci x krát vstávala, ač jsem padala na pusu. Naučila jsem ho na blbou věc - usínal vždycky jen při hojsání a hopsání. Večer jsem ho naučila na "plácání po prdelce", takže jak se vzbudil, vyžadoval to. V roce a půl jsem to vzdala a nechávala ho "řvací" metodou. Od té doby se v noci budil jen 1x na kojení. Když jsem přestala kojit, začal spát celou noc. Než zase přišly noční děsy atp Na bolení bříška nejvíc pomáhá nošení a plácání po zadečku. Měla jsem vždycky pocit, že se z nich ten vzduch vyklepe

Autor: Gabriela   29.9.2016 v 20:54

Mockrát dekuji Jani! Možnost kouknout na ocicka nemam ale rozhodne vymyslíme aby byla, to je dobrý typ. Jinak snažím se celat šle jakmile začne plakat tak za nim utikam, ale stane se ze místo toho aby byl vzhůru hned v me náruči usne tak si lehnu na křeslo a cekam az vstane coz se stane ze třeba jeste spolu dalsi hodinku pospavame. Me osobne to nevadí to uspavaji ano křeče v zádech mam ale je to moje dite a pokud mu muzu nejak pomoci tak jsem tu. Plácání po prdýce ma také rad.. manducu mam ne presne od tohoto výrobce šle od chicca a mam pocit ze na nej to nefunguje.. ted třetí den vecer bojujeme s kojením a uspavanim za velkého place a to prisuzujem únavě protoze nas Drobek cele odpoledne nespí dnes od tri az do ted... chodíme s nim vecer na procházku prave v "manduce" ale Neusne v ni,, takze mam pocit ze večerní trápení je nevyspáni az a musíme přijít na to jak ji odbourat.. je to zahul..:)

Autor: Janči   29.9.2016 v 22:18

Nejlepší je udělat dítěti spánkový rytmus. To jsem u syna moc nechápala... U dcery jsem to zavedla tak, že byla cca 1h vzhůru (v tom bylo zahrnuto přebalení, kojení, pochování atp.) a pak spala. Teď už je větší (8m), ale stejně jedeme intervaly zhruba 1,5 - 2h vzhůru, potom spánek. I kdyby spala jen 20 minut nebo si kecala v postýlce. Jediný, co bych ti asi doporučila je to, že pokud malý usne, polož ho. Taky jsem se ráda na syna dívala, když spal, taky jsem s ním ráda podřimovala, ale byla jsem totálně vyčerpaná a měla jsem pocit, že práce doma stojí. Chicco bych nepoužívala, dítě v něm "visí" a není to dobré pro takhle malé miminko. S Eliškou jsem zkoušela šátek, měla jsem ho půjčený na období asi 1,5 měsíce. Malou jsem do něj strčila, začala jsem např. žehlit, a tím se uspala. Taky má ráda zpívání, to jí uklidní. No a na prdíky klasika - plácání, mastička Pupík a kapičky Babycalm (nahřívání bříška také není na škodu). Nejsem žádná bio-eko matka, ale koupání v kyblíku byla taky super věc Prcek je v něm jako v děloze, vyprdí se, uleví bříšku. Naše dámička si v něm ulevila až moc, dost často jsem jí okoupávala znovu - v umyvadle Všechno zvládneš, uvidíš

Autor: Gabriela   30.9.2016 v 06:44

[940649] Ahoj Jani. Dekuji moc za typy s rady. Hned dnes pojedu koupit manducu,protoze je pravda ze na to ze dite se v tom ma uklidnit malý spis zuří. Tak zkusíme pořádnou pravou manducu. Jinak ho ne držím pořad jakmile usne jde z ruky. Jani jeste se te zeptám to narikani ze spánku přejde zhruba kdy? Protoze ono se u toho nedá moc spat a kdyz uz to přechází v pláč jdu pro nej vemu ho ruky kde ho uklidnim a často usne.. Jinak kapicky mam, bříško zahrivame takze v tomto ohledu delam maximum a ja jsem vyřadila spousty jídel.. :)

Autor: Janči   30.9.2016 v 08:35

U mě stačilo jen vyřadit pečivo a bylo po problému. Teda já ho normálně skoro nejím, tak mě to nijak neomezovalo. Pozor, některé děti nošení nemusí, či si na něj musí zvyknout. U vás je to ještě dobré, máš maličké miminečko, to se přizpůsobí No a kňourání a naříkání nepřejde nikdy Teda jo, vyspíš se, až přendáš dítě do jiné místnosti, než spíš ty. Takhle jsme to měli u syna. Budila jsem se pokaždé, co se nějak hnul, trošku jinak dýchal nebo hekal. S Eliškou čekám, co z toho bude. Dnes v noci - chtěla jsem jí nakojit, ona se odtahovala. Položila jsem jí a spala dál. Pak se vzbudila znovu (v dobu, kdy jí), trénovala lezení a narážela do špruclí. Pohladila jsem, pokonejšila, usnula a já taky. Za chvíli se ale vzbudila a chtěla jíst... Ono si časem zvykneš. A až přijde únava, tak to kňourání nebudeš tolik vnímat. Mozek rozezná, kdy je potřeba "zasáhnout" a kdy je to ještě dobrý. Nu, to si alespoň myslím já

Autor: kesi   30.9.2016 v 10:22

Stejně jako Janči bych se řídila svým vlastním instinktem a pocity. Radílků je všude dost, zvlášť umí radit babičky a prababičky. Moje druhá holčička byla hodně kontaktní. První dva měsíce každý večer asi půl hodiny až hodinu vřískala, pořád jsem nevěděla proč. A přestala jen když byla se mnou v těsné blízkosti. Takže jakmile takhle začala vřískat, tak jsem si ji dala na sebe do postele a za chvíli byl klid. Doteď vyžaduje těsnou blízkost při usínání. Prostě musí usínat aspoň půlkou těla na mně a to jí budou dva roky.

Každé dítě potřebuje to své a vůbec bych se nestresovala tím, že potřebuje tuhle blízkost. Vypouštěla bych rady typu, že pak budeš otrokem dítěte nebo že nebude chtít spát a být samo. Takhle kontaktní děti bývají naopak velmi klidné a spokojené, protože vědí, že maminka přijde, když dítě potřebuje. Od toho jsem mámy, abychom tu pro své děti byly. To je přece náš prvořadý úkol, být dětem oporou a jistotou a né nechat dítě napospas.

U první holčičky jsem věděla, že po třech minutách pláče usne a když bych jí vzala do náruče, tak ji rozhodím rytmus. Ale nechat plakat tu druhou, tak bych se bála, že jí praskne žilka. Pak jsou ještě děti, kdy pláčou a pláčou i hodiny a nic nepomáhá. To měla kamarádka. Přešlo to tak nějak věkem. Ale když víš, že přestane, když přijdeš, promluvíš nebo si vezmeš své miminko do náruče, tak je jasné, že chce cítit tebe.

Ber taky to, že pláč je zatím jediný dorozumívací prostředek. Neboj se brát své děťátko do náruče. Potřebuje cítit tu jistotu, že maminka přijde, když potřebuje.

Autor: Gabriela   30.9.2016 v 11:20

[940738] dekuji moc za krásnou radu. Ja prave ano jak si zmiňovala od babičky slycham jak bude rozmazleny a jak se nádru kdyz ho chovam atd.. a pak člověk nad tim premysli, jeste nemam za sebou sestinedeli tak me vsechno tak nejak víc trapi :)

Autor: kesi   30.9.2016 v 13:12

Tak rozmazlené dítě určitě není z toho, že ho člověk bude chovat. Hlavně pětitýdenní miminko se chová čistě instinktivně. Ony to ty babičky prostě měly jinak. Bylo více fyzické práce doma, nebylo tolik pomocníků v domácnosti.  A holt nebylo tolik času to dítě chovat. Hodně se propagovaly postýlky, kolíbky. Teď se vrací skoro historická doba, kdy všichni spali na jedné "peci" a bylo jim prostě dobře. Řiď se svým instinktem, to je nejlepší rada. Dělej, co uznáš za vhodné. Ty jsi s tím miminkem pořád. Vždyť mateřský pud je silnější než pud sebezáchovy.

Autor: Irča   30.9.2016 v 13:54

Ahoj, souhlas s holkama, řiď se sebou. Babičky ani mámy kolikrát nevěří kojení (neměli správné vedení, nikdo u nich nepodporoval kojení, sunar byl prostě nej), no a ještě měli takové to "hlavně aby chlap byl spokojený" (dítě jim to holt o hlavu neomlátilo). Takže rady tipu "řídké mléko", "husté mléko", neber jí, rozmazlíš jí, "naučili" si jí chovat... Jednou jsem slyšela chlapa, který to trefil - dítě se má přece vychovat a ne vyležet :-).

Pořiď nějaký "uvolňovač" rukou, nemusí být manduca (ale ta jde u mrňat má novorozeneckou vložku), když nosítko tak ergonomické (aby mělo kolínka výše než prdelku) a Vždy čelem k mamince! U těch maličkých je také dobré vázací mei-tai, když nechceš rovnou do šátku, tam je holt práce z vázáním ale krásně se přizpůsobí miminku i mamince. Vše má plus a mínus, ale velké plus je kontakt s maminkou a volné ruce maminky ;-). Některá miminka to zbožňujou (má dcera), některým je to jedno (můj syn - ten spal kočár, šátek, postýlka, ale taky prděl kudy chodil :-D). Na dceru jsem manducu pořídila až dýl, ale uspávali jsme jí v náručí, v zavince a skákajíc na mičudě. Usnula, ale dost často se díky houpání pokadila, takže uspávací repete. A teď by nejradši pořád byla jako miminko na zádech, ale šerpa to jaksi nezmákne (4 roky a 22kg).

Hodně štěstí, jistě se to zlepší! Dej na sebe a radiče usaď (maximálně pronesou brblání jako to si ještě povíme, kdo měl pravdu..). A ještě mě napadlo, že kdyby začal nějak bláznit a víc papkat, tak to může být i růstový spurt kolem šesti neděl.