Antidepresiva v těhotenství
Autor: žEmle 1.5.2013 v 21:20
Každý den se probouzím s pocitem, že mám na hrudi veliký těžký kus ledu. Je pro mě těžké se nadechnout, musím se nutit, abych vylezla z postele. Jo, mé starosti jsou jaké jsou - asi existují i ženské, které je vezmou s lehkostí a určitě existují i ženské, které to mají v mnoha ohledech těžší. Můj problém je ten, že ve chvíli, kdy nemyslím na nic - nemám žádný okamžitý důvod ke smutku nebo ke štěstí - tak mám hroznou chuť se někam schovat a plakat.
Autor: Marky2710 1.5.2013 v 21:32
Zemle ne jen nektere zenske si umeji srovnat kde zacnou a kde to konci... priorita je byt.. hledej a v klidku obvolavej... myslim ze jinak mas praci studium a synka...a mas chlapa podelte se o ukoly:) hele z postele se nechce nikomu ani me ne a dejcham.... mam skolku skolu domacnost a zvladam to sama.. obcas se nezastavim ,ale proste uz planuji dal a v klidku co bude az bude prdolka... co prestat fnukat a zacit premyslet kde zacit a pomalu zacinat zarizovat co se ma zaridit??? co budes delat az bude na svete mimco??? pujdes si to odit protoze ti pribude kojeni ,prebalovani... atd...
Autor: _Eva_ 1.5.2013 v 21:33
Ahoj zemle, jsem puvodne lekarka (nikoli se specializaci psychiatrie), ale presto nedovedu takto na dalku tak fundovane posoudit, zda mas ci nemas skutecny problem (nebo zda ho ma ci nema Klara). Zkusenosti mi ale rikaji, ze co je pro jednoho sranda, druheho muze skolit. Nachazis se v tezke situaci (a ja se vam sklanim, protoze dostudovat VS s malym ditetem, navic v garsonce, je celkem "manazersky" narocne), a tak si myslim, ze navsteva psychiatrie by nebyla na skodu. Pouzivani psychologickych poraden na webu neni pro tuto situaci prilis efektivni, stejne jako navsteva psychologa - to by byl nestastny beh na dlouhou trat s nejasnym vysledkem. Navic moje osobni zkusenost s psychology neni bohuzel nejlepsi (zalezi ovsem, co od nich ocekavas - ja ocekavam jednoduse vic). Pro tebe by bylo v case hlubokeho smutku, kdy mas treba i myslenky na radikalni ukonceni toho vseho trapeni, nejlepsi navstivit krizove centrum (byva pri psychiatrickych klinikach). Pokud pujdes (nejlepe pres doporuceni od praktika) primo na psychiatrii nebo na ten krizak, jde vse ze zdravotniho pojisteni, a nebudes tudiz vyhazovat zbytecne penize kominem. Psychiatr nejlepe posoudi, jak na tom jsi. Osobne se domnivam, ze problemy je potreba resit postupne. Nejdrive je potreba vyresit problem, ktery te limituje ve vsem ostatnim, a tim je tvuj hluboky smutek ci deprese. Pokud psychiatr nazna, ze by pomohla psychofarmaka, neboj se jich. Medicina ma zasadu, ze prinos lecby musi prevazovat negativa. Myslim si, ze psychicky stav daleko vychyleny od normalu je pro tehotenstvi a miminko vic skodlivy nez psychofarmaka. Tady na diskuzi nemusis nikomu skladat ucty, proc jsi v dane situaci, proc je miminko na ceste atd. Je to status quo; a tema diskuze zni "Antidepresiva v tehotenstvi", a nikoli "Ukamenujte me" ;-) Svou situaci naopak dukladne popis psychiatrovi. Mam dve kamaradky, ktere uzivaly AD po celou dobu tehotenstvi. Vse v poradku. Ale priprav se na to, ze nekdy je potreba spravny lek chvili hledat a vytitrovat spravnou davku. Ke spravne davce se dojde vzdy postupne od nizsich. (Podobne je potreba AD vysazovat - ne naraz!) Drzim ti pesti a moc ti preju, at se - at uz jakkoli - das po dusevni strance natolik do kupy, abyste zvladli doresit i ostatni problemy. Verim, ze jsi dobra mama s dobrou virou i vuli veci resit pro dobro cele rodiny - a uz jen tva sebereflexe, to, ze mas snahu problemy resit, ac je to velmi tezke, je zasadni krok kupredu.
Autor: Klára 1.5.2013 v 21:34
Tak určitě moje situace je naprosto jiná, taky než jsem se dala tak nějak dohromady trvalo několik let. Je to na Tobě, aby jsi uznala co je pro Tebe dobré. Hlavně nenech zajít svíravý pocity úzkosti moc daleko, protože pak je těžké se vrátit do normálního života s pocitem radosti. To že Ti přijde, že ostatní ženské řeší blbosti je otázka co hází za hlavu a co si připouští. Zkus si sama v sobě srovnat věci, aby Tě to tolik nazatěžovalo. Jinak vím, že rady jsou jen rady, protože nikdo to s Tebou necítí a nevnímá tak jako Ty.. Snaž se být silná.
Autor: žEmle 1.5.2013 v 22:13
Markétě:Školku musíme řešit když jsou zápisy, ne až se přestěhujeme. Pokud se nám nepovede sehnat byt tam, kde dostanem školku, tak budou odpoledne vyzvedávat prarodiče nebo pra-prarodiče a my budeme s malým večer a ráno dojíždět. Pořád lepší, než aby byl tříletý zavřený doma s pološílenou matkou, ne?
Mrňous není nezvladatelně agresivní - zvlášť jestli se dostane mezi starší a silnější děti a pod profesionální vedení, tak upřímně věřím, že se snadno srovná. Pokračující jedináčkovství mu ale rozhodně neprospěje, myslím.
Pokud musíme být doma, tak to prostě musíme zvládat. Co bys dělala Ty? Vyrazila s infekčním dítětem do ulic? Nebo nechávala každý den manžela doma s dítětem stresovat se, že se nestíhá naučit na státnice, a chodila do parku krmit kachny?
Autor: žEmle 1.5.2013 v 22:21
Evo, Kláro: Děkuju. Seberu všechny své síly a na tu psychiatrii zavolám. Fakt. Slibuju... No dobrá, že zavolám zubaři slibuju už přes rok ... V tom bych si ale měla vzít k srdci Markétino poučování - nemá cenu čekat, že bude líp, když mě nečeká žádné klidné období, jen horší a horší zdravotní stav završený půlročním martyriem s novorozenětem. Jestli nedokážu vyhledat pomoc teď, to těžko dokážu po porodu.
Autor: Marky2710 1.5.2013 v 22:32
Zemle,tsk co se tyka zapisu a stehovsni,promin,ale my u zapisu byli a po prestehovani nam rekli,ze sme tam nemuseli,ze je dane prednosti pravo nove nastehovanych... s detmi,nez tech co chteji dojizdet... za dalsi myslim ,ze doba kdy dite nesmi mezi ostatni neni na mesice... ale na par dni mozna tydnu,jenze tobe se nikam nechce... msminky a vlastne vse ti vadi... polosilenou ze sebe delas ty... a doufas ,ze prasky to ulechci... potom si ja idiot rikam,proc si nedam ani nic na bolest,kdyz se najdou zensky co si daj radsi davku antidepresiv... no proc asi,protoze neohrozim neco,tedy nekoho a to dite v sobe,jen proto,ze nechci mezi lidi a nechci premyslet o tom,zda by to neslo vyresit.. myslis,ze kdyz si das leky,problemyy to vyresi? ne vis co delej si co uznas za vhodne... je mi jasne ,ze kdyby se a to uprimne nikomu nepreji! miminku neco stalo.. jsem zvedava jak to vysvetlis tve verici polovicce... ja o dite prisla... narodilo se mrtve... a dycham,staram se o deti ,zkusila jsem znovu tehotenstvi... muj syn mi silene,silene chybi,obcas brecim ,protoze bolest mam v sobe,nejsem ani milionarka... ale umim si srovnat kde zacit a kde skoncit... a nezacnu brat antidepresiva uz proto male v sobe a proty dva co tu mam.... radsi se vybrecim a jdu dal.... ale ses dosprla delej jak uznas za vhodne... chtelas nazor,mas ho... nelibi se ti? promin do zadku nikomu lizt neminim.. reknu co si myslim! rict nejde to a vzit si neco je jednoduchy.. zkus to otocit a rict ja to zvladnu!
Autor: Petr Vesely 2.5.2013 v 06:44
Ahoj Zemle, jsem trochu rozpolceny kdyz te ctu. Vse je spatne protoze nestihas, hroutis se z dalsiho tehotenstvi ze nebudes stihat jeste vic ale ostatni skoro napadnes za to, ze rodicovstvi planuji? Pripomona mi to situaci, kdy se tady dela sbirka na chudaky hladove deti v Africe ktere nemaji co jist, mistni rodinky se tim trapi a dojimaji, davaji penize a tamni tatik, ktery ma kolem chatrce 15 hladovejicich deti, kterym neni schopen zajistit zakladni zivotmni potreby, prave v tu stejnou chvili dela sve zene dite 16 v absolutnim klidu co bude zitra... Trochu jako tvuj muz ktery nechce pilulky a chce aby nebyl vas sex proti prirode, ale to ze jeho zena nestiha a rodinu nedokaze zabezpecit ho zda se netrapi... Proste jak jsi to presne napsala: žijeme v jiných myšlenkových světech.
Na druhou stranu, to co popisujes je podle mne jasna deprese, ne to co rekne nejaka pipina "mám dnes depku" ale proste depresi, ktera neni jen dnes, ale ktera je vaznym zdravotnim stavem cloveka. Ta rana ktera popisujes, klasika, pomysleni na sebevrazdu, taky klasika. Vim o cem je rec, po uraze jsem mel takovy stav 7 mesicu. Neboj se psychiatra, ja se branil lekum protoze sem si rikal ze jako chlap "to vydrzim" ale nedalo se to a pak stacil mesic pod leky a hodne se mi ulevilo a ted uz je vse uplne v pohode. Je to uz davno a leky pomohly prekonat to nejhorsi a vyresit co bylo treba. Drzim palce at je lip a zavolej o pomoc psychiatra co nejdriv. Plati se ze zdravotniho pojisteni, ti placeni "experti" jsou vetsinou na nic ale neboj se i psychiatra vystridat chce to aby mel tvou duveru.
Tak s chuti do toho, tve deti si zaslouzi mamku co je v pohode. Cauky.
Autor: Petr Vesely 2.5.2013 v 07:15
Marketo K Vis k tomu "zkus to otocit a rict ja to zvladnu!" jsem si vzpomel jak mi psychyiatr rikal, ze rikat nekomu kdo ma depresi:? no tak, nebud ostuda zvedni se a bez je jako by to rikal nekomu kdo ma zlamane nohy.
To co pise Zemle ty stale place, snaha nekam zalizat a preckat den, to je typicke a neni snadne se z toho vymotat.
Autor: Marky2710 2.5.2013 v 07:47
Petre,ja uz drahou zemli a jeji udaje deprese hodila za hlavu... uz to ani neminim resit... mam sve starosti,sve radosti a svou bolest... a i kdyz mi bylo nejhur ,nevzala jsem si piluli hlavne kvuli deckam... nikdy nevis jaky ucinek to bude mit... a jako tehule se bojm vzit blbej paralen! tim to pro me hasne... kazdy sveho stesti strujce... jeji dite jeji boj mejte se tu fajn ...sbohem
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Slevy podzim 2025
Poslední příspěvek: 13.9.2025 v 18:41
Dovolená
Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37
HCG 14 dní po ovulaci
Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36