Babička na baterky

Autor: alena   18.6.2014 v 12:26

Dobrý den maminky, chci se poradit. Mám špatnej vtah se svoji matkou, musela jsem se kvůli ní odstěhovat z domu už v 17ti, dělala mi ze života peklo. Mlátila mě, vyhrožovala děcákem, nesměla jsem doma používat kuchyň nesměla jsem ani do obýváku, zakazovala mi používat teplou vodu, vypínala topení v mém pokoji. Potom co se mi narodilo dítě se vztahy trochu zlepšilý, chvíli to vypadalo, že bude fungovat jako babička, i když já jsem musela zatínat zuby, protože jsem špatná matka,špatně jsem se o malého podle ní starala a starám..no malej má babičku moc rád, umí to s ním..nicméně pokaždé, když chci, aby mě ho pohlídala je to hotové herecké představení z její strany..prvně milión výmluv- je nezaměstananá-stále doma..že má moc práce atd. pak teda svolí a nakonec na ni vidím, že je ráda, ža je tam malej s ní...jenže z toho mě nebere telefony, malej se na ni ptá a já nevím, co mu říct...navíc si říkám, jestli mě stojí to sebezapření a dolejzání za pocit, že jsem malému neodepřela babičku..nechci mezi něj a moji matku tahat co je mezi náma dvěma..ale už mě dochází síly..mám chuť s ní přetrhat veškerý kontakt a nechat ji samotnou žít ve její zlobě..ale krev není voda..asi jsem moc měká na to..jinak pro doplnění..nejsem žádnej asociál, mám pěknou rodinu, dům, stálou práci a lidi netuší, co jsem si s matkou zkusila a zkoušímCry

Autor: renča.k   18.6.2014 v 12:58

Alčo, v tuhle chvíli ti asi nikdo nemůže poradit přeci, nemůžeš po druhých chtít, aby ti řekli, jak si máš zařídit život, ale určitě chápu, že člověk má potřebu se někde vypovídat ... já ti povím můj vztah se svojí mámou, měli jsme normální rodinu, táta, máma, sestra, já ... nikdy jsem nepocitovala nějaké divné vztahy, naši s náma jezdili na dovču, chovali se jako vzorní rodiče bych řekla, minimálně jako holka jsem to tak cítila ... ale máma hodně pila alkohol, což já netušila, až když jsem dospívala, byla na střední, tak jsem pochopila, že mezi našima to není tak hezký, jak sem si myslela...nakonec se táta s mámou rozvedl, sestra, o sedm let starší než já, od nich koupila dům a já od mámi dostala i nějaké peníze, v tu dobu už jsem žila s přítelem u jeho rodičů a byla jsem těhotná. Pořád jsem se zastávala mámi, protože jsem enchtěla věřít, že to je tak jak všichni říkají, nakonec i moje ségra mámu vyhodila z domu, ona tam s ní zůstala po rozvodu bydlet, táta se odstěhoval...mno, nakonec máma bydlela v práci, protože neměla kde jinde, já sem si jí vzít nemohla, protoože nás bylo u přítele hodně a vztahy taky nic moc, takže to nepřicházelo v úvahu...nakonec máma dostala od obce bydlení, ale přišla kvůli alkoholu i o práci, kterou mimochodem měla velice dobře placenou ... nakonec přišla i o bydlení a dlouhou dobu bydlela na statku, kde dojila krávy...pracovala tam za bydlení a stravu...bylo mi hrozně, protože všude rozhlašovala, že sme se na ní všichni vykašlali a že sme děti k ničemu a no, bylo to hrozný ... ale za vše si mohla sama, když jsem se pak dozvěděla, kolik toho vypila třeba, vůbec jsem to nechápala...pak si našla přítele, ten jí nedávno zmlátil, tak jsem se rozhodla, že si jí vezmu k sobě a pomůžu, (máme ted obrovský dům a sme tu samy s dvouma dětma už...) ale ona nechtěla..nakonec se k tomu šílenýmu člověku i vrátila, už je to dva měsíce, koupila jsem jí tehdy nový telefon, protože on jí tam ten vzal, aby si ani pomoc zavolat nemohla, tak jsem se o ní chtěla postarat, ale odmítla a prostě si chce dál ujíždět na tom svém ... je mi jasný, že tady nechce být kvůli tomu, že by tu nemohla pít ... je to hrozný zjištění a popravdě s tím stále bojuju a bojovat budu, protože to je moje máma ... a jednou, až tady nebude, tak vím, že mi to bude strašně líto, ale co s tím ted nadělám, mám své starosti, svůj život a nenacházím tolik času a síly, abych jí dohnala k tomu, aby s tím pitím přestala a začala znovu ... když ona nechce, tak s tím nic neudělám...sestra ta s ní zkončila už dávno, té je to asi i jedno, nevím, ale já se v tom pořád plácám, ale ted jak píšu, je to dva měsíce a neozvala sem se, akorát mi včera psala sms, k narozeninám ...tak jsem jí poděkovala a víc jsem nenapsala...měla jsem slzy v očích, ale nic dělat nemůžu ... psala, že je opět tam na tom statku a že je spokojená...tak nevím no...

táta si nedlouho po rozvodu našel přítelkyni, je to učitelka a je to moc fajn ženská a jsem s nimi velice často..táta je šťastnej a tak aspon že on ... někdy ten život je hrozně divokej a člověk netuší, jak se chovat a co udělat nejlíp ...

jediné, co ti povím je, že já neumím odpouštět násilí, kdyby se ke mě mamka chovala tak jako ta tvoje k tobě, tak bych jí asi opravdu v životě neuměla odpustit a rozhodně bych jí nenechala svoje dítě jen tak na hlídání ... to jen můj názor na tvůj příspěvek... ;) hodně hodně štěstí a sil :)

 

Autor: Luca*   18.6.2014 v 13:36

Ahoj Aleno,

rodinné vztahy jsou těžké. S matkou nejsme v kontaktu téměř 3 roky a svou jedinou vnučku ani nezná. Už jako dítě jsem měla pocit, že jsem adoptovaná. Samozřejmě, že nejsem, ale ona se tak chovala. S tátou jsem měla moc pěkný vztah, což nemohla unést a neustále se mezi nás stavěla. Snášela jsem ponižování dlouhá léta (psychické, nikdy na mě nešáhla). Pak jsem se rozhodla odstěhovat se do jiného města za lepší prací a chtěla jsem začít nový život...řvala na mě, že jsem se na ní vykašlala. Když mi našli astma a ze začátku to tedy nebylo nic moc, tak jsem přijela k ní, ona silný kuřák, tak jsem otevřela okno..začala na mě řvát, co si o sobě myslím, že jí je zima, tak jí říkám, že nemůžu dýchat, tak mě řvala, ať tedy vypadnu, když jí nerespektuji a omezuju jí.Pak jsem si našla současného manžela, místo aby mi přála štěstí neustále na něm hledala chyby (manžel se po celou dobu k ní choval slušně a ona měla problém 1x za měsíc uvařit jeden oběd...toho řevu kolem toho a vyčítání), chodila po mých kamarádkách a přemlouvala je, aby mi ho rozmluvili. Nakonec jsme se vzali, jen se svědky...uf její výlev se ani nedá popsat. Byla jsem v tu chvíli ráda, že bydlím 100 kiláků daleko. Hlavní problém nastal před 3 lety, kdy už nezvládala dluhy, které jsem se snažila s ní řešit už x let...jenže když jsme jí řekla, že to dáme dohromady, jen potřebuji vědět kolik dluží a kolik má příjem, tak na mě vždycky řvala, co je mi do toho, ať jí jen dám peníze a nestarám se. Našla jsem jí i práci, podnikám, tak jí říkám, ať mi vypomůže, tak mi potom lidi volali, jestli to byla moje matka a ať už jim nevolá...všichni jí popsali jako arogantní. Což ona je, co si pamatuji jako dítě, sebestředná a arogantní, pokud nebylo po jejím, bylo zle. Vybrala mi kreditní kartu (upřímně moje blbost...potřebovala nějaké peníze a já potřebovala odjet a udělala jsem tu, že jsem tu kartu i spinem tam nechala..70 tisíc, no zaplatím si to, ale mrzí mě její reakce, kdy prohlásila, že ona nic nevybrala). pak začala telefonovat na ty podvodná čísla...říkám jí to, že je to podvod a bude jí to stát peníze. JO jenže ona měla svůj telefon na mé faktuře (prostě to bylo na volání výhodnější)..talže jsem si dalších 18 tisíc zaplatila. Na to mi říká (no spíš mi přikázala), abych si vzala 200 tis, že ona je potřebuje a klidně ať udělám podvod, pokud by mi je normálně nedali. A splacení...to se prý nějak uvidí. To jsme bouchla a třískla dveřmi a od té doby jsme se neviděli. Já i celá její rodina jsme špatní, ale kolegyně, pro kterou vzala půjčku přes 200 tis je ta nejlepší a mimochodem jí tu půjčku nesplácela. Nakonec když jsem byla těhotná mi její právnička volá, že chtějí, abych jim podepsala, že jí budu měsíčně posílat 3500kč, že to potřebuje na osobní bankrot. No i kdybych mohla, tak ne. Hm tak následovalo to, že začala rozhlašovat, že díky manželovi budeme dítě krypla (manžel nevidí na jedno oko, což nějak není přenosné). Celý život mě brala jako zátěž, já musela všechno snést, plně jí respektovat, ale ona nehodlala respektovat mě. Nejsme nejmladší, mám milující manžela, úžasnou dceru a druhé prtě na cestě. K tomu mám řadu zdravotních problémů, které mají psychický původ,za sebou terapie u psychologa a rozhodla jsem se k jedinému...prostě jí ve svém životě nechci. A je mi líp, dokonce i astma se mi zlepšilo.

Alenko, přeji ti hodně sil, poradit, co dělat, to opravdu nemůžu, je to na tobě, jen jsem přidala svůj příběh. Já to vyřešila radikálně, bohužel už nešlo dál sklánět hlavu, musím myslet na svojí dceru i na to nenarozené prtě.

Autor: atorana   18.6.2014 v 15:15

Alenko. podle toho jaké to má Lucka tak si myslím, že mámě asi třeba dát šanci. Ale tento krát poslední. Vytyčit hranice a nesmí se překročit.Lucko já tedy nejsem psycholožka ale mamka se mi jeví jako jasný příklad schizofrenie. Podotýkám, že mě se to tak jeví. Nesoudím a neurčuji diagnózu. Ale jestli to tak je pak život s takovým člověkem je všeobecně těžký natožpak když nebere prášky. 

Autor: desideria   18.6.2014 v 15:24

[569487] Alenko, a co taky nechat na tvojí mámě, aby se projevila, že malýho chce? Že ona být v kontaktu chce? Dovolit si nechat iniciativu na druhé straně je takový - úlevný 

Autor: Blanka   19.6.2014 v 08:39

Ahoj Alčo, nechápu vůbec, že po tom co ti dělala, ještě chceš, aby hlídala tvoje dítě????? Promiň, ale jestli je ti jí líto, komu bylo líto tebe, když si byla s ní doma jako děcko? Lítost není na místě, že malý nebude mít babičku, než tohle, radši nic, a jestli i po tom je ti to líto, uvědom si, že tím že ho tam nebudeš dávat, jen matka sklízí, co v mládí zasela.......její problém, tvoje zbytečné nervy, žij svůj život a život svého dítěte, když to matka neuměla s tebou s láskou, pochybuju, že by to bylo teď jiné.........

Autor: zorach   19.6.2014 v 15:23

Ahoj holky, nastesti jsem nikdy takove problemy nemela a mela jsem nadherne detstvi...

Jen musim se pridat k Blance....koukala jsem se nedavno nahodou na Postu pro tebe a byla tam pani, co rikala, ze ji otec zneuzival, kdyz byla mala a pak zneuzival i jeji dceru...NECHAPALA JSEM... proc mu ji sverovala, kdyz vedela jaky je??? Muze sama za to, ze jiji dcera byla zneuzivana, jako jeji matka ji nemela preci sverovat cloveku, o kterem vedela jaky je!!!!

No je to na tobe samozrejme, ale po tom, co ti matka delala, si dle meho ani zadnou sanci nezaslouzi.

Stasne rozhodnuti, Lucie

Autor: Alena   19.6.2014 v 15:26

Díky za reakce a svoje příběhy! Moc mi to pomohlo, protože v mém okolí mají všichni báječné matky a mají se vzájemně moc rádi..což u nás nehrozí..no brala jsem malýho taky i jako takovou možnost, nějak s matkou zlepšit vztahy a dát jí možnost být trochu užitečná, protože k němu se chová hezky...né jak ke mě. A samozřejmě do mě rodina hučela, že musím to brát tak, že matka už je taková a respektovat to, držet hubu, být milá a všechny hnusný věci, co o mě říká nebo mi za zády provádí nebrat osobně a přehlížet. Zkoušela jsem nevolat, nakonec po 14 ti dnech se za ni ozval otec a uprosil mě, abych ji zavolala.....ale když jsem si to tady přečetla, tak budu volit variantu, že už toho fakt za ty leta bylo tolik, že už si toho člověka nepustím do života...jestli existuje příští život, tak moc doufám, že budu mít normální milující rodiče...aspoň že tomu malýmu můžu dát normální život...když teď mám sama dítě, tak už vůbec nechápu, jak někteří rodiče můžou být takové svině na svý děti od mala....

Autor: Mat   19.6.2014 v 20:48

Aleno, na jednu stranu úplně chápu Tvé rozhodnutí, také bych to asi moc nedokázala snášet a bála bych se, aby totéž nedělala i mému dítěti, na stranu druhou, pokud by se ozvala a malého chtěla vidět, nebránila bych - ještě by to mohla vymáhat soudně a to by bylo teprve nechutné. A jak to čtu, věřím, že by toho byla schopná.

Autor: Lada   26.6.2014 v 07:37

Aleno i ostatní, kteří mají takové trápení s rodiči. Někde jsem četla citát, že žít bez rodiny je těžké, ale s rodinou ještě těžší... Aleno, vychovávej si své dítě sama, pokud se babička sama neohlásí, chlapce bych tam vůbec vtíravě nedávala. Jak tu píše Blanka i jiní, Tebe mlátila a nejen to a ty k ní chceš dávat dítě? Je kupa jiných lidí, i cizích třeba, kteří mu dají mnohem víc lásky než třeba ona. I já patřím mezi ty, kteří splácí dluh za mámu a můžu vám říct, že mě to málem přivedlo na dlažbu. trápí mě to, protože jsem sama v dluzích, kvůli baráku atd, ale to je klasika, každopádně mám mladou rodinu, která toho zbaští mnohem víc než samotná moje máma a ještě jí podporovat? zlobím se na ní!Je jí dávno před šedesát a místo aby měla klid, přivádí nás všechny k šílenství. Jedině můj odstup mi dopřál trochu klidu, ale máme se rádi samozřejmě, ale odstup... 

1 2
I I

Nový příspěvek

img

Povolené jsou soubory jpg, png.

Nově založená témata v diskuzi

Zobrazit celou diskuzi

Aktuality na webu

Zobrazit všechny aktuality

Těhotenská kalkulačka

V naší těhotenské kalkulačce si můžete spočítat týden těhotenství, trimestr, předpokládaný termín porodu, počet dní do termínu porodu a odhad váhy a délky miminka.