Autor: desideria   19.7.2013 v 08:29

 Nejsi .... Realita je o to zajímavější 

Autor: Lady:-)   19.7.2013 v 08:35

To já právě vím, že nejsem a proto bych si občas chtěla prohodit pár slov s někým stejně postiženým jako já A z vlastní zkušenosti vím, že i spoustu matek po porodu řeší to, že chtějí zachovat funkční mozek, a to neznamená, že by své dítě nemilovaly. Moc dobře vím, že budu kvočnou profesionálkou, ale občas se prostě ráda upřímně naštvu kvůli něčemu nesmírně důležitému

Autor: Misty   19.7.2013 v 08:50

Ahoj, máš pravdu, život se ti změní, ale krásně :-) Z vlastní zkušenosti, jelikož mám ji 9ti letou holčičku, ti můžu říct, jak se ti mimčo narodí, užívej si to, užívej si to, užívej si to :-) Strašně rychle se ti miminko změní v batole, pak školka, škola, ani si to nestihneš nějak uvědomit a máš doma skoro puberťáka. Teď se snažíme s manželem o mimi, ale zatím se nedaří, tak snad brzo :-)

Autor: Lucie82   19.7.2013 v 08:58

Rozodně v tom nejsi sama  já jsem dokonce naši malou po porodu pořád pozorovala, byla jsem z ní nadšená, ale pořád jsem čekala na ten "nával" mateřské lásky a ono nic, teda spíš to přicházelo postupně, každý den jsem se do ní zamilovávala víc a víc. A to jsem si teprv přišla jak divná matka... A když přišel kolotoč s kojením, přebalováním atd, den co den to samé pořád dokola, měla jsem chvíle, kdy mě to začalo ubíjet. Byla jsem zvyklá na práci mezi lidmi, měla jsem nějakou profesní pozici a najednou matka a hospodyně. Je to krásná role, užívám si jí, ale prostě občas seberu kočár a jedu se kouknout do práce, vezmeme malou i na grilovačku nebo různé akce. Začala jsem se starat o zahradu a háčkovat, prostě jsem potřebovala nějakou výzvu  I když tou největší výzvou je výchova a starost o dceru, ale i když jí miluju, nesmím dopustit, aby mi hráblo 

Autor: Lady:-)   19.7.2013 v 11:25

Podělím se s vámi o zjištění, které mě vyděsilo. Stále si připadám mladá, ačkoli by mi dnešní středoškoláci mohli s přehledem říkat mami... A rozhodně se na těhotenství nevymlouvám, ale... Jsem stále mobilní a jezdím autem, jako by se nechumelilo... Jenom v Praze ho logicky odkládám a volím MHD. No a tak si jedu metrem, mé břicho je vidět na vzdálenost 100 metrů, avšak ve vagonu plném omladiny (většina byly děvčata) jsem ponechána stojíce bez povšimnutí. Minulý týden jsem nesla potvrdit kamarádovi nějaké papíry na univerzitu kde studuje, zrovna tam čekala skupina děvčat na zkoušku... kromě toho že z té debaty jsem kvetla, protože to byly studentky evropských studií a měly problémy s II. světovou válkou, což je divné, tak mě děvčata nechala statečně stát bez povšimnutí. Jako jedna mála trpím extrémně nízkým tlakem a v těchto vedrech je tlak 92/65 fakt mazec. Tak jsem požádala o židličku v přilehlé otevřené kanceláři a děvčata to komentovala slovy Jé my jsme si vašeho bříška vážně nevšimly... Proboha mám obvod přez pupek 114 cm, to fak nejde přehlédnout.... No nic. Pak jsem to komentovala doma před 26 letou dcerou mého přítele a ta mi k našemu úděsu oznámila, že ona by mě taky sednout nepustila, protože to není její věc, že jsem těhotná, a že těhotenství není nemoc a nikdo mě nenutil Tatínek málem dostal infarkt, protože z jeho hlavy to není, a z máminy hlavy to také nemá. Netušíte co se to děje s dnešním světem?

Autor: markytanka   19.7.2013 v 11:41

Lady - tak to je mazec - myslím s tou strašnou ignorací... Ač už jsem v jiný diskuzi zmínila, že jsem nikdy děti nechtěla, tak by mě nikdy nenapadlo v tramvaji nepustit těhotnou ženu (nebo starší lidi), to se mi zdá, nebo je to o výchově??? Je teda pravda, že zatím mě pustil sednout jen jeden starší pán. Jinak jsem si prostě břichem místo vydobyla a nenechala tu omladinu sednout, ale věřím tomu, že by mě taky nepustili... nechápu to.. sice ano, je to moje věc, že jsem těhotná, ale tohle by měla být otázka slušnosti .. fakt mi to hlava nebere...

Autor: Jana   19.7.2013 v 13:08

Ignorace hezká není, ale na druhou stranu - mám pusu, tak si řeknu. Já jsem si v MHD o místo k sednutí říkala, než abych stála a pak doma hubovala.

Autor: Luca*   19.7.2013 v 14:48

Pražská MHD je kapitola sama pro sebe a nejen pro těhotné. Většinou pokud jsem si neřekla, tak mámo lidí mě automaticky pouštělo (většinou mě pustil nějaký mladík), ale dokonce jsem několikrát při nastupování byla odstrčena "dámou" ve středních letech, aby mohla zabrat poslední volné místo. Teď bojuji zase s tím, jak nastoupit s kočárkem...stalo se mi, že mi důchodce řekl do očí, že mi místo v buse neuvolní (přestože byla dokonce volná místa k sezení) a další lidi tam stáli tak blbě, že se mi do busu vůbec nepodařilo nastoupit a musela jsem čekat na druhý.  Ale většinou jsou lidí slušní a pořád je to lepší cestovat MHD než stát s autem v koloně.

Autor: Lady:-)   19.7.2013 v 15:33

Jana - já jsem si rozhodně nechtěla stěžovat, kvůli tomu, že bych musela stát v metru. Já si o své místo velice obratně umím říct a nerozpakuju se požádat kolemjdoucí pány o naložení nákupu do auta, či podobné službičky... Spíš mě zarazila ta bezohlednost a názory mladší generace... Dokonce jsem slyšela i názor, že nepouští sedat ani důchodce, pokud nejsou viditelně nemohoucí... a argument? My si to MHD platíme, ale důchodci jezdí zadarmo.

Už jsem viděla situaci kdy na Pardubickém nádraží pomáhala těhotná cizí mámě s kočárkem po schodech dolů... Děsí mě, že se něco takového děje.