Autor: kalamajka   16.12.2014 v 10:54

Eleonorko vím co prožívas, já sama jsem porodila v pátek miminko v 18tt z důvodů špatného srdicka a downova syndromu, patřila jsem do skupinky květen 2015 a je mi pořád smutno, je ve mě prazdno a nevím jak zabavit hlavu, abych si každý den nevzpomnela!

Autor: Texinka   16.12.2014 v 11:07

[677841] tak já se dneska chystám odpočívat. Pořád jsem si říkala jak je to fajn že mě nic netrápí a nakonec na mě taky došlo takže dneska jen ležím. Tchýně sice chce abych uplekla marokánky, ale dneska radši nebudu nic přehánět. :)

Autor: Sendy   16.12.2014 v 11:11

Eleonorko,je mi to moc lito a ver,ze presne vim jak se citis a co asi tak prozivas. A proto vim,ze zadna utisujici slova nepomahaji. Pomuze jen cas a manzel (nebo pritel). Ja sama cekam ted 5.dite a doma porad nemame zadne. :-( jen to v tom brisku a na to porad myslim a mam o nej strach. Drz se! Jinak holky to tvrdnuti briska je pry u hubenych holek normalni. Vcera jsem byla u dr.a nastesti se tam to tvrdnuti dost projevilo a dr.rikal,ze to je tim jak jsem byla a vlastne jsem porad hubena...

Autor: kalamajka   16.12.2014 v 11:16

Sendy přesně jak jsi napsala, že žádné slova nepomahaji, já už jsem alergicka na slova typu, neboj se dočkas se dalšího miminka, je mi to líto, lepší než se trapit celý život, ještě, že se na to přišlo vsas a podobne kecy, uvnitr to vím, ale na tu dusi to fakt nepomaha

Autor: Elsi TP 29. 4.   16.12.2014 v 11:24

Cetla jsem nedavno knizky od psychiatra Briana Weisse, je to zamerene na terapii minulymi zivoty, sam prisel o novorozeneho syna. Myslim, ze je to pekne cteni a me samotne to pomaha nebrat smrt tolik tragicky. Taky chodivam na rodinne konstelace (doporucuju ke studovanym psychologum), kde jsem uz i hrala "nenarozene mrtve miminko". Je to silna, ale ucinna cesta k pochopeni. Sama se venuji automaticke kresbe/malbe a pred otehotnenim jsem si v meditaci pro to sve miminko zasla tam nekam, kde dusicky cekaji na vteleni, po nejake dobe hledani jsem pred sebou uvidela nejakou bytost, ktera mi dala osatku s miminkem a tu jsem si pak odnesla tunelem do takoveho salu, kde jsem ho polozila na piedestal. Vedela jsem, ze tento mesic otehotnim a tak se take stalo. Kdyz na me jdou nervy, ci strach, uklidnuje me vedomi, ze tohle miminko je v tuhle chvili to nejspravnejsi a kdyby se cokoliv delo, ten prozitek a vse s nim spojene mam silu zvladnout a je to to nejlepsi, ceho se mi mohlo dostat. Babicka (zemrela v 99, hodne pamatovala) zazila nekolik potratu a nenarozena miminka pohrbivala pod kytky vedle baraku. Driv se to az tak neresilo, po porodech (zdravych dvou synu) pak byla s poporodni psychozou v lecebne. Po cely.zivot pak mela psychicke pro problemy. Zijeme v otevrenejsim svete, kde uz neni tolik veci tabu a kdyz se takova vec stane, je mozne o ni hovorit, sdilet s jinymi a tak to v sobe zpracovavat.

Autor: Jaja   16.12.2014 v 15:40

Ahoj holky, máte některá zkušenosti s kvasinkama. Nemůžu se toho zbavit od začátku těhotenství. Už mi doktor nasadil dlouhodobější léčbu. Bohužel už ani tohle asi nezabralo. 15 dní zavádění a mazání a stejně už to zase začíná svědit a to je 3 dny po.

Autor: Věrka TP 22.4.   16.12.2014 v 18:26

Lékorko u nás to bylo trošičku jinak, na utz na konci 22 tt se zjistilo, že se srdíčko vyvíjí špatně, že v podstatě zakrňuje levá komora (nevyvíjí se), což je stav s životem neslučitelný a bohužel taková vada není ani operovatelná, takto narozené mimčo mělo 2 % šanci na přežití po narození. Dokud mimčo dýchalo plodovou vodu, tak by bylo schopné fungovat, ale s kyslíkem (tedy po narození) by nastala tragédie. Objeli jsme tenkrát  asi 4 nemocnice specialisty a nic se s tím nedalo dělat, prostě jsme měli pech na velice vzácnou vývojovou vadu srdíčka. Takže 23 tt jsem šla na přerušení, což v tomhle stadiu těhotenství je defakto porod a je to fakt něco šílenýho Je to 4 roky zpátky a pořád se mi chce brečet, když si na to vzpomenu. Taky mi říkali ať to hned zkusíme znova, ale já se na dítě nemohla ani podívat, natož nějaký znova plánovat a znova čekat 20 týdnů než budu vědět, že je vše jakžtakž ok. Jediné co mi opravdu pomohlo, ponořit se do práce, do sportu, být mezi lidma, prostě se totálně přes den vyřídit, abych na to nemohla myslet a v noci odpadla do postele a spala. I tohle těhotenství mám z toho poznamenané, doteď téměř nikdo v mém okolí netuší, že jsem těhotná, jen rodina a nejbližší přátelé. Doteď nemáme doma koupenou a připravenou jedinou věc na mimčo. Na všechno je ještě spousta času a pořád se může ještě cokoliv stát ...

Autor: Svatěnka   16.12.2014 v 18:40

[678001]Jajo,pokud se to vrací,měl by se přeléčit i partner/manžel,nákaza může být i od něho,on přitom žádné příznaky mít nemusí,ale divím se,že pokud jak píšeš to máš víckrát za sebou,že ti dr.nedal léky i pro partnera,jinak co na to ani nevím,ale jinak bys vubec neměla jíst plísnové sýry,když jsem měla tento problém,dr mě ty sýry zakázal,jinak nám pomohli takové žluté průhledné kuličky,byli na zavádění i vyráběli mě to přímo v lékárně,samozřejmě to bylo napsané od dr.,ale jak se to jmenovalo už nevím,už je to nějaký ten rok,co jsem tyhle problémy měla.

[678057]Věrko,to sis taky užila,je to strašné,když se tohle stane,fakt moc smutné

Autor: Eleonorka   17.12.2014 v 00:20

Sandy, moc ti drzim palce a tentokrat to urcite dopadne dobre!!!!! Kalamajko, to je mi moooc lito :((( Porad jsem v nemocnici. Vcera mi davali tabletky, dneska pichli do bricha. Dalsi tablety a nic moc. Rada bych tomu sama pomohla. Mluvim na mimi, ze jsme ho meli moc radi a mohli s nim prozit krasnych 5 mesicu jenze samo odeslo a musi jit dal... Pry to muze trvat i 40 hodin. Neda se to pry urychlit. Ted tady byla sestricka s antibiotiky. Jsem ve Vitkovicke nemocnici a jsou tady moc milí.