Autor: desideria   11.3.2014 v 22:27

název stránek je "maminkám", takže téma "ha ha ha šla jsem na miniinterupci, to byla zývačka" sem opravdu nepatří. Je spousta jiných webů, kde se dá tohle řešit, a tak není nutné sem dávat tohle před oči těm, které se potýkají s neplodností, potraty, snaží se otěhotnět a dítě donosit, prostě chtějí být maminkami.

Autor: ..   14.3.2014 v 16:15

A uchovani embria pro IVF, ktere se pak nepouzije a uz je nechcete dale uchovat, je co? Neni to stejne, neni to stejna lehkost uz dalsi embria nepotrebujeme, stejne jako redukce plodu ... Jsou to tezka rozhodnuti a zalezi na na racionalite takzde znas, a to ze nekdo podstoupi interupci neznamena ze neni matka. nicmene jeji prispevek nebyl urcen zenam ktere nemohou donosit dite, nebo o nej prisly.

Autor: Jana 023   21.3.2014 v 15:05

Ahoj holky mam takovy problem, byla jsem ve 4tt, pred trema dnama jsem zacala krvacet, ale krvacela jsem jenom kdyz jsem sla na zachod, druhy den rano jsem mela velke bolesti a rano ze me vypadl kus ale byl roztrzeny, jeste pak ze me odchazeli kousky srazenin, ale jenom male. Vedela jsem co se deje, ale porad jsem krvacela jenom na zachode, vcera jsem byla u doktora ziji v Anglii, rekla jsem Jim co se stalo a oni mi udelali akorat test, zadne vysetreni ani ultrazvuk nic..rekla mi ze jestli bude test za tyden pozitivni mam prijit, jak muze byt pozitivni? mam strach jestli je normalni ze jsem krvacela jenom tak malo..dneska je to 3.den a krvaceni prestalo bolesti mam porad, ale male a porad se citim plna..nevim jestli je vsechno v poradku… :(

Autor: Lucy   13.8.2014 v 15:23

Dobry den, jsem v 10tt a chtela -nechtela bych jit na interupci... No, aby jste tomu dobre rozumneli, s pritelem jsem pul roku a 4 mesice spolu bydlime.. Cim dal vic si nerozumime,porad si na me hleda nejake chyby a ja uz na to proste nemam.. Chtela bych si to miminko nechat,ale nedovedu si predstavit jak se sama postaram na materske o 2 deti a psa,nekde v podnajmu.. jedno uz mam a ma 3 roky..Jsem v rizikovem tehotenstvi, ktere bych mela temer prolezet,take je to asi i moje posledni nadeje mit dite! Mam velky hematom 2x3 cm na deloze a beru 18 leku denne na udrzeni tehotenstvi a rozusteni hematomu... Do toho mi nasli Leidenckou mutaci genu- trombofilii,takze same komplikace...pri posledni navsteve mi pan gynekolog rekl ze se hematom rozpousti...Ze je to vse na dobre ceste.. Vim, ze kdyz to dam pryc tak me to totalne odrovna,ale nemam na vyber?! Navic dat to pryc v 10tt uz asi neni zadna legrace,tak co ted? jsem fakt zoufala.. ja pritele hrozne moc miluju,ale cim jsme spolu dyl tim se mene chapeme a bojim se, ze by se to jen stupnovalo a hlavne, ze bychom meli kazdy uplne jiny nazor na vychovu! Budu vdecna za jakykoliv nazor.. moc vam dekuji

Autor: imlucky   13.8.2014 v 17:10

Lucy, nevím, co chceš slyšet od nás za názor? Ty sama nejsi rozhodnutá, zda si mimi chceš nebo nechceš nechat. Ty sama se musíš rozhodnout. Já vím, že já bych sama nejspíš (nikdy neříkej nikdy - proto píšu nejspíš) na interrupci nikdy nešla. Toť můj názor. Jinak nechápu, co chceš vědět? 

Autor: luclen   15.8.2014 v 06:47

Luci co na to říct ? První co mě napadlo je na chlapa se vyprdni! Musíš prostě akceptovat, že TY budeš MÁMA. Já jsem taky před narozením syna zvažovala interupci i když úplně z jiného důvodu.Taky vychovávám téměř sama dvě děti, je to makačka, ale jsem šťastná, že jsem se tak rozhodla a malého nadevše miluju. Máma zvládne víc než kobyla, a na chlapy prostě není spoleh ;-)) Třeba ten tvůj odejde a přijde jiný - ten pravý ? Ještě mě napadla jedna drsná možnost v tvém případě. Když máš rizikové těhotenství a bereš na udržování těhotenství tolik léků, co tomu nechat volný průběh ?!? Prostě neležet, léky třeba i nebrat a nechat tomu volný průběh, jestli si miminko své místo na slunci udrží nebo odejde? Vím, že je to drsné, ale z mého hlediska možná menší zlo než interupce natvrdo...???

Autor: Týna   30.9.2014 v 07:59

dobry den mam přitele 51 let a me budu 40 ted jsme zjistila ze jsem tehotna přitel to nechce a za každou cenuchce abych šla na potrat strašně se toho bojim myslete že když si to necham že ho to časem přejde je z toho upně vyřizený nespi a dava to mě za vinu tak nevim co delat mate nekdo takovou zkušenost dekuji Týna

Autor: renča.k   30.9.2014 v 09:56

Tyno já jsem tedy takového názoru, že si to každá žena musí sama probrat  v hlavě sama, protože at se stane co se stane, budeš na to vždy pak sama, ty budeš mít pak výčitky, né my, nebo naopak, ty si pak budeš užívat radosti s mimčem, né my....nic méně ... musím říct, že tvého přítele trochu chápu, je už v letech, mému příteli je čtyřicet a už o dalším dítěti nechce ani slyšet, protože se bojí, že se nedožije ani jeho plnoletosti a bere to takto, v tomhle ohledu...naopak,nyní nosím děťátko biologickým rodičům a biolog. tatínkovi je 56 let, bio mamce je 39 ... mimi ještě nemají, 13 let se o něj snažili, to je na delší a jiné téma, ale prostě to je jejich věc a i to chápu, pokud se na děti celý život těší a nejde to...

další věc je to, že moje mamka byla taky těhotná, když jí bylo nějakých 42 let, tátovi 44 ... už je to pár let ... pamatuji si, jak se to doma řešilo, jak z toho byla máma na mrtvici i s tátou ... nakonec to dopadlo tak, že na potrat šla a dnes vidím, že udělala dobře ... mamce je dnes 54 a vůbec si neumím představit, že by měla vychovávat dítě ... už je to prostě babička a má svůj život, jiný ... myslím, že by to bývalo dopadlo tak, že bych sourozence u sebe dnes měla já, nebo ségra, než máma ... takže je potřeba se na to podívat z všemožných pohledů ... je spousta maminek, které jsou ve 40letech čerstvýma maminkama a moc jim to prospívá ... záleží, jak se sama cítíš a hlavně je asi potřeba přemýšlet, zda by jsi vše zvládla sama, pokud se kvůli tomu s tebou přítel rozejde, ta možnost tu je...taky se to může obrátit, ale tvého přítele znáš jen ty, né my, tak to musíš sama vědět, zda by se třeba změnil...

přeji pevné nervy a dobré rozhodnutí ... je to fakt jen na tobě ....

Autor: kesi   30.9.2014 v 14:06

Tyno spíš je otázka zda dítě chceš ty a zda bys výchovu a další věci zvládla sama kdyby tě přítel opustil. I to se může stát. 51 let není už žádný šlágr a člověk může být unaven a chce mít svůj klid. Já osobně bych se bála jak potratu že si to budu jednou vyčítat tak bych se bála zůstat s dítětem sama. Máma mě vychovávala od narození sama a zvládla to ale já bych to zažít nechtěla. Vím že jsem ti neporadila ale jak píše renca to rozhodnutí je pouze na tobě. Ty nejlépe znas okolnosti.