Autor: Kaj   26.6.2018 v 16:11

Těžko se radí. Zkus se obrátit na nějaké rodinné centrum, kde si s tebou budou mít čas to probrat. Jinak interrupce nemusí mít vliv na další možnost otěhotnění, ale to radši prober se svým gynekologem. Ať už se rozhodnes jakkoli, tak o svém rozhodnutí nepochybuj. Urcite uděláš to, co budes považovat za nejlepší. Nikdo nemá právo vyvolávat v tobe pocit viny. Hodne štěstí!

Autor: X   30.6.2018 v 13:45

Já teda hlavně nechápu proč se sakra nechranite?!

Autor: Minnie   3.7.2018 v 21:25

Určitě to zvládnete, miminko si nech. Přítel je teď z toho vedle, ale to se spraví, pak bude rád. A je super, že by vám i rodiče pomohli. Na potrat nechoď!

Autor: Suzinka   3.7.2018 v 21:31

Nechodte.... Nikdy sa nezbavite toho zzieraveho pocitu ze ste si to nechala vziat.... budete stastna za dietatko. Je to nadherny dar. Ked sa pozeram na svoju dcerku, milujem ju najviac na svete a nikdy si neodpustim ze som si dala vziat dieta v mladickej nerozvaznosti....doteraz toho lutujem a keby som mohla tak to vezmem spat.... ale to uz nejde..... Vela stastia, to zvladnete

Autor: Tlapka   7.11.2018 v 16:08

Ahoj, pročítám si příběhy a řekla jsem si, že napíšu i svůj. Taky se totiž nemůžu rozhodnout. Nikdy bych si nemyslela, že se to stane, ale po třech letech jsem se rozešla (a rozvedla) s manželem defacto kvůli jinému. Vyvrcholilo to tím, že jsem zjistila, že jsem těhotná, byl týden na rozhodnutí. Bylo to 100% jeho, vím že by se postaral, i když z dětí unešený není, ale vždy by stál při mě. Nevím, proč se to tehdy tak zamotalo, v mnoha ohledech je to dokonalý chlap..no asi nebyl. Tehdy jsem se zalekla představ, jak dítě začne chodit do školy, jak začnou starosti, jak z něj vyroste 13ti letý puberťák, nedej bože aby to byla holka a že to vlastně vůbec nechci, a v 7tt jsem šla na mini. Žádné následky nebyly, všechno bylo v pořádku. Rok jsem s přítelem, který děti miluje, ještě donedávna pořád mluvil o tom, jak by chtěl, vtipkoval v autoservisu, jestli nemá rovnou koupit sedačku a půjčoval si v létě děti kamaráda na hlídání, no ejhle, zjistila jsem, že jsem asi tak ve 4-5tt, u dr. jsem ještě nebyla, protože nevím, co mu vlastně řeknu. Je to opět tady, pochyby, strach..jak vyřešit bydlení, který je teď dostačující, ale s dítětem už by nebylo, jestli chci na dítě zůstat sama, když zdrhne s jinou, vlastně bych chtěla to malé miminko a dítě to pěti let, větší už ne :D čím to je? Ještě teda další věc, je mi 36, příteli 27..k dr jít musím tak jako tak, znovu na přerušení se mi už nechce, ale ty pochyby a obavy jsou hrozný .. měl to někdo taky tak, že se bál větších dětí? Přijde mi, že dnes ti puberťáci jsou neskutečně odporní, zvlášť holky :/ omlouvám se, jestli se to někoho dotklo. Jinak přítel o tom ví, asi je trochu v šoku, zatím mlčí a přijal to tak nějak, jak kdybych mu řekla, že mám na noze bradavici, podle mě neví, co má na to říct..musím ho dotlačit k nějakému vyjádření, ale on pod tlakem moc nefunguje a čas taky běží, že..děkuju a přeju všem šťastnou volbu..

Autor: Helma   7.11.2018 v 21:44

Nebojte se, dite poroste s Vami. Ja nemam rada jine deti ani deti kamaradek. Ani pribuzne, ale kdyz sem zjistila ze jsem tehotna a sledovala ty vriskajici smrady tak jsem se strasne bala ale okamzite po porodu to prejde a synovi je jiz 10 auzivam si kazdy jeho vek. Ted uz se bavime jinak, ma dmysl pro humor. Je to sranda. Co se tyka chlapa vzdycky musite pocitat s tim ze na dite zustanete sama, jistoty nejsou nikdy. A vztajh ktery zacal neverou vetsinou tak i konci. Ve 36 bych se nerozmyslela.

Autor: Barča22   26.12.2018 v 20:34

Ahoj, je mi 19 let a jsem těsně před maturitou, bohužel i když jsme si s přítelem dali pozor se to stalo a jsem těhotná. Budu zhruba v 7tt a chci jít na interrupci. Mám otázku ... zkušenost? A zadanka na přerušení těhotenství vydává pouze můj lékař? Kolik Vás celkově se vším všudy stala interrupce ? A nechávají si Vás v nemocnici a kdybych podepsala reverz mohla bych odejít ? Předem děkuji za odpověď, jsou to otázky co mě trápí. ?

Autor: K   9.1.2019 v 09:45

Mě je 28 a byla jsem na interupci v 9tt. Můj jediný strach v životě byl potrat, celý život jsem říkala že nikdy v zivote bych na to nedokázala jít. Jenže ejhle, stalo se.. Otěhotněla jsem, bohužel je situace, do které bych miminko nepřivedla. Chlap je neskutečný cholerik a hlavně já se na to necítím. Jsem ráda, že vůbec zvládám to první. No, překonala jsem svůj strach a šla na interupci. A můžu říct, bála sem se zbytečně. Bolest je po tom jako při zánětu moč. Měchýře. Výčitky nemám, vím že sem udělala dobře pro všechny. Myslím, že když to má člověk srovnane v hlavě a ví, že mu nic jiného nezbývá, pak tu situaci z hlavy prostě vypustí. Zaplatila jsem se vším všudy necelých 2800kč a pustili mě za 4 hodiny po zákroku.

Autor: Ajinka   13.5.2020 v 20:02

Ahojky chci se poptat 15.7.2019 jsem šla na ukončení těhotenství 2tyden kontroly byly jen v nemocnici jelikož to nechci říkat svému gynekologovi kvůli předsudkům!!!teď jdu k němu po 10mesicich na prevenčku pozná to i když mu to nechci sdělit?