Jak na nezvladatelné dítě
Autor: Janči 15.5.2015 v 15:28
Ahoj. Mám doma něco podobného. Malý je navíc pěkný nespavec... Přesně, jak jsi psala - tloukl hlavou o zem, o zeď, všude... když viděl, že to se mnou nehne, tak ho to přešlo (měl až boule na hlavě). Někdy si připadám moc přísná matka, ale asi to začíná přinášet ovoce. Někdy poslechne, jindy ne. Nejvíc se mi osvědčilo vyslechnout ho a snažit se ho v zápalu vzteku pochopit (mluví už celkem obstojně). Dělá mi scény na veřejnosti každou chvíli (kvůli tomu, že chce házet šutry do kašny, že chce čurat na kanálek v bazénu apod.). Vždycky zavřu oči, dýchám a vysvětluju. Manžel by to v polovině mého vysvětlování utnul a seřezal by ho - to na našeho syna ale vůbec neplatí. Upozorňuju, že mívá hysterické záchvaty, které trvají i 1h...když trvá záchvat déle a on není s to mě pochopit tak ho nechám na místě řvát a dělám, co zrovna potřebuju nebo se snažím odvést jeho pozornost něčím jiným (před spaním to neřeším, to už je ospalý a řve, protože si nemůže pomoc).
Chce to fakt trpělivost a nepolevovat ve stanovených hranicích. Nejhorší je, když je dítě s jiným dospělým, který mu vše dovolí i přes tvůj zákaz (třeba já malýmu něco u babičky zakážu, babička dovolí... ). Pevné nervy
Autor: xjitax 15.5.2015 v 22:35
Tak asi zkusim vydrzet pres leto. A pokud se to nezlepsi, budu to resit. Preci jen budeme mit cas rok, nez pujde do skolky.
Autor: zoriazz 15.5.2015 v 23:43
Chce to trpělivost a klid, a vědomí, že v tom nejste sama! Náš malý je něžný rebel, a mooc nám pomohlo vědomí, že Nevýchova pro dvouleťáky nemusí fungovat na 100%. Vysvětlujeme, pořád dokola ty samé fráze, jakože vztekání je na nic, je tŕeba se domluvit, když se vztekáš, tak nerozumím, co chceš, tak mi to raději řekni- a po půl roce to začíná jít! Někdy mi taky rupnou nervy a třeba křiknu, ale malému to pak vysvětlím a on to už taky docela chápe. Nepodceňujte to, že nemluví- rozumí a bude chápat čím dál tím víc. Je fajn stanovit si určitá pravidla- meze - a jimi se řídit. Vydržte a opravdu, opravdu v tom nejste sama ;-) zkuste reagovat klidněji než dosud, nám i toto hodně pomohlo - být prostě v klidu ;-) přeju oevné nervy a úsoěch při zvládání krizovek ;-)
Autor: mavara 19.5.2015 v 09:29
ahoj, za sebe doporučuji Kurz efektivního rodičovství (KER). Pořádají je různí lektoři téměř po celé republice. Hodně mi pomohl a jen mi bylo líto, že jsem ho nepotkala dřív. Nemusela jsem se na starších dětech podepsat svou dobře míněnou výchovou... Dávám tady odkaz na stránky KERu v Ostravě a okolí. http://kurz-efektivniho-rodicovstvi.webnode.cz/
Já jsem byla na kurzu 2x a nedávno jsem si udělala i lektorský kurz, tak mám za sebou i dva odlektorované a podle mě je to skvělá věc. Samozřejmě ideální, když se zúčastní i tatínek . U nás tatínek ne a ne a pak mě někdy nechápe
.
Autor: tomismi 19.5.2015 v 18:40
zdravím zakladatelku,
nevím jak hodně tvůl chlapeček vyvádí, ale určitě vidíš kolem sebe i jiné děti a pokud je velmi, ale velmi odlišný, určitě bych k psychologovi zašla...resp.do psychologicko-pedagogické poradny. Já mám dnes klučinu starého 28M a musím říct, že je příšerný, byl příšerný a asi i bude, co se toho chování týče...přesně jak popisuješ, do toho též nespí, záchvaty vzteku klíďo i hoďku, hoďku a půl při kterých si ubližuje. Takovéto šílené chování má od úplného narození, takže očistec. Též moc obstojně nemluví, a kolem dvou let neřekl snad jediné slovo...takže domluva též žalostná. Nicméně má nejúčinnější rada je nepolevit. Nechat vyřvat a vyvztekat, ale nepolevit. Ty malá smráďata jsou pěkně vyčůraná....a taky jsem řešila, jak ho mám vychovávat, jak ho donutit něco dělat...dost mi pomáhají v té poradně, vřele doporučuji....už jen z toho důvodu, že dítě se hlavně formuje do 3let a pokud ho nezvládáš, přeroste ti přes hlavu. Ten můj je pěkně rozmazlený a každý, kdo nás zná říká, že mě má omotanou...no jo, jím se to radí... takže ještě se nenechat rozhodit ostatníma, který mají dětičky na něž jen zvýší člověk hlas a poslechnou...držím palce
Autor: Nika 20.5.2015 v 14:55
Ahoj. Obdobím vzdoru si projde každé dítě a je to náročné období pro matky. Ale pokud trvá moc dlouho, nebo nejsou aspoň občas světlé chvíle (aspoň několikadenní), tak bych se taky nespoléhala na mávnutí nad tím rukou se slovy "ono to přejde". Udělej to jak píšeš, dej si čas přes léto a když se to nezlepší, tak v září vyhledáš odbornou pomoc. Stanov si hned ode dneška několik pravidel, která bude tvůj syn dodržovat. Děti potřebují pravidelný režim, rituály, jasná pravidla a naše jasné chování. Naše ano musí opravdu znamenat ano. A naše ne musí opravdu znamenat ne. Např. pokud se blíží čas odchodu ze hřiště, vytvořte si rituál, že se půjdete naposledy pohoupat na houpačku, pak ji pohladíte a řeknete "ahoj houpačko, měj se tady hezky, děkujeme, že jsi nás dnes tak hezky pohoupala, teď už jdeme domů, papa" (nedej na divné pohledy okolí, to je jedno, co si myslí). A pak odejdete, i kdyby měl vztek, odcházíte, protože jste se rozloučili. Takže vysvětluješ, že už jste se rozloučili s houpačkou, tak jdete. Atd. atd. Vytvoř si pro každou situaci, s níž je problém, takový malý rituál. Vždy to zopakujete a syn už bude vědět, co to znamená, že to musí dodržet. Pokud tě jeho vzteklé chování rozhodí a ty jsi kvůli tomu nervózní a taky se začneš sama vztekat a těkat a děláš kvůli tomu chyby, tak mu tím vlastně ukazuješ, že takhle se to má řešit, a to je špatně, on vlastně pak už jen kopíruje tebe. S tím nočníkem jsem zavedla na začátku pravidelné doby chození na nočník. Např. vždy po obědě a vždy po večeři jdeme sednout na nočník a prohlédnout si jedno leporelo (vždy to stejné leporelo pouze pro tyto účely), pak můžeš přidávat časy sedání na nočník. Jde jen o to, aby si tam sedl a chvilku tam vydržel. A jak usíná? Jak spí? Jak jí? Jak si jde sednout ke stolu? Opravdu u ničeho nevydrží v klidu? Je aspoň něco, co ho zaujme a vydrží u toho? V tomto věku stačí opravdu jen pár minut. Je něco, v čem spolupracuje vždy bez problémů? Nechá se obléknout? Nechá se obejmout? Nechá se posadit na klín a chvíli ti na klíně posedí? Pomazlí se s tebou ve chvíli, když chceš ty? Zkus si odpovědět na tyto otázky a jestli je vše problematické a opravdu v ničem nespolupracuje, pak bych to začala po létě řešit. Určitě se nespoléhej na to, že to přejde samo. Co si teď osvojí za chování, to mu zůstane. Přeji hodně klidu, i když vím, že je to těžké (sama sebe denně napomínám, ať jsem klidnější a trpělivější).
Autor: xjitax 21.5.2015 v 08:47
Premyslim jestli bych toho psychologa nemela navstivit spis ja sama. Kazde rano je mi zle, ze je zase den. Par svetlych chvilek se samozrejme najde, ale moc jich bohuzel neni.
Autor: Janči 21.5.2015 v 12:45
Tak tohle jsem si říkala taky, když byl synovi rok a půl... že asi budu muset zajít k psychologovi, jak jsem z něj byla unavená. Dítě neustále vzteklý, nevyspalý (ani já, ani on), protivný, na zabití... překulil se druhý rok (vyrostly mu všechny zuby) a docela to s ním jde Teď už ví, že do louží se leze jen v holinách (a když je má, tak je má plný vody, jak řádí), občas poslechne, někdy se i vyspíme
A jak spí v noci? Máte režim? Když ho malému nabourám, tak je to s ním otřesný... vždycky špatně spí, je hrozně protivnej, vymýšlí hovadiny apod.
Autor: Janči 21.5.2015 v 12:48
Niko dneska jsem vyzkoušela to tvoje "rozloučit se s něčím" a zafungovalo to. Děkuju
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Dovolená
Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37
HCG 14 dní po ovulaci
Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36
První IVF
Poslední příspěvek: 3.9.2024 v 11:53